Balet jako obraz klimatických změn: Pražský komorní balet na Nové scéně

  1. 1
  2. 2

A na konec je tu Chvilka POEzie (2016) Marka Svobodníka, taneční groteska a horor v jednom. Už o ní bylo napsáno mnoho reflexí, ale tuto středu působila podivuhodně novým a svěžím dojmem. Zábavná i chvílemi napínavá taneční povídka o jedné probdělé noci, Igor Vejsada jako Edgar Allan Poe s perfektně vytřeštěným výrazem v objetí a zajetí tří nočních můr, havranů s velkými klobouky a pařátem místo rukavice. Příchod nezvaných hostů, jejich poněkud kruté šprýmy, stínoherní operace i příchod nemrtvé nevěsty, druhdy krásné Lenory z Poeovy básně, groteskní milostný duet a pragmatický odchod příšer s raním svítáním, vše se opravdu pojí do oblouku vyprávění. I při pohledu z větší blízkosti zůstávají působivými kostýmy, ve kterých postavy budí dojem animovaných figurek naskicovaných bez detailu, vydělují se tak do světa neskutečna, přízraků. Marek Svobodník také ve své choreografii připomněl dědictví Jaroslava Ježka, nejen jako autora populárních písňových skladeb, jak ho vnímají dnešní mladí milovníci swingu, ale jako tvůrce soudobé koncertní hudby, na které byl hlavně v počátcích kromě lásky k jazzu a moderním tancům patrný vliv moderních skladatelů typu Igora Stravinského.

Chvilka POEzie vyvolává s každou reprízou jiné pocity. Jen když oživím vlastní subjektivní vzpomínky, jsou bezmála protichůdné: na premiéře se i díky prostoru velkého divadla zdála méně výraznou a zdlouhavou (a především hrátky s Poeovým jménem svou délkou „k nepřežití“); při jedné z dalších repríz na podzim 2017 mi připomněla reálný zážitek v rodině, jehož jádrem byly noční můry a bludy ovládající představivost člověka u konce životní pouti, a to náhle místo pobavení tato choreografie svým tématem spíše děsila a působila jako výsměch lidem, kteří psychicky skutečně trpí. A dnes, po více než roce plném zvratů a událostí už opět vyvolává příjemný úsměv a obdiv k zapálenému výkonu interpretů, kteří podávají taneční, ale i výborný herecký výkon. Přestože máme po ruce vždy analytický nástroj, kterým můžeme choreografii takřka dekonstruovat a přiřadit jí mnohé souvislosti historické, sociální či estetické, neubráníme se v hodnocení nikdy vlivu vlastních pocitů podmíněných místem a časem. Proměnlivost našeho života s uměním a našeho vnímání jakéhokoli díla je něco, co bychom stále měli vést v patrnosti, pomůže nám to vyvarovat se pocitu, že jsme v pohledu na něčí dílo objevili absolutní pravdu, což je nebezpečí, ve kterém se ocitá každý publicista. Měl by si to uvědomovat také tanečník a choreograf, že zde vždy stojí člověk proti člověku a že jako neexistuje absolutní pravda, neexistuje ani něco jako neměnný názor (to byl nebyl názor, ale dogma). Přeji nám do nového roku více otevřenosti a porozumění nejen při rozvažování nad choreografiemi a tanečními výkony, ale také víc prostoru k setkávání, i kdyby to byly jen probdělé noci po představení v divadelních kavárnách.

Pražský komorní balet má v současnosti stabilní taneční základnu i repertoár. Doufejme, že se mu v letošním roce podaří uskutečnit i plánovanou premiéru a získá pro svoji další činnost odpovídající podporu.

Re-start 2019
9. ledna 2019, Nová scéna Národního divadla

 

Svět sedmikrásek
Choreografie: Jiří Pokorný
Hudba: Nils Frahm, Davidson Jaconello (nová kompozice)
Asistenti choreografie: Igor Vejsada, Linda Svidró
Kostýmy: Joke Visser, Jiří Pokorný
Scénografie: Jiří Pokorný, Pavla Beranová
Světelný design: Pavla Beranová
Světová premiéra: 29. 4. 2018

Tančí: Iveta Krmelová, Tereza Kučerová, Eliška Nováková, Linda Svidró, Patrik Čermák, Dominik Vodička, Michal Vach

 

Intimate Spaces
Choreografie: Samuel Delvaux
Hudba: Leoš Janáček
Asistent choreografie: Antonín Schneider
Kostýmy: Evelyna Martirosyan Buglak, Mireia Agustí Ferrando, Markéta Kubíčková
Scénografie: Samuel Delvaux
Světová premiéra: 23. 4. 2014

Tančí: Iveta Krmelová, Eliška Nováková, Linda Svidró, Michal Vach

 

A New Beginning
Choreografie: Lidia Wos
Hudba: Orkestra Del Sol
Asistent choreografie: Jan Schneider
Kostýmy a výprava: Lidia Wos
Světová premiéra: 9. 1. 2019

Tančí: Balet Praha Junior, 6. a 7. ročník

 

Chvilka POEzie
Choreografie: Marek Svobodník
Hudba: Jaroslav Ježek, Bedřich Nikodém
Hudební koláž: Marek Svobodník
Asistenti choreografie: Linda Svidró, Igor Vejsada
Kostýmy: Pavel Knolle, Marek Svobodník
Scéna: Petr Siedlaczek
Světová premiéra: 18. 12. 2016

Tančí: Igor Vejsada, Patrik Čermák, Aleš Krátký, Dominik Vodička, Tereza Kučerová

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2