Baletní panorama Pavla Juráše (100)

  1. 1
  2. 2

Tentoraz:
* Jubilejný stý diel  – odpovedajú Alexandre Katsapov, Daria Klimentová, Peter Brenkus, Jiří Horák, Adam Zvonař, Martin Dvořák, Alena Pešková, Milan Odstrčil, Jaroslav Slavický, Václav Lamparter
***

Dnes bez dlhých úvodov. Zdá sa mi to neuveriteľné, ale je to už dva roky, čo som začal písať Baletnú panorámu a dnes je tu stý diel. Chcel som to osláviť s umelcami a ľuďmi pohybujúcimi sa v balete a tanci a tak som ich niekoľko desiatok kontaktoval s mojim dotazníkom piatich otázok. Niektorí mlčali, iní sa ozvali. Takáto spätná väzba, je myslím zaujímavá nielen pre mňa ako autora, ale snáď aj pre vás, verných čitateľov. Nakoniec som musel odpovede rozdeliť do dvoch dielov, pretože by jubilejná panoráma bola najdlhšia v svojich krátkych dejinách. Takéto dva diely mi navyše ponúknu čas na prípravu nových tém, lebo verte či nie, ale nie som grafoman a každý týždeň dodať zmysluplný text si vyžaduje hodiny práce. Ďakujem všetkým spolupracovníkom a zúčastneným na tomto úžasnom dobrodružstve, vďaka ktorému sme sa opäť zišli, zhovárali sa, diskutovali.

Čítate Baletnú panorámu?

Alexandre Katsapov (prvý sólista Baletu Národného divadla, Praha):
Vaši panoramu pravidelně nesleduji, ale občas si něco přečtu.

Daria Klimentová (emeritná primabalerína English National Ballet, pedagóg): Nečtu.

Peter Brenkus (fotograf): Baletnú panorámu čítam pravidelne odkedy som objavil operaplus.cz a keďže fotím tridsať rokov nielen tanec ale aj hudbu, tak si rád prečítam všetko zaujímavé na čo u vás naďabím.

Jiří Horák (choreograf, baletný pedagóg): Portál Opera Plus jsem zaznamenal téměř od jeho počátků a jsem jeho občasným čtenářem. Líbí se mi, že je dán prostor recenzentům a diskuzím, který ve standardních denících nebývá. Je zajímavé, jak rozdílné jsou reakce, názory a vkus jednotlivých diváků a milovníků opery a baletu. Rovněž vítám rozšíření plochy, která je poskytována tanci a umožňuje dozvědět se aktuality z domácích i zahraničních baletních scén.

Adam Zvonař (demisólista Bayerische Staatsballett, Mníchov): Ano, čtu a velice rád. Vždy v pondělí ráno cestou na trénink do mnichovské Opery.

Martin Dvořák (choreograf, pedagóg, zakladateľ ProART): Ano, čtu. Ale nepravidelně. Téma od tématu.

Alena Pešková (choreografka, šéfka baletu Divadla F. X. Šaldy, Liberec): Přiznám se, že pouze nárazově, ale to pak náruživě. (smiech)

Milan Odstrčil (riaditeľ Unie tanečníků a performerů): Čtu, jen si vybírám jaké články, tudíž ne vše.

Jaroslav Slavický (riaditeľ Taneční konzervatoře hl. m. Prahy, choreograf): Ano, čtu.

Václav Lamparter (člen baletu Semperoper, Drážďany, finalista Youth America Grand Prix ballet competition, 2013): Ano, čtu.

Čo by ste v nej zmenili. Napríklad, akým témam či udalostiam by sa mala venovať?

Alexandre Katsapov: Na moje gusto je až příliš dlouhá a rozsáhlá, a nemusí v ní být tolik negativních „odkazů“ na pražské Národní divadlo.

Peter Brenkus: Asi by prospelo, keby nebola len „baletná“, keby sa viac zameriavala aj na iné druhy tanca. Mňa osobne šokovalo, aké publikum pritiahlo hip hopové predstavenie Julio a Romea do Slovenského národného divadla. Viem, že je to totálny extrém, ale títo mládežníci boli v divadle prvýkrát krát v živote a možno že nie posledný.

Jiří Horák: Baletní panorama zahrnuje široký úhel informací, líbí se mi rozhovory s osobnostmi současného baletu, velký prostor je věnován světovým baletním scénám včetně slovenských. Stejnou pozornost by si zasloužily oblastní baletní soubory, kde se často za nelehkých provozních a finančních podmínek tvoří zajímavá představení. Myslím, že by prospělo, kdyby články byly publikovány v češtině, což by uvítala zejména mladá generace tanečníků, která nezažila federální televizní vysílání a slovenština pro ně není samozřejmostí. Rovněž bych se rád dozvěděl víc informací z dříve tak populárních mezinárodních baletních soutěží, kde se profilovaly nové hvězdy baletního nebe. Mnozí čtenáři by uvítali rozhovory s legendami českého baletu a dozvěděli se jejich názor na současný vývoj tanečního umění.

Adam Zvonař: Myslím si, že je velmi, někdy až přespříliš nabitá zajímavými tématy a informacemi. Proto bych jí klidně rozdělil do více dnů v týdnu. Pak by měl čtenář více času na detailní vstřebání a těšil by se častěji na zprávy o baletu.

Martin Dvořák: Směřuje spíše do klasického baletu. To není kritika, jen konstatování. Velký záběr nemusí být vždy výhodou. Více bych možná upřednostnil domácí tematiku či všeobecné informace o tanci v zahraničí, ne však rozbory představení. Ty jsou vhodné při tuzemských uvedeních, ale při zahraničních produkcích jde vždy o výkop stejným směrem a příliš zahlcuje. Recenze z Vídně, Paříže a Londýna jsou naddimenzované pro tuzemské čtenáře. Navíc jde o pohled zpět ne o pohled dopředu. Nechci nikomu radit, jak má věci dělat. Nicméně bych možná obsahové množství zestručnil, ale naopak přidal více tematických bodů v jednotlivých dílech či jasnou periodicitu témat, kdy budu vědět, že dostanu informace „o všem, co se děje“ ve světě tance tehdy a tam, a nejen, že někdo končí kariéru :-) a tři týdny nic – stojí vlak. Já osobně mívám občas problém se slovenštinou, která je ve vašem podání nádherně košatá a barvitá, ale má generace a mladší už ji v psané formě zvládá méně. To opět není kritika.

Alena Pešková: Vzhledem k výše napsanému nemám dostatečný přehled … Ze střípků co mi ulpělo… Velmi, velmi oceňuji široký rozlet – od dění v baletu v Tokiu až po hmmm Liberec (úsmev) … Náměty?… Sama ráda čtu odlehčené fejetony z toho kterého oboru … Jestli se tomuto oboru v baletu vůbec ještě někdo věnuje?… Teoretické srovnávání s jinými obory (jak působí akcelerace v hudbě, v tanci, ve fyzice, v myšlení a prožívání, režii), rozhovory s osobnostmi z úplně jiných „disciplín“ na téma balet. … Trochu je zaskočit a „přitáhnout“ jejich pozornost k baletu…

  1. 1
  2. 2

Související články


Komentáře “Baletní panorama Pavla Juráše (100)

Napsat komentář