Divadlo je mou velkou láskou a tak si uvědomuji, že skrze tuto lásku na něj nahlížím často velmi nekriticky. I přesto nebo právě proto, že divadlo tak miluji, mně jeho osud není lhostejný. Není mi lhostejno, jak se divadlo prezentuje, jak zejména hudební divadlo, je u nás popelkou, vláčenou bez prostředků na chvostu domácí kultury. Pohlcení Státní opery Národním divadlem uštědřilo opeře a hlavně baletu v Praze další pomyslný políček či hřebíček do rakve, jak chcete.
Skoro půl roku po té se Národní divadlo, konečně (a jaká to byla ostuda, že ne dřív) dokopalo k tomu, aby prezentovalo všechny své scény a celý repertoár na jedné jediné webové platformě. Proč to trvalo tak dlouho nepochopím. Stejně tak nepochopím, proč stále běží samostatné weby Laterny magiky a Nové scény. Budiž, konečně, jedna platforma pro všechny soubory. Leč…
Podívejme se na tenhle zbrusu nový web pohledem potenciálního návštěvníka divadla i zaníceného nadšence, jakým jsem třeba já.
Nejdříve laik: Volá manželce z práce domů, že už dlouho nebyli na ničem v divadle a že by mohli jít. Nevědí přesně na co, ale chtěli by do Národního! A tak se dohodnou, že kouknou na web a něco vyberou… Úvodní stránky pěkná, barevná. Kde je ale repertoár? Aha pod operou? Kde je nějaký přehled repertoáru? Těžko najít? Aha támhle to malinké tlačítko v rohu nahoře? A proč není vidět co dávají hned? A jak poznám, kdy co dávají? … Příliš mnoho klikání než najdu, co chci a toho promrhaného místa, všechno roztažené, nutno posouvat postníky, málo informací na jedné straně a zbytečně veliké grafické prvky,… Inu web, který zpovzdálí vypadá pěkně barevně, zblízka už spíš jako omalovánky pro děti nebo (při vší úctě k nim) web, který je dělaný pro lidi, kteří dobře nevidí a všechno je potřeba, aby bylo veliké.
A teď pohled pro operu zaníceného nadšence: Čekal jsem lépe zpracované archivy (nejsou – existují ve verzi staré, s grafikou z dob Daniela Dvořáka, přístup na ně teď už jen přes číselnou nezapamatovatelnou adresu anebo hodně nenápadně ukryté tlačítko. Přehled obsazení – jen obří fotky (zbytečné, zejména u podružných rolí) a na stránku se nic víc nevejde. Navíc fotky jsou evidentně ve špatném, malém rozlišení.
Moje první dojmy? Nic moc. Méně barev a rozmáchnutosti do prostoru, více informací. Tak by měl vypadat web Národního divadla. Nic ve zlém. Zajímalo by mě, kolik vývoj nové platformy stál, jak probíhalo výběrové řízení a jestli náhodou firmě nebylo placeno od velikosti grafických prvků, která je zbytečně přehnaná. Ale snad se časem web Národního divadla vyvine do použitelné podoby.
Pro laika (rozuměj obyčejného nahodilého potenciálního návštěvníka divadla) i fanouška (tedy pravidelného návštěvníka s hlubším zájmem o daný žánr, obsazení, titul) je web dost nepoužitelný. Kdybych měl hodnotit jako ve škole, tak by to bylo přinejmenším za 3 mínus.
I váš text rádi v Blogu čtenářů uveřejníme. Naše adresa: [email protected]
