Basklarinet v hlavní roli: Netradiční nástrojová souhra, excelentní Anna Paulová

Jednou z linií, kterou letos sleduje dramaturgie komorních koncertů Prague Philharmonia, je připomenutí málo frekventovaných hudebních nástrojů a snaha dát prostor hráčům ovládající hru na ně nadstandardním způsobem. Neméně nosným cílem je připravit výběr skladeb zapojující uvedené nástroje do různých nástrojových kombinací. Specifickým projevem v rámci této dramaturgické tendence je situace, kdy pro soubory s neobvyklou nástrojovou sestavou vznikají aranžmá a nové instrumentace skladeb z klasického nástrojového okruhu.

Zařazení basklarinetu do celovečerního koncertu přineslo nejenom všechny popsané aspekty, ale také současně představilo renomovanou klarinetistku Annu Pavlovou jako mimořádně zdatnou interpretku basklarinetových skladeb. Při její hře si nejeden posluchač vzpomněl na legendární Duo Boemi di Praga (Josef Horák – basklarinet, Emma Kovárnová – klavír), které již od roku 1963 ve velkém časovém rozpětí podněcovalo k tvůrčím činům české moderní skladatele a reprezentativně interpretovalo jejich kompozice. Anna Paulová ukázala velké technické dovednosti při hře na zmíněný nástroj, a dokázala se s ním zařadit do barevné souhry s klavírem, houslemi a klarinetem tak, že vznikl homogenní barevný tvar.

Legendární Duo Boemi di Praga připomněla na sledovaném večeru skladba Slávy Vorlové Miniatury pro basklarinet a klavír, jemuž byla věnována. Z tohoto pětivětého cyklu zazněla I., II. a V. část. První dvě věty z výňatku zní s debussyovským neoklasickým přídechem, poslední pak nese rysy vrcholné tvorby Vítězslava Nováka, skladatelčina učitele. Tuto ušlechtilou, pozitivně laděnou hudbu zahrály s velkým osobním zaujetím Anna Paulová a klavíristka Lucie Soutorová Valčová.

Nástrojové obsazení basklarinet s klavírem bylo též určeno kompozici Tarantula amerického skladatele střední generace Michaela Markowskiho. Neklidně pulzující dílo bylo inspirováno rychlým italským tancem tarantella, navíc také s ním spojeným tzv. tarantismem. V městě Tarantu prý ženy řešily kousnutí tarantule tancem, protože při křepčení se měly odplavit z těla jedovaté látky. Tak či tak Markovského skladba nastavila divoký, nečekanými nepravidelnými akcenty neurotizovaný puls. Ten skladatel udržel na velkém časovém prostoru. V něm pak byly skryty brilantní běhy, rozklady či skoky, které Anna Paulová za doprovodu Lucie Soutorové Valčové realizovala s lehkostí i elegancí. Po provedení tohoto efektního díla ovace nebraly konce.

Na programu večera však nebyly jen časově sporé skladby. Kvartet pro klarinet, housle, violoncello a klavír Es dur rakouského autora Waltera Rabla vnesl do koncertu závažnost sonátového cyklu. Dílo je rozloženo do pravidelného čtyřvětého rámce, odpovídajícího romantickým kompozičním zvykům. Chceme-li Rablův Kvartet charakterizovat ještě blíže, pak je důležité si uvědomit, že jeho hudební řeč je brahmsovsko-dvořákovská, tzn. že je tvořen v kompozičním stylu o generaci starších skladatelů, tedy řečí vrcholného romantismu. Inovace Rablových generačních vrstevníků z doby pozdního romantismu a impresionismu v jeho skladbě nezaznamenáváme. To však nesnižuje velký tvůrčí talent autora, jenž jej však již od svých třiceti let věku dále nerozvíjel. Škoda. Pod rukama Waltera Rabla vznikla skladba s poutavými tématy, s bohatě, účelně se rozvíjející harmonií a s propracovanou náladovou dramaturgií celku. Uvedená skladba může zaujmout i při opakovaném poslechu. Do koncertu byla zařazena v úpravě pro housle, klarinet, basklarinet a klavír. Dřevěný basový nástroj tedy nahradil původní violoncello. Basklarinet Anny Paulové svým měkkým tónovým zabarvením violoncellový zvuk nahradil, a proto pasáže, které původně působily především na základě spojení houslí a violoncella, neutrpěly ztrátou barevné homogenity. Navíc byla posílena barva dřevěných dechových nástrojů. Nezodpovězenou otázkou zůstane, zda nově dosažený témbrový rámec se pohybuje stále v rámci obsahových konotací, jež Walter Rabl vložil do své skladby. Úspěchu díla výrazně pomohlo i technicky jisté a zvučné provedení houslistky Lucie Fulky Kopsové a klarinetisty Jana Brabce.

Atraktivitu večera posílily také skladby hrané po přestávce. Připomněly žánrové charakteristiky tradiční židovské hudby i jihoamerického hudebního okruhu. Kulturní ilustrativnost skladeb a jejich muzikantsky náruživé provedení zcela zbořily bariéry mezi obecenstvem a interprety. Druhá polovina večera se nesla v duchu vzájemného duševního splynutí mezi hráči a publikem. Spouštěcím procesem tohoto stavu se stala kompozice The Klezmer´s Wedding pro klarinet, housle a klavír kanadského židovského skladatele Srula Irvina Glicka. Jedná se vlastně o svitu bez přestávek mezi větami. Následují zde za sebou tradiční židovské svatební tance. Dnes již málo slýcháme hudbu klezmerů, malých akustických nástrojových skupin, které oživují tradice hudby z Východu, ale také staré šlágry. Představená skladba tento ztracený svět na chvíli oživila. S velkým nadšením tedy bylo přijato muzicírování s glissandovými přechody, filigránským cifrováním a ohnivými rytmy. Ve Glickově směsi je předvedly klarinetistka Anna Paulová, houslistka Lucia Fulka Kopsová a klavíristka Lucie Soutorová Valčová.

S typickým espritem pak též ožila tanga Ástora Piazzoly – nejslavnější Libertango, okouzlující Oblivion či ohnivý La Muerte del Ángel. Přídavek pak též pocházel z dílny stejného autora.

Další komorní koncert Prague Philharmonia přinesl závažné roviny – poznávací, estetickou i zábavnou. Posluchači odcházeli velmi spokojeni.

Rabl. Vorlová. Piazzolla
14. října 2024, 19:30 hodin
Barokní refektář Profesního domu, Praha

Program:
Michael Markowski: Tarantula pro basklarinet a klavír
Walter Rabl: Kvartet pro klarinet, housle, violoncello a klavír (v úpravě pro klarinet, basklarinet, housle a klavír, arr. Vojtěch Pacák)
Sláva Vorlová: Miniatury pro basklarinet a klavír op. 55 (výběr)
Srul Irving Glick: The Klezmer’s Wedding pro klarinet, housle a klavír
Ástor Piazzolla: La Muerte del Ángel, Libertango, Milonga del Ángel, Oblivion

Účinkující:
Anna Paulová — basklarinet
Jan Brabec — klarinet
Trio Clavio (Lucie Fulka Kopsová – housle, Lucie Soutorová Valčová – klavír, Jana Černohouzová – klarinet)