BatoLaterna je 35minutová inscenace zakončená zhruba čtvrthodinovou hernou. Publikum je usazeno na jevišti na polštářích. Produkce divadla myslela opravdu na vše, a tak je kde zaparkovat kočárek i přebalit. Organizačně je tedy vše dobře vymyšlené i zvládnuté a už to je první věc, za kterou si Laterna magika zaslouží pochvalu.
Odmyslíme-li závěrečnou hernu, je i samotná inscenace nenápadně rozdělena do dvou částí, nebo to tak alespoň při našich návštěvách působilo. V první polovině je řekněme „méně žádoucí“, aby děti vstupovaly do prostoru scény, v druhé už se dění rozvolňuje a postupně na jevišti vzniká lehce nepřehledný mumraj.
BatoLaterna má velmi milou poetiku, dětem se nevnucuje a nesklouzává k laciným snahám o upoutání pozornosti. Scéna a všechny rekvizity jsou náramně barevné a nápadité, ale ne křiklavé a vizuálně bulvární, jak to často u hraček i divadla pro děti vídáme. Inscenace je hravá, veselá a hlavně chytrá. Nepotřebuje efekty, k zabavení diváka z nejnáročnějších jí stačí tři páry ponožek.
Panenka, Rošťák a Popleta, respektivetanečníci Pavlína Červíčková, David Stránský a Matěj Petrák jsou ve svých rolích herecky příjemně sebejistí. Stejně jako kulisy, ve kterých se radostně pošťuchují, jsou i oni dalecí přehrávání a pitvoření. Reagují na děti a jejich výlety do prostoru vřele, nápaditě a nutno poznamenat, že i velmi trpělivě. BatoLaterna není obtížné představení co do interpretační virtuozity, ale nároky v úrovni nadhledu, vnitřní vyrovnanosti a schopnosti přizpůsobit se aktuálnímu dění daleko převyšují celovečerní balet. Všichni tři interpreti odvádí na jevišti skutečnou uměleckou práci a jsou noblesními strážci pomyslné divadelní brány, do které mohou děti skrze BatoLaternu vstoupit nezvykle brzy.
Důležitou úlohu v inscenaci zastává i hudba, která vše podbarvuje s neslýchanou libozvučností a lehkostí a současně je parádně zábavná. Vše už pak dokresluje jen vkusná projekce v zadním plánu a světla přizpůsobená tomu, že maminky potřebují na svá dítka vidět.
BatoLaterna je opravdu pěkné představení, které nenudí ani při opakovaném zhlédnutí. Dokonce se domnívám, že dcera by si ho užila klidně pětkrát i vícekrát. Pokud chcete začít s dětmi navštěvovat divadla brzy a učit je, jak se tam mají chovat a co tam mohou zažít, je BatoLaterna skvělým prvním krokem.
Laterna magika připravila pro batolata hodnotný umělecký zážitek a jejich rodičům navíc poskytuje maximální servis. Je tedy škoda, že řada z nich v nevázané a respektuplné atmosféře zapomíná, že jsou v divadle. To, že děti nejsou vždy pozornými diváky, neznamená, že je v pořádku, když jimi nejsou ani rodiče. Na závěr si tedy dovolím neskrývaný apel a poprosím všechny budoucí návštěvníky BatoLaterny, aby se chovali jako v divadle, jak nejvíce to s dětmi jde. Aby jim šli příkladem a učili je, že je čas si hrát, ale je i čas se dívat. Aby spánkový harmonogram Jozefínek a Evelínek probrali až po představení a zauvažovali nad tím, zda když miminko usedavě pláče, není příhodnější na chvilku poodejít. BatoLaterna není hřiště, BatoLaterna je divadlo.
BatoLaterna
Režie a choreografie: Hana Strejčková
Scéna a kostýmy: Marek Cpin
Hudba: Michal Müller
Zpěv (nahrávka): Ella Müllerová
Animace a projekce: Matěj Procházka
Dramaturgie: Miřenka Čechová
Světelný design: Zewll
Účinkují: Pavlína Červíčková, David Stránský, Matěj Petrák
Psáno z repríz 17. a 18. března vždy ve 14.00 hodin.
