„Po zhlédnutí několika jímavých a nadupaných estonských inscenací v poslední době jsme si uvědomili, že bylo velkým nedopatřením, že jsme za devět let neuvedli žádné představení tohoto ‚baltského tygra‘. Ještě více než my v ČR žijí umělci z této země na zlomové linii mezi sovětsky ovládanou minulostí a křehkou a neklidnou současnou ‚svobodou‘. Velmi citlivě vnímají svou situaci, přesto jsou vyzbrojeni břitkým smyslem pro vtip i nuance. Jak ukazují představení, která jsme pozvali do Prahy, tvůrci z této malé pobaltské země těchto svobod plně využívají a destilují pro nás paradoxy na ‚okraji Evropy‘, ovšem způsobem, který české publikum myslím překvapí a inspiruje,” říká dramaturg a umělecký ředitel festivalu, Ewan McLaren. Kristina Norman, která se ve svých performance pohybuje na rozmezí divadla, dokumentu, výtvarného umění i videoperformance, se v Praze měla objevit již v roce 2020. Covid tyto plány překazil, ale umělkyně se vrací se svou poeticko-dokumentární inscenací Lighter than Woman, která má i díky situaci na Ukrajině zcela nový rozměr. Tam, kde v roce 2020 byla inscenace „jen“ o ekonomické migraci péče, představující ukrajinské pečovatelky, které se starají o cizí seniory daleko od svého domova, od začátku války v Evropě vykrystalizovala v intimní a citlivý zážitek, v němž jsou každodenní hrdinky zobrazeny s naprostou autenticitou, bojující s nekompromisní tíhou doby. Téma „péče“ je jejím dílem prorostlé, i proto 9. ročník Bazaar Festivalu zahajuje.
Zcela jiný rozměr nabývá péče u provokativního estonského mužského tria, Eera Epnera, Marta Kangra a Juhana Ulfsaka. Recese bývalých členů legendárního tallinského Theatre NO99 není v jejich práci nic neobvyklého. Svědčí o tom i ocenění Zlaté trigy Pražského Quadriennale v roce 2015, které putovalo do rukou Theatre NO99 za výstavu Sjednocené Estonsko, fiktivní politickou stranu, která měla reálný potenciál stát se skutečnou. Ve svém Workshopu (který je workshopem v názvu, nikoliv ve formě) naopak tato estonská mocenská trojice rozdává jen dobré rady, jak věci napravit, pečovat o sebe navzájem a budovat smysluplné vztahy. Je to taková vtipná sbírka „best of“ videí z YouTube a Ted Talks, ale dokážou tito kdysi temperamentní chlapci na zlomové linii mezi východem a západem zůstat po celou dobu performance na správné vlně? „S mistrovskou schopností budovat v místnosti napětí a pak vše obrátit do jiných rovin, aby ukázali různé pohledy na naši potřebu postarat se o všechno, jde o vzácné setkání mužů nejrůznějších talentů,“ slibuje produkce festivalu Bazaar.
Festivalový program toho ale nabídne v průběhu posledního březnového víkendu mnohem více. Páteční večer ovládnou v Ponci dvě špičkové a mezinárodně oceněné tanečnice. Notnou dávku sarkasmu přináší Izraelka Roni Chadash ve svém díle Goofy. Slovenka Eva Urbanová naplňuje jeviště živelností a bourá předsudky. V sobotu nemůže chybět Sobotní Bazaar, prostor pro umělce, jejichž díla jsou v procesu vzniku a otevírá se prostor pro otevřenou diskuzi mezi jevištěm i hledištěm. Výjimečná příležitost, jak divák může vnést kus sebe do vznikajícího díla a setkat se s umělci z Česka, Maďarska, Německa a Estonska. Závěrečný festivalový den bude patřit českému zastoupení. Performativní procházka Zden Brungot Svítekové do Prokopského údolí nese název .tektoparty a bude unikátním tanečním a geologickým zážitkem. Posledním bodem na programu bude work in progress u nás žijící a tvořící Ran Jiao s mezinárodním souborem. Kdo zavítal loni na Sobotní Bazaar, uvidí právě její dílo v další fázi vývoje. Spider, Turtle, We je pohybová performance, kde kostýmy dostávají nový rozměr a nabízí performerům možnosti nahlédnout do bytí zvířat.
Taneční a divadelní Bazaar Festivalů se letos uskuteční na čtyřech festivalových místech, v divadle PONEC, Divadle X10, Afredu ve dvoře a Pražském kreativní centru. Proběhne ve dnech 23. až 26. března. Vstupenky i festivalové pasy jsou v prodeji na platformě GoOut.
