Beczała v Praze: krásný hlas, krásný program, krásný večer

Někdy stačí rozhlédnout se po nadšených tvářích posluchačů při odchodu od šaten, poslechnout útržky hovorů a máte jasno. Včera po vystoupení polského tenoristy Piotra Beczały bylo ve spokojeném publiku slyšet nejčastěji slovo krásný…Piotr Beczała si připravil do Smetanovy síně 22. dubna enormně náročný program, který by jiným tenoristům vystačil i na dva večery. Navíc si české publikum naklonil dvěma stěžejními áriemi z české opery – a to se tak často u zahraničních tenoristů nestává. Za doprovodu Českého národního symfonického orchestru a polského dirigenta Łukasze Borowicze zahájil koncert Riccardem z Verdiho Maškarního plesu (Di’ tu se fedele). Na rozezpívání dost těžký kousek, zvláště opakované skoky z vysokého tónu v plné síle dolů do hlubokého rejstříku. Po orchestrálním Slovanském tanci č. 9 H dur, op. 72, již přišel první vrchol večera: árie Prince z Rusalky Vidino divná, přesladká. Vlastně jsem se poprvé setkala s tím, že by si tuto náročnou a krásnou árii zařadil nějaký tenorista – natož zahraniční – samostatně do koncertního programu. Beczała zpíval Prince již v Salcburku, v Curychu, v Bavorské státní opeře a nejnověji v Metropolitní opeře. Árii uchopil s obrovským entuziasmem a působivým citovým vzepětím, navíc jeho barevný a ve všech polohách plný tenor zněl výtečně. Škoda jen příliš silného orchestru, který se na důležitá místa sólistova partu příliš neohlížel a v jeho kulminačních bodech, kde měl pěvec zazářit a dominovat, s ním soupeřil v dynamice o prvenství (a nejen zde).Poté přišla Předehra z Prodané nevěsty a Jeníkova árie Až uzříš, komus´ koupil nevěstu – Jak možná věřit. Opět citlivě a bravurně zazpívaná. Můžeme být rádi, že český repertoár má na světové scéně takového interpreta, když momentálně nikdo z domácích či slovenských pěvců tak daleko v kariéře neaspiruje. Beczała si českou klasiku evidentně oblíbil, rozumí jí a zpívá ji tak, jak jí i my rozumíme. Po dramaturgické stránce bylo vřazení českých árií mezi evropské autory vynikajícím nápadem; jak program dále pokračoval Mascagnim, Verdim a Gounodem, ukázalo se to propojení naprosto přirozené a ještě podtrhlo kvality a sounáležitost českých a světových a klasiků. Také pokračování po přestávce v operetním repertoáru, který sem vnesl silný středoevropský kontext, bylo z tohoto pohledu důmyslné.Mascagniho slavné Intermezzo přednesl orchestr v plném rozevlátém zvuku, dirigent Borowicz se jím od prvního taktu doslova opájel. Je to mladý energický muž (šéf Polského rozhlasového orchestru) a zdálo se, že se chce v Praze předvést v co nejvýraznější formě: velký zvuk a velká tempa byly jeho nejužívanější prostředky. Někdy ke škodě věci. Už ve Slovanském tanci (č. 9, Odzemek) volil řízný vojenský styl a rytmus (trochu jako Radetzky-Marsch) a předehra z„Prodanky“ byla tak zběsile až strojově rychlá, že se někdy ztrácely melodické kontury. Asi nejlépe orchestru vyšel v druhé polovině koncertu Girlandový valčík Petra Iljiče Čajkovského, ale to už hodně předbíháme.Skvostně se Beczała ujal árie Vévody Ella mi fu rapita! – Parmi veder le lagrime z Verdiho Rigoletta. Ve velkém stylu – typický „italský” výkonný hlas, lehký a pohyblivý, ve výškách světlý a vzrušující, lahodně znějící ve střední poloze, v pianissimu i ve forte. Jako by se pro Verdiho narodil! Ta stylová univerzálnost je u Beczały neuvěřitelná – se stejnou přesvědčivostí zazpívá českou, italskou i francouzskou operu. Tu nám nabídl hned vzápětí: Gounodova Romea. Nejdříve zazněla baletní hudba Valse des fleurs: Entrée des jeunes filles z opery Roméo et Juliette a poté již árie Romea L’amour! L‘amour!…Ah! Lève-toi, soleil!Po přestávce byl program věnován Beczałovu velkému vzoru, rakouskému tenoristovi Richardu Tauberovi, pro nějž skládal Franz Lehár a který také sám komponoval. Beczała jeho operetní role nahrál na své první CD pro Deutsche Grammophon pod názvem Mein Ganzes Herz. Na koncertu v Obecním domě zazněly Freunde, das Leben ist lebenswert (Octavio z Lehárovy Giuditty), předehra k Cikánskému baronovi Johanna Strausse ml. (orchestr ji hrál s lehkostí a svěže), Tassilova árie Wenn es Abend wird… Grüss mir mein Wien z Kálmánovy operety Hraběnka Marica. Beczała zpíval sympaticky uvolněně, se správným operetním sentimentem i furiantsvím, ale nedělal z toho žádnou show pro pobavení publika. Beczała to nepotřebuje, nechce být za každou cenu zábavný nebo hvězdně okázalý. Podává perfektní a seriózní výkon, který vás baví svou kvalitou, a ani nemusíte operetu nějak zvlášť zbožňovat. Trochu mi připomněl Dominga, který také umí operetu podat poctivě a s přirozenou elegancí. Z díla Richarda Taubera uvedl polský tenorista árii Du bist die Welt für mich (Zpívající sen), romantickou kantilénu volného až filmového typu. Po vydařeném Valčíku z Čajkovského Spící krasavice se polský tenorista loučil hitem Franze Lehára Dein ist mein ganzes Herz (Sou-Chong, Země úsměvů). Nakonec se nechal publikem přemluvit ještě ke třem přídavkům.

Hodnocení autorky recenze: 90 %

Piotr Beczała (tenor)
Dirigent: Łukasz Borowicz
Český národní symfonický orchestr
22. dubna 2014 Smetanova síň Obecního domu Praha

program:
Giuseppe Verdi:
Di’ tu se fedele (Riccardo)
Maškarní ples, 1. dějství

Antonín Dvořák:
Slovanský tanec č. 1 B dur, op. 72

Vidino divná, přesladká (Princ)                                                                           
Rusalka, 1. dějství

Bedřich Smetana:
Předehra k Prodané nevěstě

Až uzříš, komus´ koupil nevěstu – Jak možná věřit (Jeník)
Prodaná nevěsta, 2. dějství

Pietro Mascagni:
Intermezzo
Sedlák kavalír

Giuseppe Verdi:
Parmi veder le lagrime (Vévoda)
Rigoletto, 2. dějství

Charles Gounod:
Valse des fleurs: Entrée des jeunes filles
baletní hudba
Roméo et Juliette, 4. dějství

L’amour! L‘amour!…Ah! Lève-toi, soleil! (Romeo)
Roméo et Juliette, 2. dějství

= přestávka =

Franz Lehár:
Freunde, das Leben ist lebenswert (Octavio)
Giuditta, 1. dějství

Johann Strauss II:
Cikánský baron
předehra

Emmerich Kálmán:
Wenn es Abend wird… Grüss mir mein Wien (Tassilo)
Hraběnka Marica, 1. dějství

Richard Tauber:
Du bist die Welt für mich
Zpívající sen, 2. dějství

Petr Ilji Čajkovskij:
Valčík
Spící krasavice

Franz Lehár:
Dein ist mein ganzes Herz (Sou-Chong)
Země úsměvů, 2. dějství

Foto Petr Dyrc