I tento koncert se nesl v podobném duchu, i když první polovina koncertu nebyla v určitém ohledu až tak inspirovaná a hráčsky přesvědčivá. Úvodní Sonáta A dur, č. 2, op. 2 sice vyzněla lehce, zářivě a s energií, nicméně z výkonu byla cítit nepatrná nejistota a nervozita. Ta se projevovala především tempovou nestabilitou, takzvaným „polykáním“ rychlých figurací a menší tónovou a dynamickou variabilitou. Chyběl klid v hlavním tématu druhé věty a kamsi se vytratila i umělecká kreativita, která mne tak uchvátila na minulém koncertě.
I druhá Sonáta As dur č. 12, op. 26 zazněla ochuzena o větší míru inspirace. Volba síly sforzat nebyla vždy ideální a Ashkarova práce s časem, frázováním a dynamickými možnostmi nástroje nedosáhla jeho minulého výkonu, byť vše, co tento umělec zahraje, zní velmi promyšleně, logicky a poučeně. Jeho Beethoven je za každých okolností velmi pečlivě nastudován, všechny detaily notového zápisu jsou zcela přesně interpretovány a vnitřní ponor do skladeb je velmi intenzivní. Velký obdiv zaslouží jeho pedalizace, která je i přes náročné podmínky akustiky Anežského kláštera velmi střídmá a vždy skvěle zvolená.
Ale i přes toto vše jeho výkonu něco chybělo. Sebereflexe mi připomněla vlastní pódiové pocity, kdy přes veškerou snahu a pečlivou přípravu na koncert třeba chybí trošku inspirace nebo je hudebník unavený cestováním či je zdravotně indisponován. A tak ať se snaží, jak může, není ze sebe schopen vydat ještě o něco „víc“, co by celý výkon posvětilo a dodalo mu výjimečnost. O to je to těžší, pokud vás ve druhé půlce večera čekají sonáty, které zasluhují ještě větší ponor, koncentrovanost a kreativitu. Pouze skutečný um, talent a velká vnitřní síla dokáže umělce proměnit a znovuzrodit a dovolí mu najít onu nutnou nadstavbu.
Můj obdiv a úctu si Saleem Ashkar získal tím, že ve druhé polovině večera v sobě našel tuto další dimenzi, která zčásti chyběla v první části koncertu. Na pódium totiž jako by přišel jiný klavírista, který ukázal naprostou kontrolu nad nástrojem a zvýraznil všechny nuance a hloubku nejenom v málo hrané Sonátě Fis dur č. 24, op. 78, ale především ve známém a velmi obtížném opusu 110 (Sonáta č. 31, As dur), který je prubířským kamenem všech klavíristů. V obou sonátách jeho nástroj zpíval a zněl orchestrálně, vyváženost intenzity pravé a levé ruky byla příkladná a jeho hra měla širokou a bohatou škálu barev, emocí a charakteru. Dramatické momenty byly plné harmonického napětí a skvělých dynamických efektů. V poslední větě opusu 110 zaujaly též nádherné a přehledné přechody mezi recitativem, ariosy a oběma fugami. Závěrečná fuga měla obrovský tah a vyvrcholila do kaskád zvuků, které rozezněly celý prostor sálu a nadchly početné publikum až ke „standing ovations“.
Dodatek:
Za zmínku stojí i koncertní křídlo německého výrobce klavírů Bechstein, který celý projekt Beethoven Residency pořádá a zaštiťuje. Zvuk tohoto nástroje může být pro řadu posluchačů trochu nezvyklý a neobvyklý, nicméně má velmi dobrou kvalitu a specifický charakter, který je unikátní. Od minulého koncertu v listopadu 2017 (recenzi najdete zde), kdy mě klavír zaujal, se tentýž nástroj trochu změnil – vyzrál, získal větší barevnost, sílu a plnost zvuku, především v diskantu. Na následné prezentaci klavíru jsem měl možnost osobně poznat jeho četné pozitivní stránky, kterými není jen velmi ucelený rozsah dynamiky ve všech polohách, ale i jeho mnohobarevnost a plnost tónu. Zároveň je to nástroj, který inspiruje a podněcuje umělce ke hledání dalších dimenzí. Upřímně mám radost, že nejenom klavíry od firmy C. Bechstein, ale i nástroje od dalších více či méně známých výrobců (Bösendorfer, Steingräber a tak dále) se pomalu dostávají do povědomí a hledají si cestu na lokální i světová pódia. V případě Beethoven Residency Saleema Ashkara jde o příkladné spojení interpreta a správného nástroje, který je podle mého názoru k provedení Beethovenových skladeb pro klavíristu, jenž se nástrojem nechá inspirovat, přímo ideální.
Hodnocení autora recenze: 85%
Beethoven Residency – Cyklus klavírních sonát
Saleem Ashkar (klavír)
26. února 2018 Klášter sv. Anežky České Praha
program:
Ludwig van Beethoven:
– Sonáta č. 2 A dur, op. 2
– Sonáta č. 12 As dur, op. 26
– Sonáta č. 24 Fis dur, op. 78
– Sonáta č. 31 As dur, op. 110
Autor je klavírista a pedagog na Pražské konzervatoři a Universität für Musik und darstellende Kunst Graz v Rakousku
