Beethovenovy partitury z Lobkowiczkých sbírek putují do Vídně

Pro výstavu, která je organizována ve spolupráci s vídeňským archivem Gesellschaft der Musikfreunde, zapůjčily Lobkowiczké sbírky tři vzácné Beethovenovy hudební partitury. Ty budou vystaveny společně s výtvarnými díly světově uznávaných mistrů jako jsou Francisco de Goya, J. M. W. Turner, Auguste Rodin a Rebecca Horn.

Všechny zapůjčené partitury z Lobkowiczkých sbírek odrážejí Beethovenovu výraznou osobnost a jeho víru v myšlenky francouzské revoluce svobody a rovnosti. Balet Die Geschöpfe des Prometheus byl napsán v roce 1801 a vypráví příběh Titana Promethea, který ukradl oheň bohům Olympu, aby jej daroval lidem. Goetheho hra Egmont, ke které Beethoven napsal v roce 1809 scénickou hudbu, zobrazuje nizozemského šlechtice bouřícího se proti španělské okupaci vedenou vévodou z Alby.

Třetím exponátem je originální partitura slavné Páté symfonie. Skladateli trvalo tři roky, než ji dokončil, přičemž ji začal psát zhruba ve stejné době, kdy zakončil práci na Třetí symfonii, nesoucí název „Eroica“. Ta měla být původně věnována Napoleonu Bonaparte, ale poté, co se Francouz nechal korunovat císařem a zklamal tak ideály Velké francouzské revoluce, dedikoval Beethoven, který byl z tohoto aktu velmi rozčarován, Třetí symfonii Františku Josefu Maxmiliánovi, sedmému knížeti z Lobkowicz. Podle Antona Schindlera popsal Beethoven slavný čtyř tónový motiv Páté symfonie slovy „Tak klepe osud na dveře“. Osudem mohl skladatel mínit jeho nastupující hluchotu, ale spekuluje se také, že šlo o smutek z politických událostí – zklamání z Napoleona a francouzské okupace Vídně. Všechny zapůjčené materiály jsou rukopisné orchestrální části. To znamená, že byly psány ručně, často zapisovatelem a obsahují partitury všech nástrojů v orchestru. V případě Páté symfonie psal poznámky Beethoven osobně.