Belcanto a mladí pěvci v Litni

  1. 1
  2. 2
Již sedmý ročník pěveckých kurzů zakončil koncert v areálu zámku v Litni. Vyvrcholení akce, která dává mladým zpěvákům možnost pracovat po několik dní s vynikajícími operními a koncertními umělci a dalšími lektory, je též společenskou událostí a připomenutím osobnosti sopranistky Jarmily Novotné. Frekventanty kurzů letos vyučovaly doc. Helena Kaupová, pedagožka AMU a JAMU, a Markéta Cukrová, která zde působila již během dvou minulých ročníků. Korepetitorem byl Ahmad Hedar.
Závěrečný koncert pěveckých kurzů v Litni 2020 (foto Jan Žirovnický)

Kurzy nebyly proponovány jako především interpretační, ale byly zaměřeny obecně na pěveckou techniku, zvláště správné vedení dechu, a odstraňování konkrétních technických obtíží při práci na vybraném repertoáru. Takové pojetí ostatně navazuje i na pedagogický přístup Margreet Honig, který popisuje v knize rozhovorů o zpěvu a jeho výuce „Skutečný zpěv“, vydané mj. péčí pořadatele těchto kurzů – spolku „Zámek Liteň“ – v překladu Markéty Cukrové. Doporučeným studijním okruhem nicméně bylo belcanto. V programu koncertu tak převažovaly árie z oper Gaetana Donizettiho. Kromě pěti individuálních pěveckých lekcí a práce s korepetitorem byla pro kurzisty připravena i přednáška foniatričky MUDr. Jitky Vydrové a další program. S kurzisty například pracovala lektorka pilates Renata Sabongui.

Koncert se odehrával v sále barokního domu, který se na počest spisovatele Svatopluka Čecha, jenž zde strávil část dětství, nazývá Čechovna. Právě tento dům byl při jejích pobytech v Litni domovem též Jarmile Novotné po jejím sňatku s Jiřím Daubkem, jehož rodině zde patřil velkostatek. Nevelký sál s průhledy směrem k zámeckému parku, který pojal asi sto čtyřicet posluchačů, má, i přes určitou stísněnost, nepopiratelné genius loci.

Po úvodním slově hlavní organizátorky Ivany Leidlové obstaral preludium koncertu jinak spolehlivě doprovázející Ahmad Hedar, který zahrál v klavírní úpravě slavnou árii „Casta Diva“ z Belliniho Normy. První pěvecké číslo programu patřilo Markétě Cukrové. Tato všestranná mezzosopranistka a vyhledávaná lektorka názorně demonstrovala, jak široké výrazové možnosti zpěvákovi dává pružná dechová opora a volné tvoření tónu. Své vystoupení s árií Rosiny „Una voce poco fa“ z Rossiniho Lazebníka sevillského doprovodila i scénickou „koketní“ hereckou akcí. Méně v tomto ohledu snad mohlo být více, její vystoupení nicméně vítaně uvolnilo atmosféru.

Závěrečný koncert pěveckých kurzů v Litni 2020: Magdaléna Heboussová (foto Jan Žirovnický)

Následovala vystoupení jednotlivých účastníků, která uváděla moderátorka koncertu hudební publicistka a muzikoložka Dita Hradecká. Árii Noriny „Quel guardo il cavaliere“ z Donizettiho opery Don Pasquale přednesla Magdalena Hebousse, jež předvedla mladistvý soprán i pódiové charisma. Árii Malatesty „Bella siccome un angelo“ ze stejné opery zazpíval mladý barytonista (a jediný muž mezi kurzisty) Radek Martinec, student Heleny Kaupové na pražské HAMU a držitel první ceny v kategorii „operní naděje“ na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Zaujal příjemným, znělým a barevným hlasovým fondem, spíše než výrazem. Absolventka stejné školy a laureátka stejné soutěže, jež má na kontě i řadu dalších úspěchů, sopranistka Tereza Hořejšová, se jako druhá v pořadí prezentovala jímavou árií Medory z Verdiho méně známé opery Korzár „Egli non riede ancora… Non so le tetre immagini“. Pěvecky soustředěný výkon podala sopranistka Martina Houdová v árii „Comm’é bello“ z Donizettiho opery Lucrezia Borgia.

Hlasovým charakterem, respektive repertoárem se zbytkem programu kontrastovala vystoupení Elišky Gattringerové a Pavly Mlčákové. První zmíněná pěvkyně vládne mocným, dramatickým hlasem. Je již zkušenou umělkyní. V pražském Národním divadle vystupovala v soudobých operách, výrazným výkonem z poslední doby bylo účinkování v monoopeře Lidský Hlas Francise Poulenca v nastudování „alternativní“ operní společnosti RunOperun. Ve veristické árii Santuzzy z Mascagniho Sedláka kavalíra „Voi lo sapete“ byl sál jejímu hlasu poněkud malý. (Trochu břeskně ostatně v sále znělo i úvodní klavírní číslo.) Pavla Mlčáková byla mezi účastníky jedinou mezzosopranistkou. Zpěvačka s atraktivní tmavou barvou hlasu se s úspěchem prezentovala árií Leonory „Oh mio Fernando“ z Donizettiho Favoritky. Koncert uzavřela také již zkušená Eva Kývalová, která má rovněž zkušenosti z pražského Národního divadla. Ve velmi náročné scéně šílenství z Donizettiho Lucie z Lammermooru podala poutavý, i „představitelsky“ přesvědčivý výkon, i když pěvecky jí nevyšlo úplně vše ideálně.

Závěrečný koncert pěveckých kurzů v Litni 2020 (foto Jan Žirovnický)

Pěvecké kurzy v Litni mají za sebou další úspěšný ročník, přestože původní plány byly pozměněny (pořadatelé chtěli kurzy věnovat poloscénickému provedení opery Dido a Aeneas Henry Purcella v zámeckém parku). Nakolik bylo možno soudit ze závěrečného koncertu, sešla se zde dobrá, přátelsky naladěná skupina studentů zpěvu a mladých pěvců, respektive pěvkyň, kterou rozhodně spojuje talent a snaha jej rozvíjet. Někteří z nich se ostatně liteňských kurzů neúčastnili poprvé.

Paměti Jarmily Novotné nazvané „Byla jsem šťastná“ popisují její uměleckou dráhu jako vcelku přímočarou cestu od úspěchu k úspěchu, započatou již ve velmi mladém věku a vedenou cílevědomostí a touhou po sebezdokonalování. Realita byla i u této ve své době světoznámé pěvkyně patrně trochu komplikovanější. Tím spíše (i s ohledem na stále poněkud nejisté vyhlídky výkonných umělců v současnosti) různým nesnázím a zákrutám na cestě k etablování na koncertních a operních pódiích nejspíš čelí a bude čelit většina zpěváků, kteří se letos v Litni představili. Liteňské pěvecké kurzy jim však zajisté dodaly motivaci a cenné podněty, které budou moci uplatnit a rozvíjet při svém dalším studiu či profesionální umělecké a pedagogické práci. Účastníkům kurzů i jejich organizátorům lze každopádně nyní i do dalších let přát jen to nejlepší.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


1 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments