Bez zpěváků a bez dirigenta. Krizový Vivaldi v podání Collegia 1704 potěšil

V narychlo nazkoušeném programu z děl Vivaldiho, Galuppiho, Händela a Geminianiho ukázali účinkující obdivuhodnou pohotovost i schopnost hrát tak trochu „z podstaty“. I bez možnosti delší přípravy a detailnější práce během zkoušek ale předvedli působivý výkon, kterým za běžným (vysokým) standardem souboru příliš nezaostali.

Současná doba přináší pořadatelům i výkonným umělcům velká protivenství a možná pocit marnosti. O živé kultuře se poněkud nepatřičně mluví jen jako o volnočasové „hromadné“ aktivitě, jako by přestávala být současně veřejným statkem či veřejnou službou a zdrojem profesionální obživy. Po první fázi kulturní karantény se zákazem zpěvu, který leckdo nechápal či se s ním těžko smiřoval (ač je faktem, že se covidová infekce v posledních týdnech objevila a nápadně rozšířila v řadě tuzemských profesionálních pěveckých těles, nejen těch divadelních), je tu najednou znemožnění kulturního provozu jako celku. Co už bylo jednou přeplánováno, neuskuteční se v příštích týdnech patrně vůbec…

Jednou z akcí, která stihla proběhnout, byl koncert souboru Collegium 1704 v kostele sv. Šimona a Judy. Tento jeho pražský koncert se netypicky konal mimo vlastní koncertní řadu nebo program některého z významných festivalů a bez Václava Lukse. Ten patrně tou dobou již připravoval v Paříži jako hostující dirigent program s raritními Beethovenovými kantátami.  Koncert, jaký by se u nás již konat nemohl, vysílal ve čtvrtek francouzský rozhlas.

Vůdčí roli ve třináctičlenném ansámblu na pražském koncertě tak tentokrát převzala s úsměvem hrající koncertní mistryně Helena Zemanová. Ve Vilvaldiho dvojkoncertech (g moll, RV 578 a d moll RV 565) místo po jejím boku zaujala Dagmar Valentová. Zejména v první skladbě programu bylo zřejmé, že hudebníci dokonalou souhru na pódiu trochu hledají. V průběhu večera však nacházeli nejen souhru, ale i energii a entusiasmus, které se při mnohých koncertech Collegia 1704 šíří i do publika a tolik posluchače okouzlují. I tak ne vše vycházelo dokonale, určitá nejistota a menší výrazová intenzita či inspirovanost byly patrné zejména v pomalých větách. V rychlých větách zase někdy až urputný zápal místy přebíjel eleganci frázování, basová sekce tu a tam až příliš „bouřila“ a v prvních houslích bylo čas od času slyšet nejednotnost. To vše jde nicméně na vrub nestandardnosti koncertu a nemělo by to být vděčnému posluchači důvodem k nespokojenosti. Atmosférou byl každopádně koncert plnohodnotným zážitkem.

I dramaturgicky byl program, který prostřídal vivaldiovské koncerty s díly Galuppiho a Händela, dobře vystavěn, nescházely mu kontrasty a gradoval. Nejefektnější položkou bylo patrně Geminianiho Concerto grosso La Follia č. 12, které je úpravou skladby Arcangela Corelliho. V náročných variacích hraných ve zběsilém tempu ukázal svůj um, stejně jako na posledním silvestrovském koncertě souboru, kde se skladba rovněž objevila, vedle Heleny Zemanové zejména violoncellista Libor Mašek.

Cyklus koncertů staré hudby FOK by měl pokračovat šesti dalšími koncerty. Nejbližší je plánován 24. listopadu opět s tuzemským souborem – Capellou Marianou. Cokoliv anoncovat je ale v současné situaci nemístné. Lze jen doufat, že tou dobou bude situace příznivější než nyní, respektive v nejbližších dvou či třech týdnech. Snad alespoň umělci jako ti, kteří vystoupili na úterním koncertě dostanou z vládních míst nejen odpověď na otázku, ale i určitou podporu, pokud jde o to, jak si „uspořádat svůj profesní život“ – aby se třeba z houslistek působících ve špičkovém souboru nemusely úplně z nezbytí stávat na delší čas pokladní či poštovní doručovatelky. Koncerty jako tento dávají naději, že, nehledě na praktické obtíže, si živě a na vysoké úrovni provozovaná stará hudba – až pomine nejtužší kulturní karanténa – zase rychle najde k posluchačům cestu a oni k ní.

Hodnocení autora recenze: 70%

Kostel sv. Šimona a Judy
6. října 2020, 19:30 

Helena Zemanová – koncertní mistr
Markéta Knittlová, Veronika Manová – první housle
Simona Tydlitátová, Dagmar Valentová, Martina Kuncl Štillerová – druhé housle
Eleonora Machová, František Kuncl – viola
Libor Mašek, Hana Fleková – violoncello
Luděk Braný – kontrabas
Jan Krejča – theorba
Pablo Kornfeld – cembalo, varhanní pozitiv

• Antonio Vivaldi: Concerto con due violini e violoncello obligato g moll, RV 578
• Baldassare Galuppi:Concerto a quattro č. 3 D dur
• Antonio Vivaldi: Concerto g moll, RV 157, Arsilda, regina di Ponto (předehra)
• Georg Friedrich Händel: Concerto Grosso op. 6, č. 4 a moll
• Antonio Vivaldi: Concerto con due violini e violoncello obligato d moll, RV 565, Sinfonia G dur
• Francesco Geminiani: Concerto grosso La Follia op. 5, č. 12