Nevystupuje v zábavných televizních pořadech, ani nezpívá s popovými hvězdami. Přesto je současná světově nejúspěšnější česká pěvkyně Magdalena Kožená stále populární, přitahuje pozornost svými výkony, ale i atraktivním vzhledem (loni ji dokonce označili za „Bond girl“ operního světa). Mezzosopranistka původem z Brna nyní žije v Berlíně, její srdeční záležitostí je barokní hudba, například loni se ale představila i v roli Carmen. Z četných úspěchů Kožené, která oslaví 26. května čtyřicetiny, je asi nejvýznamnější absolutní vítězství v mezinárodní soutěži v Salcburku v roce 1995.
Atraktivní a sebevědomá Kožená se poměrně brzy po úspěchu v Rakousku vypracovala mezi nejvyhledávanější světové mezzosopranistky a začala být pravidelným hostem světových operních i koncertních pódií. V roce 2003 úspěšně debutovala v newyorské Metropolitní opeře a stala se rytířem francouzského Řádu za umění a literaturu. Kožená od té doby vydala již řadu alb, spolupracovala s předními dirigenty i orchestry, několikrát získala i prestižní ocenění Gramophone Award.
Přesto cítila dlouho trému. „Trvalo mi dlouhé roky, než jsem se toho strachu zbavila. A pak, když už jsem byla dost sebejistá, zničehonic zase přišel strach – vlastně se mi to stalo už jako slavné zpěvačce. Člověk to musí překlenout a každý na to má jiné techniky. Já třeba cvičím jógu. A taky se učím meditovat. Snažím se si na jevišti říct: Teď, právě teď je ten okamžik jenom pro mě, který si chci užít. Člověk na sobě musí pořád pracovat,“ řekla nedávno.
Těžiště jejího uměleckého zájmu tkvělo zpočátku zejména v barokní hudbě, později se posunulo například ke klasicismu či romantismu. Mezi jejími operními rolemi vyniká třeba Orfeus v Gluckově opěře Orfeus a Euridyka, role Oktaviana ve Straussově Růžovém kavalírovi, Cherubín z Mozartovy Figarovy svatby, Sesto z Händelova Julia Caesara, Mozartova Dorabella z Cosi fan tutte či Idamantes z Idomenea. V newyorské Metropolitní opeře vystoupila kupříkladu pod vedením Jiřího Bělohlávka jako Varvara v Janáčkově Kátě Kabanové. Loni debutovala v Salcburku jako již zméněná Carmen ve slavné Bizetově opeře, a to po boku tenoristy Jonase Kaufmanna.
Diskografie Kožené vyniká značným žánrovým rozpětím. První sólové CD bylo věnováno áriím Johanna Sebastiana Bacha, natočila alba francouzských árií, Händelovy Italské kantáty či árie Glucka, Mozarta a Myslivečka. Z kategorie interpretky staré hudby se vymanila natočením alba Love Songs s písněmi Dvořáka, Janáčka a Martinů a alba Songs, které obsahuje skladby Ravela, Šostakoviče, Schulhfoffa, Respighiho a Brittena. Za své nahrávky získala mnoho ocenění. Nahrávka Fragmentů k opeře Julietta Bohuslava Martinů zvítězila v roce 2009 na Gramophone Awards v kategorii Recital.
Ze zpěvem začínala Kožená, jejíž tatínek byl matematik a matka bioložka, v dětském sboru, po brněnské konzervatoři pokračovala ve studiu zpěvu na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Po vítězství na soutěži v Salcburku v roce 1995 získala angažmá ve vídeňské opeře, v roce 1999 s ní uzavřel exkluzivní smlouvu Deutsche Grammophon.
Kožená žije v Berlíně se svým druhým manželem, slavným dirigentem Berlínské filharmonie sirem Simonem Rattlem, se kterým má syny Jonáše a Miloše. Jejím prvním manželem byl francouzský barytonista Vincent le Texier.
O životě s Rattlem říká, že má dvě stránky: „Výhoda je, že spolu pracujeme častěji, než kdybychom manželé nebyli. A vzhledem k tomu, že je to opravdu skvělý dirigent, je ta práce krásná, inspirující a oba nás baví. Ta druhá stránka ovšem… Lidé jsou různí. A když zpívám v Berlíně s Berlínskou filharmonií, pořád mám takový pocit, že musím nejenom zpívat dobře za sebe, ale ještě pokaždé dokazovat, že jsem lepší než ostatní, aby se nemohlo říct, že mám protekci.“
Pěvkyně, která miluje plavání a moře a mluví pěti jazyky, říká o své budoucnosti: „Člověk musí žít víc v přítomnosti. Takže si vlastně myslím, že nějak výrazně se zlepšovat už asi nebudu.“
Exkluzivní rozhovor, který Magdalena Kožená před nedávnem poskytla Opeře Plus, najdete zde.
Foto Kasskara/DG
