Brahms a Berlioz: Střet absolutní a programní hudby v předvánočním Rudolfinu

Symfonický orchestr Českého rozhlasu za tři roky oslaví sto let svého působení. Snad i pro něj bude platit citát, kterým označil své letošní stoleté výročí Český rozhlas, a to: „Sto let je jen začátek.“ Snad, protože i na závěrečném koncertě letošního roku v Rudolfinu potvrdil, že patří mezi naše nejkvalitnější orchestry.

Na předvánočním koncertě zazněly skladby dvou velikánů a zároveň i současníků. Byli jimi německý skladatel Johannes Brahms a francouzský skladatel Hector Berlioz. Ačkoliv se Johannes Brahms narodil o třicet let dříve než Berlioz, věřil, že hudba je ve své podstatě plnohodnotná, a proto neskládal programní hudbu. Zůstával věrný hudbě absolutní, a šel tak proti proudu doby.

Brahmsova skladba, která zazněla v první polovině koncertu, Dvojkoncert pro housle, violoncello a orchestr a moll, op. 102, vznikla v roce 1887, tedy v poslední dekádě skladatelova života. Tehdy čtyřiapadesátiletý Brahms složil své poslední orchestrální dílo pro své dva přátele, houslistu Josepha Joachima a violoncellistu Roberta Hausmanna. Ačkoliv se jedná o hudbu absolutní, obsahuje v sobě hudební motiv složený z not A-E-F. Ten je přesmyčkou dříve použitého motivu F-A-E, kterou Johannes Brahms společně s Robertem Schumannem a Albertem Dietrichem uplatnili ve své houslové Sonátě F-A-E věnované Josephu Joachimovi v roce 1853. Noty F-A-E označovaly první písmena z Joachimova životního motta „Frei aber einsam“, tedy „Svobodný, avšak osamělý“.

Brahmsův dvojkoncert zahráli houslista Christian Tetzlaff a jeho sestra, violoncellistka Tanja Tetzlaff. Ve třech kontrastních větách (Allegro – Andante – Vivace non troppo) sólisté předvedli celou škálu svých schopností. Náročné technické pasáže v první a třetí větě orámovaly melodické a lyrické sekce v prostřední druhé větě. Oběma hráčům se podařilo vyvážit dvě polohy, mezi kterými museli oscilovat, tedy obstát jako sólisté a zároveň jako komorní hráči. To pro ně však nebyl problém. Tito virtuózové společně hrají dlouhá léta. Před téměř třiceti lety spolu založili smyčcový kvartet Tetzlaff Quartett a následně také klavírní trio Tetzlaff Trio.

Oba hráči si svým přirozeným, precizním a sebejistým vystupováním získali publikum. Po ovacích vestoje zahráli přídavek od Zoltána Kodályho, první větu ze skladby Duo pro housle a violoncello, op. 7. V něm znovu potvrdili, že vynikají nejen jako sóloví hráči, ale i jako citliví komorní hudebníci.

V druhé polovině koncertu zazněla Berliozova novoromantická Fantastická symfonie, op. 14. Novátorský skladatel svoji programní skladbu složil ve dvaceti šesti letech. Premiéru měla v sále pařížské konzervatoře, kde studoval mimo jiné i pod vedením Antonína Rejchy. Koncertu se účastnil i Franz Liszt, kterému se skladba zalíbila natolik, že ji následně upravil pro klavír. Autobiografická skladba s podtitulkem Epizoda ze života umělcova byla inspirována Berliozovou tehdy nenaplněnou láskou k herečce Harriet Smithsonové.

V pěti částech (Sny – vášně, Na plese, Scéna na venkově, Pochod k popravišti, Sabbat čarodějnic) Berlioz vyobrazuje jednotlivé části snu, které se zdají hudebníkovi po požití opia. Všemi částmi přitom prochází příznačný motiv, známý také jako leitmotiv nebo idée fixe, který v symfonii symbolizuje dívku, do níž je hudebník nešťastně zamilovaný.

Zkušená finská dirigentka Eva Ollikainen, která hostovala v předních světových orchestrech, jako jsou Wiener Symphoniker, Staatskapelle Dresden nebo Symfonický orchestr BBC, dokázala svojí vřelou a zároveň ráznou energií doslova vyburcovat orchestr k neuvěřitelnému výkonu. Působivá byla sehranost smyčců i sólové vstupy dechů. Precizní artikulace orchestru zabránila tomu, aby se zvuk i v nejsilnější dynamice slil dohromady. A byla to dynamika opravdu výrazná. Při závěrečném Sabbatu čarodějnic žestě pocitově roztřásly budovu Rudolfina v základech.

Jako přídavek zazněla vánoční koleda Narodil se Kristus Pán. Plný zvuk orchestru a rudolfinských varhan doplnil amatérský sbor. Ten byl tvořen zpívajícím publikem. Eva Ollikainen se střídavě otáčela k orchestru a k publiku a s kouzelným úsměvem na rtech dirigovala obě skupiny.

Klasika v Rudolfinu: Christian a Tanja Tetzlaff
18. prosince 2023, 19:30 hodin
Dvořákova síň Rudolfina, Praha

Program:
Johannes Brahms: Dvojkoncert pro housle, violoncello a orchestr a moll, op. 102
Hector Berlioz: Fantastická symfonie, op. 14

Účinkující:
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Christian Tetzlaff – housle
Tanja Tetzlaff – violoncello
Eva OIlikainen – dirigentka