Trumpetista Stanislav Masaryk se stal ve třinácti letech mimořádným žákem bratislavské konzervatoře. Ve studiu pokračoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě ve třídě Rastislava Suchana, prvního trumpetisty Slovenské filharmonie. Rok 2017 přinesl Masarykovi absolutní vítězství na mezinárodní soutěži Žestě Brno. Účinkoval v hot-jazzovém orchestru Bratislava Hot Serenaders. Od roku 2020 zastává post prvního trumpetisty v České filharmonii. V návaznosti na její spolupráci s Royal Academy of Music vedl v roce 2022 třídenní interpretační kurzy v Londýně. Jako sólista pravidelně vystupuje se slovenskými komorními a symfonickými tělesy.
V interpretaci Stanislava Masaryka zazní v úterý Koncert pro trubku a orchestr rakouského skladatele, houslisty a pedagoga Leopolda Mozarta, otce slavného Wolfganga Amadea Mozarta, jehož díla jsou na koncertech často uváděna, u nás však téměř neznámá. Dvouvětý Koncert pro trubku vznikl v roce 1762. Slovenský trumpetista přednese také Sonátu pro trubku a orchestr od barokního mistra Georga Philippa Telemanna. Program zahájí Symfonie D dur Františka Adama Míči, který v 18. století působil v Jaroměřicích nad Rokytnou, a uzavře jej Boccheriniho Symfonie č. 6 d moll La Casa del diavolo, G 506. Na stránku poslední věty symfonie dopsal skladatel slova, která o díle mnohé prozrazují: „Ciaccona představuje peklo, byla napsána pod vlivem Gluckova Dona Juana.“
Ve čtvrtek a v pátek 23. a 24. května 2024 v 19:00 hodin se Slovenská filharmonie a Slovenský filharmonický sbor (sbormistr Jan Rozehnal) představí pod taktovkou charismatického polsko-ruského dirigenta Andreje Borejka, hudebního ředitele a šéfdirigenta Národní filharmonie ve Varšavě a rezidenčního dirigenta Orchestra Sinfonica di Milano. Sólistou večerů bude ukrajinský klavírista Antonii Baryshevskyi, v jehož podání zazní Koncert pro klavír a orchestr „Slovanský“, op. 54 jeho krajana Borise Ljatošinského. V díle se střídají virtuózní sólové plochy se zvučnými plochami symfonického orchestru evokujícími filmovou hudbu. Symfonické variace Witolda Lutosławského budou kontrastovat s harmonickým dílem pro a cappella sbor Mír na zemi op. 13 Arnolda Schönberga.
Koncert uzavře Žalmová symfonie z roku 1930, reprezentativní a mimořádně sugestivní dílo Igora Stravinského pro dechové nástroje a smíšený sbor. Stravinskij dostal objednávku na zkomponování tohoto díla ještě během svého působení v Paříži, v době, kdy ho zasáhla smrt jeho blízkého přítele a baletního impresária Sergeje Ďagileva. Zkomponoval ho na texty Žalmů 38, 39 a 150 původního latinského překladu Vulgáty na „slávu Boží“ a věnoval ho Bostonskému symfonickému orchestru u příležitosti jeho 50. výročí. Takto zněla dedikace skladby napsaná Stravinským.
