Braunfelsovo Te Deum s Českou filharmonií, filmová hudba s FOKem

Dvě pražská symfonická zastavení 

První týden letošního roku přinesl do pražských koncertních sálů dva různě odlišné hudební světy. Obecní dům patřil filmové hudbě a Rudolfinum bylo zasaženo duchovnem.Důvody, proč Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK sáhl po filmové hudbě, jsou bezpochyby dva. Ten první a zároveň i hlavní je, že těleso vzniklo původně jako filmový orchestr, a ten druhý může být vnímán jako dramaturgický čin přilákat širší vrstvy veřejnosti především té mladší generace, což je svým způsobem velmi dobře a tento záměr se očividně ze složení publika zdařil. Programově zazněla prvně orchestrální suita Bustava Holsta nazvaná Planety, jejímž obsahem je celkem sedm kontrastních vět. Dramatický úvod Marsu, ve skladatelově pojetí jako posel války, vystřídá klidnější část Venuše, coby poslankyně míru. Dále následuje impresionisticky laděný okřídlený posel radosti Merkur a po něm Jupiter jako posel radosti. Skladbu uzavírá trojice planet Saturn, meditativní posel stáří, zvukově bouřící kouzelník Uran a mystik Neptun, komponovaný polytonálně. Dirigent Rastislav Štúr vystavěl dílo s velkým porozuměním pro vyznění kontrastních částí nejen mezi jednotlivými větami, ale i uvnitř každé části.Bohužel akustické možnosti Smetanovy síně neumožnily lepší vyznění artikulačních nuancí mezi jednotlivými nástrojovými skupinami, čímž se výsledný efekt ztrácel v jednolitém zvukovém proudu.

Druhá část patřila nejvýznamnějšímu tvůrci filmové hudby Johnu Williamsovi a jeho Hvězdným válkám. Publikum mohly okouzlit i masky jednotlivých hrdinů, které se v průběhu skladby procházely síní a nechaly se před pódiem vystavovat na odiv. Velkou zásluhu na celkově dobrém vyznění skladby nesou především přesvědčivě znějící žesťové nástroje a efektní hra sekce bicích nástrojů. Nadšené publikum si vysloužilo ještě přídavek z filmu Indiana Jones.

Rudolfinum patřilo České filharmonii, která své posluchače přilákala na Mozartovu Symfonii č. 40 g moll KV 550 a u nás dosud neslyšené Te Deum, op. 32, zatím stále méně známého německého skladatele Waltera Braunfelse.Dirigentem našeho prvního orchestru byl Manfred Honeck, jenž nejprve uvedl Mozarta, u něhož vsadil spíše na rychlejší tempa, především u Menuetu ve třetí větě, a na dynamickou stránku, zejména náhlé změny piano-forte, které už připomínaly spíše pojetí Beethovena.Prolínání melodií mezi jednotlivými hlasy, zvláště v oblasti smyčcových nástrojů, by mohlo vyznít zřetelněji. Laťka nastavená například Harnoncourtem přeskočena sice nebyla, ale i tak symfonie vyzněla interpretačně docela čistě.

Pohodově znějící hudba byla ve druhé části večera vystřídána Braunfelsovým vyznáním víry. Jeho Te Deum z roku 1921 nese emoční napětí jeho osobních zkušeností z první světové války. Hudební řeč díla je tonální, ovlivněná pozdním romantismem a německými oratorními tradicemi, zvláště Brucknerem. Dílo je postavené především na sboru, který zní často ve velmi vypjaté poloze, téměř po celou dobu skladby. Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Lukášem Vasilkem se díky nastudování stal hlavní hvězdou večera.Zvuk tohoto tělesa je ve všech dynamických odstínech jednolitý, po výrazové stránce dostatečně přesvědčivý. Výkon sboru byl skutečně fascinujícím zážitkem. Sólové party byly svěřeny sopranistce Simoně Houda Šaturové a tenoru Dominiku Wortigovi.Naše přední pěvkyně podala velmi zdařilý výkon, její lyricky znějící hlas se nad orchestrální sazbou nesl lehce a v celkově měkkém zvuku působil andělsky. Tenorové sólo ovšem tak dokonale nevyznělo. Dominik Wortig je pěvec tmavšího zabarvení, jehož hlas se díky častému krytí tónů nenese tak lehce a jasně jako Šaturové a ve vysokých polohách zněl spíše unaveně.

Hodnocení autora recenze:

Filmové inspirace (FOK): 60 %
ČF a Manfred Honeck: 80 %

Filmové inspirace
Dirigent: Rastislav Štúr
Sbormistr: Petr Fiala
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK
Český filharmonický sbor Brno
7. a 8. ledna 2015 Smetanova síň Obecní dům Praha
(psáno z koncertu 8. 1. 2015)

program:
Gustav Holst: Planety, op. 32
John Williams: Hvězdné války, suita

www.fok.cz
***

Česká filharmonie, Manfred Honeck
Dirigent: Manfred Honeck
Sbormistr: Lukáš Vasilek
Simona Houda Šaturová (soprán)
Dominik Wortig (tenor)
Aleš Bárta (varhany)
Česká filharmonie
Pražský filharmonický sbor
7., 8. a 9. ledna 2015 Rudolfinum Praha
(psáno z koncertu 9. 1. 2015)

program:
Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 40 g moll KV 550
Walter Braunfels: Te Deum pro soprán, tenor, smíšený sbor, velký orchestr a varhany, op. 32

www.ceskafilharmonie.cz

Foto Petr Dyrc, Petra Hajská

Hodnocení

Vaše hodnocení - Filmové inspirace - FOK -R.Štúr (Praha 7./8.1.2015)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Vaše hodnocení - ČF -M.Honeck & S.Šaturová, D.Wortig, A.Bárta, PFS (Praha 7./8./9.1.2015)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Mohlo by vás zajímat


3
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
3 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
robert

obe casti vecera boli pre mna osobne velkym sklamanim. honeckove nepochopitelne rychle tempa u mozarta uspesne zlikvidovali lahkost a melodiku diela, celkovo sa skladba zvukovo zlievala do jednej masy bez rozlisenia jednotlivych liniek.
v te deum sa opajal neustalym fortissimom v ktorom sa tych niekolko malo jemnych momentov skvelej simony houdy saturovej takmer dokonale stratilo. este som nepocul honecka tak mimo :(

Lulu

Vyhral jsem vstupenky na koncert v soutezi a tak by se dalo říct darovanému koni na zuby nehled. Sedel jsem v 6.řade na balkone mezi sloupy takze viditelnost i slysitelnost byla velmi dobra,vetsi vzálenost od podia jsem tentokrate ocenil v monstroznim Te Deum.Nerekl bych ze byla tempa u Mozarta az tak rychla, spise vetsi obsazení nepreje tak rychlemu dozvuku v prostoru, aby se obcas zvuk nepřekrýval, v ryze komorních obsazeních je souhra také snazsí.Braunfelsovo Te Deum bylo pro me prekvapeni zvlaste v pouzití vyraziva, které mnohde svou melodicnosti spise pripomínala slovanskou zpevnost, rozhodne ne Brucknera, s kterym byva Braunfels srovnavan… Číst vice »

Lulu

Jeste si neodpustim malé srovnání.Vlastním kompletni nahravku Mozartovych symfonií s Prague chamber orchestra se Sirem Ch.Mackerrasem, kterou vydal v 80.letech Telarc a pak to prevzal Supraphon v mensím výběru.I kdyz jsou audiofily ceneny mozna vice nahravky Waltera nebo Böhma, Mackerrasova nahravka je vinikající ve zvuku a technickém provedení.Orchestr je menší než byl páteční sestavený z ČF, ale tempa jsou stejná, volná věta je možná ještě hybnější, menuet žádné tempo jak bychom si představovali taneční kroky a jak se obecně tančil menuet v době vzniku symfonie. Tak prostě menuet u Mozarta nikdo nehraje.O poslední větě ani nemluvě, je to strhující úderná… Číst vice »