„Varhanám se věnuji celý život, již jsem inicioval několik oprav. Zatoužil jsem po záchraně menších varhan, které budou mít příběh, a nebude existovat kostel, kam by se varhany mohly vrátit,“ popsal svůj záměr farář Jan Martin Bejček. „Kamarád varhanář mi nabídl asi patery varhánky, já vybral tyto Gartnerovy. Tehdy jsem za ně ‚zaplatil‘ sklenicí medu a lahví slivovice,“ řekl Bejček. Musel také zařídit, aby varhany byly uznány za existující, a zajistit prohlášení nástroje z roku 1789 za kulturní památku.
Obec Grafenried byla po roce 1945 srovnána se zemí, pohraničníci nařídili také odstřel kostela. „Když vám pohraničníci řeknou, že do půlnoci musí být kostel prázdný, protože ho ráno odstřelí, máte na vystěhování pár hodin. Není čas na opatrné rozšroubování a zabalení,“ popsal Bejček situaci, kdy musely být varhany narychlo ukryté. Dalších padesát let byly ve farní stodole v Klenčí pod Čerchovem, kde nástroj poznamenala hniloba a červotoč.
Bejček tedy získal doslova trosky varhan. Na tom, aby se opět rozezněly, pracuje nyní varhanář Marek Vorlíček. Opravy postupují podle toho, kolik se podaří Bejčkovi sehnat peněz. „Už jsme dokončili pedálový stroj, truhlářské práce na varhanní skříni a nyní začínáme s opravou dřevěných píšťal,“ řekl Vorlíček. Renovace je nyní asi v polovině.
„Na varhanách je poznat typický Gartnerův rukopis,“ uvedl varhanář. To, že se jedná o jeho nástroj, potvrdil i nález uvnitř varhanní skříně. „Skříň je složená z prkýnek, mezi kterými občas vzniknou dutiny. Na jednu takovou jsme narazili. V ní jsme našli rezavým hřebíkem přitlučený starý papír a na něm podpis samotného varhanáře Gartnera,“ doplnil Vorlíček.
Až bude oprava varhan hotová, nástroj poputuje ze západních Čech do Brna. „Mým cílem je varhany postavit na brněnské konzervatoři. Studenti by je pak využívali jako cvičný nástroj. Historicky poučenou interpretaci staré hudby musí cvičit na barokním nástroji,“ dodal farář.
