Brněnští minorité chtějí opravit varhany v Loretě, která je součástí jejich klášterního areálu. Jsou to zřejmě nejstarší varhany v Brně, které se dochovaly téměř v původním stavu. Díky pečlivé rekonstrukci by mohly po mnoha desetiletích fungovat a hrát. Zároveň chce konvent obnovit kůr, což zahrnuje opravu dřevěné podlahy, kovářských prvků i freskové výzdoby a výmalby.
Konvent menších bratří je nejdéle fungujícím klášterem na území Brna. Vznikl krátce po roce 1230, barokizace celého areálu vrcholila v první polovině osmnáctého století. Stavba Lorety začala v roce 1716, skončila o deset let později. Právě v roce 1726 postavil brněnský řemeslník Antonín Richter jednomanuálové varhany s pedálem a deseti rejstříky.
Tehdy si stavba královského nástroje vyžádala 500 zlatých z pozůstalosti barona Michala z Wertemy. Kolik bude stát oprava, zatím minorité nezveřejnili. „Provádíme průzkum, na jehož základě náklady vyčíslíme,“ řekl představený kláštera Bohdan Heczko. Řád se již obrátil na případné dárce s prosbou o podporu.
Projekt obnovy kůru a záchrany varhan symbolicky začal 19. března, tedy v den svatého Josefa, který je patronem minoritů, dělníků a řemeslníků.
Kostel Panny Marie Loretánské, často zvaný Loreta, stojí vedle farního kostela svatých Janů v Minoritské ulici. Společně s klášterem tvoří architektonický cenný barokní komplex. Řád Loretu postupně rekonstruuje, obnovuje také její vybavení a výzdobu, například sochy andělů z průčelí.
Foto archiv
