Bryn Terfel poprvé jako Godunov. Nejen o tom v Operním kukátku

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Týden od 14. do 20. března 2016. Operní kukátko (33). Bryn Terfel jako vládce Boris Godunov. Agrippina a další intrikují v Theater an der Wien. Problematická Händelova Berenice v Londýně. Krakonoš se vrací na operní jeviště v Geře. José Cura v rozhovoru nejen o Otellovi v Salcburku. Bude Wagnerův Prsten Niebelungův nastudován dvakrát v Berlíně? Zemřel operní skladatel Sir Peter Maxwell Davies. Carl Orff a jeho neznámá operní prvotina na japonský námět. Enrico Caruso a únavná vypravěčka.

Operní kukátko
Bryn Terfel poprvé jako Boris Godunov
Londýnský debut Bryna Terfela v roli Borise Godunova, který se stal jednou z nejvýznamnějších událostí operní sezony, je anglickými kritiky hodnocen rozdílně. Větší část recenzentů ho považuje za pozoruhodný, ale určitá část mu vyčítá neangažovanost, pro kterou nedokázal důsledně přenést charakter z jeviště do hlediště.

M.P.Musorgskij: Boris Godunov - Bryn Terfel (Boris) - Covent Garden 2016 (foto © Tristram Kenton)
M. P. Musorgskij: Boris Godunov – Bryn Terfel (Boris) – Covent Garden 2016 (foto © Tristram Kenton)

Nová inscenace Musorgského opery (premiéra 14. března 2016 v Royal Opera Covent Garden) využívá rané znění z roku 1869, což znamená, že v inscenaci chybí výraznější ženský element, protože v této verzi chybí takzvaný polský akt s vášnivou Marinou Mníškovou. Zvolená verze je sevřenější a lépe vystihuje svět absolutistické moci, která je výhradně v rukou mužů. Známý činoherní a operní režisér Richard Jones dílo inscenuje bez paralel s ruskými dějinami dvacátého století a rovněž bez nabízejících se paralel se stalinskou nebo putinovskou politikou, které jsou dnes často využívány při inscenaci ruských oper z pohnutých národních dějin. Terfelovými partnery jsou Ain Anger (Pimen) a známý basista John Tomlinson (Varlaam), jejichž výkony kritikové shodně oceňují. Stejně tak se dostává příznivého přijetí hudebnímu nastudování Antonia Pappana. Inscenace bude také zpřístupněna díky živému přenosu z Covent Garden.


Agrippina v Theater an der Wien

Händelova raná benátská opera Agrippina z roku 1709 byla premiérována v pátek 18. března 2016 v Theater an der Wien v pozoruhodné inscenaci Roberta Carsena a v působivé výpravě Gideona Daveye. Neméně zajímavý je i pěvecký ansámbl. V titulní roli vystupuje irská mezzosopranistka Patricia Bardon, pěvkyně se značnými zkušenostmi s händelovskými party.

Georg Friedrich Händel: Agrippina - Patricia Bardon - Theater an der Wien 2016 (foto FB Theater an der Wien)
Georg Friedrich Händel: Agrippina – Patricia Bardon – Theater an der Wien 2016 (foto FB Theater an der Wien)

Poppeou je pak americká sopranistka Danielle de Niese, známá z pražských koncertů i přenosů z Met. Dvou kastrátových partů se ujali Jake Arditti (člen Junges Ensemble Theater an der Wien) jako Nerone a Filippo Mineccia jako Ottone. Hudební nastudování této polovážné opery intrik je dílem specialisty Thomase Hengelbrocka. K inscenaci se Opera Plus vrátí samostatnou recenzí.


Problematická Berenice v Londýně
Opera Berenice Georga Friedricha Händela nesklidila při svém uvedení roku 1737 žádný úspěch. Dílo pochází z období skladatelovy vysoké přepracovanosti i zdravotních potíží a ještě před úplným dokončením díla postihla Händela mrtvice, která zřejmě ovlivnila i výsledný tvar díla. Dílo navíc má komplikovanou až nesrozumitelnou zápletku. Ani současné nastudování příběhu egyptské (!) princezny Berenice a dvou tyranů, spletených do milostné a mocenské zápletky, se neukázal nosný pro jeviště dnešní doby. Partitura obsahuje několik skvělých hudebních čísel, celkově dílo nedosahuje inspirace a úrovně většiny Händelových oper. Pečlivé nastudování souboru La Nuova Musica pod taktovkou Davida Batese, který dílo uvedl v rámci současného London Handel Festival, tak zcela nepřesvědčilo. Kritici ovšem oceňují pěvecké výkony v čele se sopranistkou Charlotte Beament v titulní roli.

Charlotte Beament (zdroj london-handel-festival.com)
Charlotte Beament (zdroj london-handel-festival.com)

Dílo bylo uvedeno v St George’s, Hanover Square v Londýně koncertně 17. března 2016. V rámci festivalu zazněla vedle Berenice také čtyřikrát mnohem známější opera Ariodante. Na konci měsíce, 31. března, také bude koncertně uvedeno neznámé Händelovo operní pasticcio Elpidia a vedle oper jsou uvedeny i četné koncerty a recitály.


Krakonoš se vrací na operní scénu
Postavu Krakonoše neboli Rýbrcoula (Rübezahl), pána hor, si přisvojuje česky, polsky i německy mluvící folklór. V českých zemích je zpravidla spojován s Krkonošemi a podle literárních vědců prvé zmínky o něm se již objevují v lidových vyprávěních v patnáctém a šestnáctém století. Samozřejmě bylo jen otázkou času, než tato postava lidového bájesloví vstoupí i na operní jeviště. Poprvé se tak zákonitě stalo v počátcích německého romantismu. Většina zhudebnění ale nebyla nijak zvláště úspěšná a neudržela se na repertoáru. To se ostatně týká i opery Krakonoš Smetanova současníka Josefa Richarda Rozkošného (premiéra roku 1889 v Národním divadle v Praze). Zřejmě nejúspěšnějším operním titulem se tak stala Rübezahl und der Sackpfeifer von Neisse (Krakonoš a Dudák od Nisy), fantasticko-romantická opera ve čtyřech aktech Hanse Sommera (1837-1922). Libreto Eberharda Königa této opravdu pozdní romantické operní skladby kombinuje vlastně dvě lidové látky. V rámci řady znovuuvedení zapomenutých oper ho právě uvedl operní soubor v Geře. Opera s úspěšnou premiérou v roce 1904 v Braunschweigu se záhy dostala na řadu menších německých i rakouských jevišť. Skladatel deseti oper a řady dalších skladeb byl ovšem znám nejen jako komponista v mnoha oborech, ale také jako významný německý matematik. Současná inscenace s premiérou 18. března 2016 je dílem Laurenta Wagnera a režiséra Kaye Kuntze. Inscenaci se bude věnovat Opera Plus v samostatné recenzi.

Hans Sommer: Rübezahl und der Sackpfeifer von Neisse - Bühnen der Stadt Gera 2016 (foto Bühnen der Stadt Gera)
Hans Sommer: Rübezahl und der Sackpfeifer von Neisse – Bühnen der Stadt Gera 2016 (foto Bühnen der Stadt Gera)


Rozhovor týdne

José Cura (foto web J. Cury)
José Cura (foto web J. Cury)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat