Budoucí šéf baletu Pařížské opery už zabodoval u publika, teď si hledá byt

Benjamin Millepied, který okouzlil pařížské publikum svým dosud nejambicióznějším baletem Dafnis a Chloé, hledá ve francouzské metropoli ideální dům, kde by mohl žít se svou manželkou, americkou herečkou Natalií Portman a jejich synem. Píše o tom agentura Agence France-Presse.„Hledáme, hledáme,“ říká s úsměvem. „Ještě jsme nenašli, ale myslím, že už k tomu máme blízko,“ dodává. Americká herečka zde vystupuje inkognito: nechce zastínit slávu svého manžela. „Většinou to děláme tak, že jeden pracuje a druhý se stará o našeho syna Alepha, jemuž brzy budou tři roky,“ vysvětluje šestatřicetiletý choreograf. „Je to můj nejambicióznější balet, je to hodina velice, opravdu velice krásné hudby, ale jsou v ní občas dlouhé pasáže psané pro pantomimu, kde chybí rytmus, o nějž by bylo možné se opřít,“ uvádí.Balet, který uvádí Opéra Bastille až do 8. června, byl při premiéře 10. května přijat velmi dobře. Šlo o úspěšný křest pro umělce, který v listopadu převezme funkci ředitele baletu v Pařížské opeře.

Balet Dafnis a Chloé objednal v roce 1909 Mikhail Fokin u francouzského skladatele Maurice Ravela pro slavný soubor Ruský balet. Je inspirováno řeckým románem z druhého století a vypráví o lásce pastýře Dafnise a Chloé. Ravel zde podle vlastních slov vytvořil „choreografickou symfonii“, kde hudební obrazy doprovázejí zápletku a postavy. Hudba tryská v jakýchsi vlnách, které navozují představu barev, přírody a radosti z lásky.„Je to hudba, která se vznáší, není z tohoto světa, ale zároveň to je obtížné dílo, z něhož mívají choreografové hodně strach,“ přiznává Benjamin Millepied.

A byla to ředitelka baletu Pařížské opery Brigitte Lefèvre, kterou napadlo, aby balet před dvěma roky, ještě dříve než byl jmenován jejím nástupcem, svěřila Benjaminu Millepiedovi.Dekorace vytvořil na její vyzvání Daniel Buren, kterého veřejnost zná z jeho geometrických kompozic. Na pozadí scény barevné figuríny, kruhy, čtverce a trojúhelníky doprovázejí hudbu, jež diváka unáší do světa světel a barev. Za dirigentským pultem se objevuje šéf Pařížské opery Philippe Jordan.

Benjamin Millepied, jehož tanec je charakterizován jak notnou dávkou energie, tak silnou senzualitou v milostných pas de deux, chtěl pohlížet na klasický příběh pastýře a jeho krásky moderním pohledem. Nicméně choreograf, bývalý přední tanečník New York City Ballet, se rozhodl zachovat pasáže špičkového tance. „Když posloucháte tuto hudbu, máte chuť vidět tanečnice na špičkách a o to jsem se rozhodně nechtěl připravit!“ říká.

Jméno francouzského choreografa začalo plnit společenské rubriky v roce 2012, kdy se v srpnu oženil s Natalií Portman, s níž se setkal ve filmu Černá labuť, kde dělal choreografii a také si zahrál.

Benjamin Millepied odešel do Spojených států v šestnácti letech, ale odmítá „americkou“ nálepku. A připomíná, že zakladatelem New York City Ballet, kde začínal, byl slavný George Balanchine, který sem vnesl ruský přístup, jaký uplatňuje Mariinské divadlo v Petrohradu.

Millepied vyjádřil naději, že baletu Pařížské opery poskytne „přístup k hudbě, který neodděluje od tance, a rovněž jistý přístup k pas de deux, který je u Balanchina charakterizován velkou vytříbeností“. Podíváme-li se na jeho vlastní pas de deux, je Millepied jeho důstojným dědicem.
Foto archiv, Charles Sykes, Martin Bureau/AFP, Agathe Poupeney