Svjatoslav Richter o sobě a o hudbě (31)

  1. 1
  2. 2

Deníky o hudbě (12) 


1. 1. 1976 Nahrávka 
Ravel: Koncert G dur, Benedetti Michelangeli
Dnes padla na oslavu Nového roku volba na Ravelův Koncert G dur. Je to Michelangeliho nejlepší nahrávka. A dodnes jsem neslyšel tento koncert zahrát lépe. Chlad, pro tohoto klavíristu tak charakteristický, je zde plně na místě a není nikde s hudbou v rozporu. Je to mistrovská nahrávka, její poslech byl pro nás všechny požitek.

14. 1. Vladimir Vysockij zpívá s kytarou
Když u nás byli Vladimir Vysockij s Marinou Vlady, vypadalo to v našem pokoji jako v cirkusu. Zdi byly pokryty plakáty s žertovnými výroky, to byly zbytky předcházejícího večírku. Vysockij zpíval s viditelným potěšením a doprovázel se na kytaru. Blaženě jsme poslouchali.

17. 1. Nahrávka
Grieg: Koncert a moll, S. R., dirigent Lovro von Matačić
Myslím, že moje nahrávka Griegova Koncertu s Matačićem je jedním z mých opravdových úspěchů. Opakovaný poslech na tomto mém názoru nic nezměnil. Jen doufám, že se nemýlím.

31. 1. Nahrávka
Chopin: Koncert č. 1 e moll op. 11, Maurizio Pollini, dirigent Paul Klecki. Polonéza fis moll op. 44, Mazurka cis moll op. 50 č. 3, Impromptu Ges dur op. 51, Nokturno c moll op. 48, Maurizio Pollini
Pravděpodobně to všechno hrál na jednom ze svých ohromných Steinwayů s kovovým zvukem. Proto to podle mého názoru nemá s pravým chopinovským tónem nic společného. Styl hry je silácký a dokonce „heroický“, dokonale přesný a virtuózní, ale naprosto bez půvabu, jakoby záměrně modernizovaný. „Kovový Chopin“ – ale hodí se to k němu? Ta nahrávka na mě bohužel udělala negativní dojem: velmi studená interpretace, pyšná a sebevědomá.

1. 2. Nahrávka
Haydn: Kvartet B dur op. 76 č. 4, Tátraiovo kvarteto. Schubert, osm písní, Dietrich Fischer-Dieskau, Gerald Moore
Kdybych někomu směl radit, pak to, aby častěji poslouchal Haydnovy kvartety. Jsou takovým zdrojem potěšení, že by mě nepřekvapilo, kdyby to i prospívalo zdraví. Téměř totéž se dá říci o Schubertovi. Ale přece jen je něco jiného poslouchat hudbu, která doprovází text, protože nabízí zároveň i poezii.

4. 2. Nahrávka
Beethoven: Kvartet F dur op. 18 č. 1. Kvarteto Gewandhausu
Přinutil jsem se poslouchat smyčcové kvartety, což pro mě není snadné. Ale tento 1. kvartet znám od dětství a mám ho od té doby víceméně v uších. Proto se mi poslouchá snáze než ostatní.

8. 2. Nahrávka
Glazunov: Koncert f moll č. 1, Rimskij-Korsakov: Koncert cis-moll, Prokofjev: Koncert č. 1 Des dur, S. R., dirigent Kiril Kondrašin
Staří známí. Těší mě, že se s nimi zase setkávám. Glazunov je mi sympatický od dětství; neviděl jsem ho na vlastní oči v Oděse na konzervatoři při zkoušce jeho 7. symfonie? A pak to byl balet Raymonda, kde jsem často hrál klavírní part. Jeho 5. symfonii jsem hrál čtyřručně. Je mi opravdu blízký. Rimskij: pokud se nemýlím, byla to moje první nahrávka s orchestrem. Prokofjevův 1. koncert. Dokonalé štěstí. Radost, nespoutaný temperament, humor, technická brilance a epilog v oktávách…

10. 2. Nahrávka
Schubert, devět písní, Dietrich Fischer-Dieskau, Gerald Moore
Bezvadný přednes Schubertových písní v podání úžasného zpěváka. Vzor schubertovské interpretace. Je potřeba si to poslechnout vícekrát, aby člověk zachytil všechnu tu nádheru. Pomyslím-li, že natočil písně tohoto skladatele souborně, a představím si, kolik ho to stálo času, pak se musím ptát, jak to vůbec dokázal. Ach jo… není těch mistrovských děl trochu příliš?

18. 2. Nahrávka
Vladimir Vysockij, čtyři písně
Nic mě na tom nerozechvívá, ani hudba (je to prostě brak), ani texty (jako novinové články). Vůbec mě to nezajímá, nevyvolává to ve mně nejmenší sympatie. Vysockij je ve svém žánru jistě velmi talentovaný, davy se za ním hrnou.

27. 2. Mnichovská opera
Verdi: La traviata. Violetta: Ileana Cotrubas, dirigent Carlos Kleiber
Konečně Traviata jak má být (i když s několika skandálními škrty). Carlos Kleiber objevil, jaká opravdu je. Poprvé mi činí skutečné potěšení tu operu slyšet. Dosud jsem k ní měl rozpolcený vztah, na rozdíl od Niny, která ji považuje za nejlepší operu vůbec. Cotrubas se mi velmi líbila, ostatně jako celé obsazení. Režie byla přiměřená. Poslední jednání, které se odehrává v prázdném hotelovém pokoji s rudými křesly, je nezapomenutelné.

28. 2. Mnichovská opera
Johan Strauss: Netopýr, dirigent Carlos Kleiber
Dokonalost sama. Myslím, že se to nedá udělat lépe. Především Kleiber. Pak všichni zpěváci, bez výjimky. A inscenace v pojetí nejlepší tradice. Smáli jsme se až k slzám… Co k tomu dodat? Je nám co závidět, že nám bylo dopřáno zažít takový zázrak…



29. 2. Mnichovská opera
Wagner: Siegfried. Birgit Nilsson atd…. dirigent Wolfgang Sawallisch V Mnichovské opeře v doprovodu Olega Kagana. Hudebně i režijně špatné představení. Táhne se to jako guma. Jediná výjimka: Birgit Nilsson, která má ještě stále velkolepý hlas. Jess Thomas už postrádá sílu, jen tak tak to udýchá. Po druhém jednání se mě Oleg zeptal: „Má to smysl čekat, až Siegfried umře?“ Úplně nezajímavá režie. Dirigent nedosahuje úrovně díla. Žádný dojem, kromě znechucení. Takové protiklady se dají najít v opeře.

5. 4. Moskva, nahrávka.
Bach: Partita č. 1 B dur, 1) Anatolij Vedernikov, 2) Glenn Gould, 3) Dinu Lipatti
Malá domácí soutěž s Bachovými partitami. Nejkrásnější z nich je nejspíš právě tato B dur. Anatolij Vedernikov: Dokonalý Bach. Hudba především.
Glenn Gould: Velmi brilantní, zcela osobitý tón. Hlavní je pianistický prvek (nehraje repetice, a to je špatně).
Dinu Lipatti: Zaslouží palmu vítězství.



6. 4. Nahrávka
Bach: Partita č. 2 c moll
Anatolij Vedernikov: Dokonalý Bach, přesvědčil mě.
Glenn Gould: Není dost ucelený (zase to opomíjení repetic), ale je to umělecky zajímavé, překvapivé. Jenže můj Bach to není.

7. 4. Nahrávka
Bach: Partita č. 3 a moll
Hugo Steurer: Nudné, obyčejné a zoufale nezajímavé.
Anatolij Vedernikov: Velmi zdařilé, bez jakéhokoliv „ale“.
Glenn Gould: Stejně jako u ostatních partit. Chtěl jsem si nejdřív ověřit svůj dojem z Vedernikovovy interpretace třetí partity. Názor jsem nezměnil.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat