Dílo a odkaz skladatele Richarda Wagnera jsou nepochybně historicky spjaty s českým kulturním životem. Bohužel, nekoncepční kulturní politika současného státu a mnohdy také jinými směry vedená dramaturgie divadel nebo partikulární zájmy ředitelů a operních šéfů neumožňují u nás se v dostatečné míře seznamovat s rozsáhlou operní tvorbou jedné z největších hudebních osobností. V zemích na západ od nás a vůbec v celém kulturním světě je trend opačný a Wagnerovu dílu i odkazu se věnuje příkladná pozornost. Abychom se s tím alespoň trochu vyrovnali, je trvalé umístění busty Richarda Wagnera v prostorách Státní opery v Praze v tuto chvíli tím nejvhodnějším počinem, který lze pro jeho odkaz udělat. Je to také místo nad míru povolané, protože tato skvostná budova z atelieru vídeňských architektů Fellnera a Helmera byla otevřena roku 1888 slavnostním uvedením opery Mistři pěvci norimberští.
Toto bývalé Nové německé divadlo se pak po řadu let hlásilo k odkazu velkého Mistra častým uváděním jeho děl, s účastí slavných operních pěvců,dirigentů a režisérů té doby. Po válce zde sídlila Opera 5.května, v roce 1949 budova přešla do svazku Národního divadla pod názvem Smetanovo divadlo. Je přitom třeba říci, že i potom na zdejším jevišti některá Wagnerova díla nalezla své místo. Připomeňme Tannhäusera, Bludného Holanďana, Lohengrina, Rýnské zlato, Valkýru, Mistry pěvce norimberské, Rienziho.
Před dvěma lety byla v tomto operním domě před premiérou Tristana a Isoldy odhalena sádrová busta skladatele významným představitelem wagnerovských rolí – a to i na mezinárodním kolbišti, panem Antonínem Švorcem. Tehdy se tak stallo díky společnému úsilí Společnosti Richarda Wagnera v Praze a vedení Státní opery Praha. V současných krásných květnových dnech se pak odehrálo závěrečné dějství onoho bohulibého kulturního počinu: busta skladatele – dílo mladého sochaře Václava Krčála – byla odlita do bronzu a instalována na místo původní sádrové. Tentokráte se na realizaci opět podílela Společnost Richarda Wagnera a vedení Národního divadla, ke kterému nyní Státní opera fakticky náleží. A o to, aby slavný skladatel mohl ve své majestátnosti shlížet na návštěvníky představení, se zasloužil jediný finanční donátor- telekomunikační společnost T-Mobil, kterému je za to třeba poděkovat.
Ne náhodně byl zvolen termín odhalení busty- 20. květen 2012. V tomto období, od 17. do 21. května se totiž podařilo uskutečnit v Praze kongres Mezinárodní společnosti Richarda Wagnera, pod vedením její prezidentky paní prof. Evy Märtson. Zvláštním čestným hostem kongresu s více než pěti stovkami účastníky byla Eva Wagner-Pasquier, která je spolu s Katharine Wagner ředitelkou Wagnerova festivalu v Bayreuthu.
Po úvodním zahájení kongresu a koncertu v kostele sv. Šimona a Judy na Starém Městě navštívili v dalších dnech jeho účastníci a hosté úspěšnou inscenaci Parsifala i další operní představení v Národním a také Stavovském divadle. Součástí programu byly i prohlídky Prahy a výlety, třeba na s Wagnerem neodmyslitelně spojený hrad Střekov. V neděli se pak ve Státní opeře Praha uskutečnilo pro účastníky kongresu matiné, na jehož programu byla uvedena v nastudování anglického dirigenta Jana Lathama- Koeniga zkrácená verze koncertního programu ,,Pocta Richardu Wagnerovi“, který byl pro běžné návštěvníky uveden již v pátek 18.května. 
Právě před tímto závěrečným matiné paní Eva Wagner Pasquier symbolicky odhalila za účasti novinářů, členů Společnosti Richarda Wagnera a zahraničních účastníků kongresu nově instalovanou bronzovou bustu nesmrtelného skladatele. Operní diváci se uprostřed koridoru druhého pořadí jistě před ní zastaví a uvědomí si, jaké trvalé hodnoty tento geniální člověk lidstvu dal.
Foto autor
