Capella de Ministrers předvedla na koncertě La Spagna taneční hudbu španělského baroka

Dalším koncertem dvaadvacátého ročníku prestižního festivalu Letní slavnosti staré hudby bylo vystoupení excelentního španělského souboru Capella de Ministrers v čele s gambistou a uměleckým vedoucím Carlesem Magranerem, věnované Dvorské a taneční hudbě španělské renesance, s titulem La Spagna.

Letní slavnosti staré hudby, Capella de Ministrers, Carles Magraner (zdroj Letní slavnosti staré hudby)
Letní slavnosti staré hudby, Capella de Ministrers, Carles Magraner (foto Petr Dyrc)

Kromě Carlese Magranera dále hráli flétnista David Antich, Robert Cases na teorbu a barokní kytaru a perkusista Pau Ballester. Koncert se uskutečnil 2. srpna 2021 v tak zvaném Habsburském sále Trojského zámku v Praze, kde akustické podmínky velice svědčí přirozenému měkkému zvuku dobových nástrojů. Návštěvníci zde mají možnost též ocenit i další krásy zámeckého prostředí.

Violoncellista a gambista Carles Magraner (*1962) vystudoval kromě nástrojové hry také muzikologii se zaměřením na iberskou hudbu šestnáctého až osmnáctého století. Spolupracuje jako sólista s valencijskými barokními orchestry, například Orquesta Barroca Española. Od Univerzity v Salamance získal grant na založení univerzitního barokního orchestru. Působil také jako umělecký ředitel festivalů staré hudby, například Música, História i Art, nebo Academia y Festival Internacional de Música Medieval y Renacentista v Morelle. Soubor Capella de Ministrers založil v roce 1987.

Letní slavnosti staré hudby, Capella de Ministrers (zdroj Letní slavnosti staré hudby)
Letní slavnosti staré hudby, Capella de Ministrers (foto Petr Dyrc)

Pro Prahu si ansámbl připravil dvouhodinový program z repertoáru patnáctého až sedmnáctého, respektive až počátku osmnáctého století (u závěrečné Joty Santiaga de Murcia z Codexu Saldivar IV., z roku 1732), a to od šestnácti autorů španělského, italského a vlámského původu. Většina skladeb byla nicméně inspirována zejména španělským prostředím a rychle se rozvíjející rodinou strunných nástrojů vihuel a kytar. La Spagna (doslova „Španělsko“) také odkazuje na oblíbený dobový pomalejší dvorský tanec (bass danse) s tenorovou melodií, na kterou se improvizovaly další hlasy, takže existuje množství jeho verzí.

Tance tohoto typu jsme vyslechli od průkopníka italské renesanční polyfonie Costanza Festy (†1545), nebo Vláma Heinricha Isaaca (†1517). Do skladeb byly zařazeny i obřadné pavány, taneční věty, které se staly pozdější verzí tohoto tance v obvyklé dvojici s následnou skočnou galliardou. Skládali tak například Ital Luys de Milán (†1561), který se stal prvním skladatelem tištěné sbírky pro dobově typický španělský nástroj vihuelu de mano, Ital Joan Ambrosio Dalza (okolo 1508), španělský skladatel a varhaník Antonio de Cabezón (†1566) nebo známý skladatel a kytarista, autor třísvazkové školy hry pro barokní kytaru Gaspar Sanz (†1710). Řada dalších skladeb nesla podtituly „alla Spagnola“, „Españoletas“, „al aire español“… Repertoár pocházel ze známých sbírek například zmíněného Luyse Milána Libro de musica de vihuela de mano z Valencie, Intabolatura de lauto, libro quarto Joana Ambrosia Dalzy nebo zmíněné školy Gaspara Sanze Instrucción de música sobre la quitarra española.

Přestože je interpretace ensemblu vysoce poučená, rozhodně nezní akademicky, zvlášť ne při interpretaci dobové taneční hudby. Naopak máte okamžitě dojem, že „tak to má být“, zvlášť když si poslechnete existující dostupné interpretační verze jiných souborů. Zvuk Capelly je neobyčejně vyvážený, krásný, vše plyne přirozeně a zdánlivě snadně. Posluchač má pocit, že se soubor dokáže doslova přenést přes staletí a nutí ho si jít zatancovat. Rozhodně i laik si při takové interpretaci uvědomí, že tehdejší všestranní hudebníci měli smysl pro taneční spád od pomalého pohybu k rychlému, s uvolňujícími spojovacími pasážemi a možností prodlužovat oblíbenou melodii variační improvizací.

Letní slavnosti staré hudby, Capella de Ministrers (zdroj Letní slavnosti staré hudby)
Letní slavnosti staré hudby, Capella de Ministrers (foto Petr Dyrc)

Podle reakcí zkušení posluchači ocenili vzájemnou komunikaci hráčů, jejich spontánní „dialogy“ (například mezi Magranerem a Casesem), virtuozitu flétnisty i citlivost a flexibilitu perkusionisty. Úspěch měly zejména skladby rychlejšího tempa jako Dalzovo Saltarello a Piva, nebo závěrečná Jota (Skočná) Santiaga de Murcia, případně skladby s výrazným španělským koloritem.

Soubor, který hrál s potěšením, se nezdál unaven, a dokonce odměnil posluchače přídavky. Ti odcházeli neradi, zato s úsměvem, který byl rozpoznatelný i přes povinné roušky. Soubor Capella de Ministrers disponuje řadou krásných oceněných, pečlivě i výtvarně provedených nahrávek, lze je rozhodně doporučit mimo jiné i těm, kteří neměli to štěstí koncert navštívit.

La Spagna – Dvorská a taneční hudba španělské renesance
2. srpna 2021, 20 hodin
Trojský zámek
Letní slavnosti staré hudby

Účinkující:
Capella de Ministrers
Carlos Magraner – vihuela de arco
David Antich – zobcové flétny
Robert Cases – teorba a barokní kytara
Pau Ballester – perkuse

Program:
Constanzo Festa: La Spagna- Baixa dansa
Heinrich Isaac: La Spagna
Josquin Desprez: Fortuna desperata
Anonym: Mon fort souspirz
Magister Guglielmo Ebreo da Pesaro: Falla con misuras
Domenico da Piacenza: Belfiore Amoroso, Ballo
Luys Milán: Pavana i gallarda
John Ambrosio Dalza: Pavana alla ferrarese, Alla Spagnola
Antonio de Cabezón: Para quién crié you cabellos, Pavana con su glosa
Joan Ambrosio Dalza: Saltarello, Piva
Diego Ortiz: Recercadas sobre la Spagna, Romanescas y folias
Lucas Ruiz de Ribavaz: Xácatas
Joan Ambrosio Dalza: Calata ala spagnola
Cesare Negri: Austria Felice, villancico, spagnoletto y canario
Lucas Ruiz de Ribayaz: Españoletas
Luys de Narváez: Diferencias sobre Guárdame las Vacas
Gaspar Sanz: Pavanas al aire español y Paradetas
Santiago de Murcia: Jota

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


5 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments