CD Sieberovy žďárské varhany: Unikátní a tajemný nástroj, kterému vrátili hlas

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Do kulturních úspěchů letošního roku se zapsala bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše ve Žďáru nad Sázavou. Tamní vzácné barokní varhany Jana Davida Siebra restauroval varhanář Dalibor Michek a jiný mistr, profesor Jaroslav Tůma, nahrál pozoruhodné referenční CD.

Jaroslav Tůma (zdroj Jaroslav Tůma)
Jaroslav Tůma (zdroj Jaroslav Tůma)

Ozvláštnit a charakterizovat tóny vzácných historických nástrojů patří k celoživotnímu profilu profesora Jaroslava Tůmy, což dosvědčuje bezpočet jeho koncertů a více než padesátka CD nahrávek. Vydal dokonce specializovanou šestidílnou edici Historické varhany, která nás provází od renesance po dnešek, od varhan v kostele sv. Bartoloměje v Doksech z roku 1628 až po vzácný nástroj v pražské Smetanově síni z roku 1912.

Na restaurovaný a vzkříšený Sieberův nástroj uskutečnil Jaroslav Tůma hned v srpnu několik koncertů a nahrál album Johann David Sieber Organ – Žďár na Sázavou. Má jasnou charakteristiku Tůmovy virtuozity a stejnou měrou nese i záměr předvést vzácný nástroj v nejlepším bohatém zvukovém vyznění. Vzhledem k tomu, že hraje také na klavichord a cembalo, zvolil Jaroslav Tůma specificky originální výběr repertoáru – zná důvěrně tvorbu Christopha Graupnera, současníka Bachova, od studií blízkého přítele G. P. Telemanna, a právě jeho cyklus Monatliche Clavier Früchte, programní skladbičky v duchu a eleganci italsko-francouzského baroka tvoří hlavní tah tohoto hodinového koncertování.

Graupnerovy drobnosti chytí v nahrávce naplno, počínaje oslavně fanfárovým vstupem v Preludiu Januarius. Christoph Graupner byl skladatel ve službách lankraběte Ernsta Ludwiga v Dortmundu, jeho aktivity kapelníka a skladatele jsou ohromné (jedenáct oper, bezmála patnáct tisíc! chrámových kantát, víc než stovka symfonií, padesátka koncertů, množství kompozic pro klávesové nástroje s nápaditým určením).

Cyklus Monatliche Clavier Früchte dává ovoce rozmanité, každý z měsíců je charakterizován v barokním duchu tanečním, Januarius (Preludium), Februarius (Sarabande), Martius (Air de Bourrée), Aprilis (Gavotte en Rondeau), Maius (Allemande), Junius (Menuet), Julius (Chaconne), Augustus (Gigue), September (Air), October (Loure), což byl starý francouzský tanec, November (Menuet), December (Autre). Hned po Januariu nastoupí Johann Sebastian Bach, jeho Concerto C dur BWV 976 což je cembalová transkripce Vivaldiho Houslového koncertu E dur op. 3 č. 2. Zejména lyrické Largo a brilantní Allegro rozeznívají krásu nástroje úchvatně.

Řekněte nám, jak varhaník nakládá se skladbami pro klavichord či cembalo, je to pro vás v podstatě jedno, protože všechno jsou to klávesové nástroje?
Jaroslav Tůma: Naopak! S každým nástrojem je třeba zacházet podle jeho individuálních rysů a potřeb. Není cembalo jako cembalo, varhany jako varhany. Nejde vůbec o tři základní interpretovy přístupy: K varhanám, cembalu nebo klavichordu, ale o zcela individualistická pojetí, jak vždy znovu a znovu jinak zacílit vyznění konkrétní hudby. Roli hraje –
zejména u varhan – i akustika prostoru, velikost nástroje a podobně. Mohu si dovolit ledacos, inspirací je mi barokní praxe, která umožňovala velkou flexibilitu ve využití nástrojů. Je ale pravda, že existuje naopak spousta děl, která bych viděl jako přísně ukotvená. Hrát třeba Bachovo Preludium Es dur jinak než na varhany, či Couperinovy suity nikoli na cembale by bylo svého druhu nepochopení – možná až barbarství.

Jaroslav Tůma (zdroj Jaroslav Tůma, foto Jiří Skupien)
Jaroslav Tůma (zdroj Jaroslav Tůma, foto Jiří Skupien)

Jaroslav Tůma hraje mezi Monatliche Clavier Früchte i Graupnerovy a Bachovy předchůdce: Unter der Linden Grüne jsou variace na známou německou píseň, napsal je Jan Pieterszoon Sweelinck, virtuóz klávesových nástrojů, vlivný nizozemský skladatel raného baroka. Graupnerův křehoučký menuet Junius pak důmyslně střídá Toccata sesta Girolama Frescobaldiho. Šťastná volba, Jaroslav Tůma expresivně rozehrává celé plénum nástroje, živě připomíná dobu, vkus a um stěžejního představitele italského raného baroka, varhaníka svatopetrské basiliky v Římě. Historicky poučná, a hlavně pro žďárské varhany nástrojově přitažlivá je Toccata in a FbWV102 Johanna Jacoba Frobergera.

Prosím představte Johanna Jacoba Frobergera, vím pouze, co uvádí Grove o tomto Frescobaldiho žáku. Vy máte osobní zkušenost. 
Jaroslav Tůma:
Co znamenal Froberger ve svém době, je známo. Nejpřednější hudebník z těch nejlepších. Když hrajeme jeho klávesové skladby, musíme ale dobře pátrat, kde se vlastně nalézá jejich síla. Nesčetněkrát jsem je slyšel jen v jakémsi povrchním hávu, působily na mě jako „nedochůdčata“, nicméně pak jsem potkal i jiné interpretace a Froberger mi naráz učaroval. Pro Žďár jsem si vybral jeho skladbu, kterou před lety na stejných varhanách nahrál Dr. Jiří Reinberger v rámci svého projektu České a moravské barokní varhany. Učinil jsem tak z určité nostalgie. Toccatu Frescobaldiho považuji také za veledílo, ač asi ne každý se mnou souhlasí. Zrovna touto jsem zahajoval kdysi dávno svůj absolventský koncert na HAMU, od té doby se k ní stále vracím, pořád v ní nalézám nová tajemná zákoutí. Má se hrát v uvolněném rytmu, fantasijně. Celý život usiluji o pochopení jejích proporcí a správné míry agogických pohybů. Ovšem i žďárská verze je možná jen zastávkou na cestě k ideálnímu tvaru. Existuje-li jaký…

Pro své představy, jak přitažlivě rozezpívat barokní varhany, zvolil také dílo Patera Justina, karmelitánského řeholníka a varhaníka. Johannes Justus Will (1675–1747) působil nejen v Bavorsku, ale též v Rakousku, přímo v čase vzniku varhan. Jaroslav Tůma si jeho Schlagstücke (Nr. 6 in B) vzal za základ pro své vynalézavé improvizace.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


5 2 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments