Čerstvá nositelka Thálie Ivona Jeličová: Oslavuji pořád
Její profesní životopis je velmi jednoduchý: Před deseti lety absolvovala brněnskou Taneční konzervatoř, odkud pak nastoupila do plzeňského baletu. Od této sezony je sólistkou baletního souboru Národního divadla v Brně. Během své dosavadní kariéry nastudovala celou řadu rolí, od těch klasických až po moderní, za což vděčí vedle technické zdatnosti své všestrannosti a charakterizačním schopnostem.
Za těmito několika málo větami se ale skrývá mnoho stovek dnů tvrdé dřiny na baletním sále, a tak všechny její dosavadní úspěchy jsou více než zasloužené. Tím zatím posledním se pro sólistku brněnského baletu Ivonu Jeličovou stala před pár dny Cena Thálie. Pochopitelně ještě teď si ji náležitě užívá.
Naše dodatečná gratulace k Thálii. Jak jste ji oslavila?
Děkuji, moc jsem to oslavit nemohla, měla jsem druhý den premiéru Edith, ale jinak mám pocit, že to oslavuji pořád, mám z toho velkou radost.
Na Thálii jste byla nominována již několikrát. Dřív jste přitom vždy říkala, že s vítězstvím nepočítáte. Letos to bylo také tak? Nebo jste aspoň trochu doufala?
Musím se přiznat, že letos jsem si říkala, že je pro mě největší šance získat tuto cenu, ale když jsem dorazila do Národního divadla, tak na mě padnul nepříjemný pocit, že ani letos ji nedostanu. Jsem ráda, že jsem se spletla :-).
Maryša (choreografie A.Pešková – Divadlo J.K.Tyla Plzeň)
Thálii jste dostala za Maryšu. Před pár lety, při předchozí nominaci za Lady Macbeth, jste se nechala slyšet, že to byla zatím nejtěžší role, kterou jste tančila. Předčí ji teď v tomto ohledu Maryša? A také jste se při jejím studiu nechala hodně inspirovat činohrou, podobně jako tehdy při ztvárnění Lady Macbeth?
To je pravda, činohra mi moc pomáhá. Ale nemůžu říct, která role je těžší. Tenkrát to byla Lady Macbeth, protože to pro mě byla první tak výrazná herecká role. Těžká je každá, když ji děláte s plným nasazením.
Neměla jste při udělování Thálie přece jen trochu řekněme něco jako výčitky svědomí, že jste tuto prestižní cenu získala za roli v plzeňském baletu, odkud jste odešla? Stýská se vám v Brně po baletu v Plzni?
Výčitky? Naopak, byla jsem moc ráda, že to bylo právě za Plzeň, byla to pro mě a Plzeň krásná tečka za mým odchodem. A jsem ráda, že Thálie putovala do oblastního divadla. Ale s Plzní se neloučím nadobro, stále tam hostuji téměř ve všech baletech. Jsem za to ráda, nechtěla bych se trhnout od Plzně navždy, přece jen deset let baletky, je nesmírně dlouhá doba v kariéře.
Rozhodovala jsem se poměrně dlouho, ještě za vedení pana Prokeše, ale vždycky v Plzni přišla role, která se nedala odmítnout:-). Letos jsem pocítila, že potřebuju nový rozhled a změnu, a tím, že jsem poslední dva roky v Brně hostovala, tak rozhodování bylo jednoduché.
Před pár lety jste v Plzni říkala, že angažmá třeba v pražském Národním by vás nepřitahovalo. Že by Vás naopak lákalo odejít tančit do zahraničí – a pokud by to byl kvalitní soubor, tvrdila jste, že klidně i do sboru. To už neplatí?
Platí to dodnes, ale už jsem svou šanci v zahraničí prošvihla, jsem na to poměrně stará a v Česku se mi líbí a mám tu své zázemí, asi jsem lenošná ji budovat v zahraničí :-).
K baletu jste se dala docela pozdě, v dětství jste spíš holdovala atletice a tenisu, na Konzervatoř jste nastoupila jen proto, že to bylo přání vaší maminky. Kdysi jste přiznala, že vás to tam hodně dlouho nebavilo. Možná ne lehká otázka, ale zeptáme se: Co si myslíte o tom, když se děti, resp. mladí lidé dávají k baletu jen na přání svých rodičů?
Myslím, že zkusit by to měli, ale samozřejmě je velmi důležité, jestli opravdu mají talent a píli a hlavně chuť. A práce pedagogů na škole je, že by je měli zavčas upozornit, jestli by měli pokračovat ve studiu, nebo ne.
Vaše v současnosti nejoblíbenější role?
Všechny, ale opravdu :-). Mám těch rolí spoustu a v současnosti, není žádná, která by mě nebavila.
Vaším životním partnerem je váš bývalý kolega z plzeňského baletu Viktor Gutov, který ale z Plzně před časem odešel. Co a kde dělá teď?
Viktor je se mnou v Brně a pracuje jako masér a fitness trenér a občas jezdí do Plzně dohrávat představení.
Vaše záliby kromě baletu? Prozraďte něco nejen o nich, ale třeba i o sobě…
Koníčků moc nemám, nezbývá na ně čas, ale máme pejska, který zabere hodně času, a mám roční neteř, s kterou se snažím trávit volné chvíle a jsem konečně u své rodiny, to si užívám nejvíc.
Díky za rozhovor a hodně dalších úspěchů!
foto M.Kolafová, J.Hallová a archiv
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
