Česká filharmonie poprvé uvede melodram Medea Jiřího Antonína Bendy

Hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil připravil s režisérkou Alicí Nellis velkou událost, která některým posluchačům přinese zcela nový pohled na hudbu 18. století. Ve Dvořákově síni Rudolfina ve dnech 9. až 11. února poprvé zazní melodram Medea Jiřího Antonína Bendy, od jehož narození letos uplyne tři sta let.

Tomáš Netopil (zdroj Česká filharmonie, foto Petra Hajská)
Tomáš Netopil (zdroj Česká filharmonie, foto Petra Hajská)

S prvním českým orchestrem budou na uvedení tohoto hudebně dramatického útvaru spojujícího herecký přednes s hudebním doprovodem spolupracovat Zuzana Stivínová jako Medea, Jiří Hájek v roli Iásóna, Michaela Zajmi coby Cehůva a synové Medey v podání Šimona HalouzkyJana Vychytila. Do doby vzniku Medey, která byla premiérována v roce 1775, posluchače v první polovině koncertů přiblíží Bendův mnohem známější současník, ale také obdivovatel Wolfgang Amadeus Mozart. Jeho Klavírní koncert č. 24 provede jednadvacetiletý izraelský pianista Tom Borrow, který s Českou filharmonií vystoupí debutově. Původně avizovaný Mozartův Koncert pro flétnu, harfu a orchestr C dur byl odložen z důvodu nemoci.

„Velmi mne těší poznávání nových skladeb a hu­debních forem. Bendova hudba a jeho inovátor­ský kompoziční um byly již za jeho života velmi seriózně uznávány a vzbudily obrovské nadšení a inspiraci i u samotného Wolfganga Amadea Mozarta, který se o Medee pochvalně zmiňoval v dopisech svému otci. Máme před sebou krás­ný úkol, oslavit Bendovo třísetleté výročí naro­zení jeho geniálním dramatickým dílem Medea,“ těší se hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil, který s první českým orchestrem často uvádí skladby z období klasicismu.

Myšlenku střídání hudby a mluveného slova přejal Jiří Antonín Benda od Jeana Jacquesa Rousseaua. Prakticky i umělecky ji však uvedl v život, a proto je někdy považován přímo za zakladatele formy melodramatu. Bendovým cílem bylo vytvořit nové hudební drama, které by konkurovalo převládající italské opeře, jíž dominovala hudba a všechny ostatní složky jí byly podřízeny. V melodramatu se naopak hudba ocitá v druhotném postavení a jejím hlavním úkolem je podporovat dramatický účinek textu. Hudba nastupuje v přestávkách textu a chce zvýšit působivost hercovy mimiky. Tomuto ideálu vyhovují zvláště první dvě díla, která Benda v této formě napsal – Ariadna na Naxu a Medea. Obě se poměrně rychle ujala jako žánrové prototypy – Ariadna jako lyrický monolog a Medea coby její dramatičtější protějšek. Medea zpracovává příběh řecké báje o žárlivé Iásónově manželce, která kvůli jeho nevěře zabila nejen jeho milenku a jejího otce, ale také své a Iásónovy děti.

Tom Borrow (foto Yoel Levy)
Tom Borrow (foto Yoel Levy)

Česká filharmonie ze skladeb Jiřího Antonína Bendy v minulosti několikrát uvedla pouze Symfonii B dur. Poprvé ji provedl Václav Talich v roce 1938, o čtyři roky později Rafael Kubelík a v roce 1950 na dvou koncertech Jiří Šejna. Naposledy a hned třikrát v Rudolfinu zazněla v roce 1954, kdy byla pořízena také její nahrávka pro Supraphon, která znovu vyšla v roce 2007. Ačkoli se dnes Bendova díla uvádějí vzácně, ve vývoji hudebně dramatického žánru poslední čtvrtiny 18. století má jeho tvorba své pevné místo. A to i přesto, že jeho postavení v dějinách hudby je někdy poněkud nespravedlivě popisováno jako malé b mezi dvěma velkými B, tedy mezi Johannem Sebastianem Bachem a Ludwigem van Beethovenem.

Ani Klavírní koncert č. 24 Wolfganga Amadea Mozarta, který zazní před Medeou, není v dramaturgii České filharmonie příliš častou položkou, přestože sám autor oprávněně patří k jejím stálicím. Naposledy ho pod taktovkou Waltera Wellera provedl v roce 2006 tehdy devatenáctiletý Lukáš Vondráček. Nynější interpret Tom Borrow je jen o dva roky starší. Narodil se v roce 2000 v Tel Avivu a do světového povědomí se dostal v lednu 2019, kdy nahradil renomovanou klavíristku Khatiu Buniatishvili v řadě dvanácti koncertů s Izraelskou filharmonií. Za pouhých 36 hodin od obdržení této nabídky dokázal odehrát koncert, který nadšeně přijalo publikum i odborná kritika. Zmíněný úspěch mu zajistil pozvání k dalším významným orchestrům světa a spolupráci s předními dirigenty.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments