Zařazením Mahlerova cyklu Písně o mrtvých dětech pokračuje Semjon Byčkov v soustavném uvádění hudby rakousko-českého skladatele narozeného v Kalištích u Humpolce. Mezi lety 2018 a 2025 Semjon Byčkov s Českou filharmonií postupně uvedl a nahrál všech devět Mahlerových dokončených symfonií. Již dříve u společnosti PENTATONE vyšly jednotlivě Čtvrtá, Pátá, Druhá, První a Třetí, celý komplet vyjde letos v dubnu. Mezzosopranistka Fleur Barron již s Českou filharmonií vystoupila počátkem roku 2024 na koncertech v Baden-Badenu, kde se ujala sólového partu v Mahlerově Třetí symfonii. Nyní se poprvé představí publiku v Praze.
Program zvolený pro krátké únorové turné do Rakouska a Itálie zahraje Česká filharmonie také na veřejné generální zkoušce, která se uskuteční ve Dvořákově síni Rudolfina 26. února od 10:00 hodin. Pěveckých partů v koncertním provedení Stravinského hudbě k baletu Pulcinella se ujmou sopranistka Stefanie Iranyi, tenorista Eric Finbarr Carey a basista Jongmin Park, který s orchestrem už dříve spolupracoval na nahrávce Dvořákovy Stabat Mater s Jiřím Bělohlávkem.
Do milánské La Scaly se Česká filharmonie vrátí po třech letech. Naposledy zde vystoupila na začátku dubna 2023, kdy také pod Byčkovovou taktovkou provedla Šestou symfonii Gustava Mahlera. Tehdy šlo o návrat po jednašedesáti letech. Ve vídeňském Konzerthausu se vrací po dvou letech, v březnu 2024 zde uvedla program složený ze skladeb Antonína Dvořáka. V hamburské Labské filharmonii čekají Českou filharmonii dva koncerty, kterými naváže na své předchozí rezidence v letech 2022 a 2024.
Abonentními koncerty v Rudolfinu si Česká filharmonie připomene českou mezzosopranistku Soňu Červenou. Od narození umělkyně, která převážnou část života strávila v emigraci a proslavila se na operních jevištích v západní Evropě i Spojených státech amerických, uplynulo 9. září 2025 sto let. Po listopadovém převratu v roce 1989 se Soňa Červená vrátila natrvalo do České republiky, podporovala mladé umělce i zdejší kulturní život. Sama také vystupovala, zpravidla jako recitátorka. Největší úspěch zaznamenala v komorní opeře Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila Zítra se bude…, jejíž libreto vychází ze záznamů z procesu s Miladou Horákovou. Soňa Červená podporovala také Českou filharmonii, mimo jiné symbolickou adopcí jedné ze soch na terase Rudolfina. Adopce se pojí také s finančním darem, jenž je příspěvkem k probíhající rekonstrukci terasy. Volbou Soni Červené byla socha Christopha Willibalda Glucka, u níž bude po rekonstrukci umístěna plaketa se jménem legendární pěvkyně.
