Česká filharmonie uvede světovou premiéru skladby od Slavomíra Hořínky

Když Česká filharmonie oslovila Slavomíra Hořínku, finalistu prvního ročníku její skladatelské soutěže z roku 2014, s objednávkou nové skladby, měl na svém kontě již dvě kompozice nazvané Raduj se. První z nich byla Chairé pro komorní ansámbl (2005), podruhé se jednalo o prostorovou skladbu z projektu Hudba k siréně, s texty z dopisů svaté Kláry svaté Anežce České (2020). Premiérované Raduj se III (2020–2021), které je podle autora „svědectvím o touze a úsilí nalézat důvody k radosti“, se k nim připojuje jako další část stejnojmenného volného cyklu skladeb pro různá obsazení, v tomto případě pro velký orchestr s bohatě vybavenou sekcí bicích, harfou a celestou. Zvukovou a rytmickou stránku autor přirovnává „k vyzvánění celé řady zvonů zároveň, z jejichž harmonií vybírám někdy jen jeden jediný tón, jindy více“. Partituru uvozují tři úryvky ze středověkého gregoriánského hymnu Exsultet s imperativy „zajásejte“ nebo „raduj se“, který se zpívá při velikonoční vigilii a v křesťanské liturgii je symbolicky propojen právě s „návratem“ zvonů a světla.

Nápad objednávat si u současných skladatelů kompozice psané přímo pro Českou filharmonii dostal už Jiří Bělohlávek. Za současného šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova ovšem získal úplně nový a mnohem širší rozměr, když první český orchestr v roce 2018 oslovil devět českých a pět zahraničních autorů, aby pro něj napsali nové skladby. Na projektu se podílí také nadační fond Bohemian Heritage Fund, který jej vnímá jako další možnost podpory české kultury, a proto se rozhodl zaměřit na vybrané domácí autory, jež tvoří jeho jádro.

Prvním počinem v realizaci projektu byla světová premiéra kantáty pro smíšený sbor a orchestr Vzkříšení naděje a světla. Ta zazněla pod taktovkou Jakuba Hrůši před Vánocemi 2018. Hudbu Jiřího Gemrota tehdy doprovodil text skladatelovy dcery Kateřiny Penkové. Druhá premiéra se měla uskutečnit ve třech koncertech na přelomu dubna a května 2020. Česká filharmonie tehdy plánovala uvedení kompozice Labyrint paměti stylově doširoka rozkročeného skladatele Jiřího Temla. Premiéře Temlovy skladby ovšem tehdy zabránila první vlna pandemie covidu.

Slavomír Hořínka vyučuje na katedře skladby HAMU, kde sám dříve studoval pod vedením Ivana Kurze. Komponovat začal poměrně brzy, jeho dílo zahrnuje například skladby orchestrální, komorní, vokální, koncertantní, prostorové, instruktivní, soundscape kompozice či zvukové instalace. Hořínkova hudební řeč je průzračná, zaměřená na redukci použitých prostředků.