Česká Sinfonietta s Kateřinou Kněžíkovou v Litomyšli nadchla posluchače

  1. 1
  2. 2
V pondělí 5. července byl státní svátek, a proto se koncert „Na cestě Evropou“ na nádvoří zámku v Litomyšli mohl pyšnit patřičně slavnostním programem a známými osobnostmi hudebního dění. Na koncertě vystoupil soubor Česká Sinfonietta s Radkem Baborákem v roli dirigenta a jako hosta si pozvali sopranistku Kateřinu Kněžíkovou.

Kateřina Kněžíková, Radek Baborák a Česká Sinfonietta - Smetanova Litomyšl 2021 (foto František Renza)
Kateřina Kněžíková, Radek Baborák a Česká Sinfonietta – Smetanova Litomyšl 2021 (foto František Renza)

Festivalový orchestr Česká Sinfonietta vznikl rozšířením souboru Baborák Ensemble o hudebníky z dalších komorních souborů, kteří mají za sebou úspěšné hudební působení. Převážně mladí lidé, s energií a s touhou předvést publiku hudbu plnou emocí a napětí. Že se jim to daří, předvádí již od roku 2011 na řadě prestižních koncertech, a nyní se představili na festivalu Smetanova Litomyšl.

Koncert měl název „Na cestě Evropou“, jeho program však dostál tomuto jménu jen částečně. Časově by to totiž ani nebylo splnitelné. Startovalo se ve Finsku, v zemi, jejíž osudy i počet obyvatel se podobá té naší. Proto snad i Finlandia, symfonická báseň op. 26 Jeana Sibelia, má nám blízký romanticko-historický podtext. Dramatický vstup žesťů (zejména trombonů) a tympánů následovalo líbezné pastorální líčení, odhodlání smyčců kreslilo široké plochy, barvu do hudby vnášely fagoty. Allegro střední části bylo rytmizované a odhodlané, žestě opět varovaly, ale plénum orchestru přineslo velebnou plochu odhodlaného finále.

Radek Baborák a Česká Sinfonietta - Smetanova Litomyšl 2021 (foto František Renza)
Radek Baborák a Česká Sinfonietta – Smetanova Litomyšl 2021 (foto František Renza)

Zastavení v Anglii představilo Edwarda Elgara, který své rodné zemi přinesl množství kvalitních skladeb. Zde zazněl jeho Pochod č.1 D dur z cyklu Slavnostní vojenské pochody, které sloužily k oslavě vojenských úspěchů. Tento pochod se proslavil Triem, jehož téma bylo v Anglii natolik populární, že se na čas stalo druhou anglickou národní hymnou. Zajímavostí je i fakt, že pochod je psán pro symfonický orchestr a ne jen pro dechové nástroje. Hned v úvodu nastupují s žesti a dřevěnými nástroji i smyčce a skladba má pochodový odpich. Melodie Tria je chytlavá a smyčce jí dávají měkký lesk, v závěrečné části se vrací opět vítězné, optimistické téma, které spěje do rychlého finále.

Další skladbou byla Introdukce a Rondo capriccioso a moll pro housle a orchestr op. 28, kterou složil francouzský skladatel Camille Saint-Saëns. Skladba oplývá nejen melodickým bohatstvím, ale i technickými finesami, které jsou prubířským kamenem pro každého houslistu. Tento večer ji provedl Milan Al-Ashhab, český houslista po otci napůl palestinského původu. Mladý umělec hrál skladbu s nadhledem, s lehounkými piány, svítícím discantem a znělým tónem ve střední i spodní poloze. Skladba má místy čardášový ráz, což ji činí atraktivní. Lehounké běhy, svítící flažolety a nostalgickou melodii doprovází orchestr, který doplňuje houslovou linku o barevný doprovod. Houslista podal obtížné dílo s lehkostí, jakoby ledabyle, ale přesvědčivě.

Milan Al-Ashhab a Česká Sinfonietta - Smetanova Litomyšl 2021 (foto František Renza)
Milan Al-Ashhab a Česká Sinfonietta – Smetanova Litomyšl 2021 (foto František Renza)

Následovala Irská suita (verze z roku 1947), kterou složil americký skladatel, syn švédských emigrantů, Leroy Anderson. Skladba, která je řazena do „vyššího populáru“, je velmi oblíbená v Americe. Suita je tvořena z irských lidových popěvků, jak napovídají i názvy jejích částí – Irská pradlena, Potulný zpěváček, Mallovský hrabě (v angličtině The Rakes of Mallow), Poslední růže léta a Dívka, kterou jsem nechal za sebou, to jsou líbezné a charakteristické irské melodie. Nejvíce překvapila předposlední, Poslední růže léta, která se zdá být citací melodie árie Marty ze stejnojmenné opery Friedricha von Flotowa. Melodie byla však i Flotowem převzata z původní irské lidové písně.

Po přestávce se vyměnili houslisté u postu prvních houslí a na pódium přišla sopranistka Kateřina Kněžíková, která je publiku na festivalu v Litomyšli důvěrně známá a byla hvězdou večera. Je tu častým hostem, vystupuje i se svým manželem Adamem Plachetkou a vede zde pěvecké kurzy. Její pěvecká technika a sladký témbr hlasu jí zaručily světovou kariéru a popularitu.

Česká Sinfonietta - Smetanova Litomyšl 2021 (foto František Renza)
Česká Sinfonietta – Smetanova Litomyšl 2021 (foto František Renza)

Na pódium vstoupila v rokokové krinolíně světlerůžové barvy, takže vypadala jako sněhová pusinka a působila velmi křehce a půvabně. Přednesla písně, které v České republice dosud nebyly známy. Jejich premiéru se konala o týden dříve, na Festivalu L. Janáčka v Hukvaldech. Zde v Litomyšli zúžila pěvkyně cyklus jen na výběr tří písní, údajně kvůli časovému limitu, což byla pro posluchače škoda. Francouzský romantický skladatel Henri Duparc není u nás často hraný a jeho Písně pro soprán a orchestr, to jsou malé vybroušené klenoty. Skladatel zde předjímá impresionismus a písně jsou složeny na texty význačných francouzských básníků. K písni La vie antérieure (Předešlý život) napsal text Charles Pierre Baudelaire, k písni Chanson Triste (Smutná píseň) napsal text Henri Cazalis, francouzský lékař a symbolista. Phidylé, příběh dívky na text francouzského básníka Leconte de Lisle, je překrásná sladká melodie s impresionistickou instrumentací. Pěvkyně všechny písně podala s niterným prožitkem, s lehkým vibratem a se sladkým tónem, kdy si pohrávala s melodií a dodýchávala kantilénu. Byl to výjimečný zážitek.

Na závěr zazněla suita z baletu Pták Ohnivák Igora Fjodoroviče Stravinského. Suita zazněla v druhé úpravě z roku 1919. Je to smršť divokých bakchanálií a strašidelných částí, kdy zejména v Pekelném tanci krále Kostěje běhá posluchačům mráz po zádech. Naopak Chorovod princezen dojímá melancholií a smutkem, aby Finále vyznělo ve střídání dynamiky do fanfárového závěru.

Ovace byly nadšené a nekonečné, proto zazněl ještě přídavek, ve kterém se soubor opět vrátil do Finska. Pochod ze Suity Karelie od Jeana Sibelia ukončil dojemný i ohnivý večer naplněný efektní dramaturgií. Dirigent Radek Baborák dokázal orchestr strhnout do nadšení ze hry a sám neskrýval na konci dojetí, radost z krásné hudby a z nadšení, kterého se mu během koncertu od diváků dostalo.

Kateřina Kněžíková, Radek Baborák a Česká Sinfonietta - Smetanova Litomyšl 2021 (foto František Renza)
Kateřina Kněžíková, Radek Baborák a Česká Sinfonietta – Smetanova Litomyšl 2021 (foto František Renza)

Česká Sinfonietta – Na cestě Evropou
5. července 2021, 20:00 hodin Litomyšl – zámecké nádvoří

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


1 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments