České opery na světové náměty (2)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Čeští skladatelé si pro své opery nevolili jen náměty z českých dějin či legend a mýtů nebo předlohy českých spisovatelů, ať už prozaické, básnické či dramatické, ale často sahali i k literatuře světové, nejednou i k slavným dílům a autorům. V první části jsme probrali české opery podle Williama Shakespeara, opery na antické náměty a na náměty z literatury francouzské, italské a španělské a zmínili jsme i některé další. V druhé části se podíváme na náměty z literatury psané německy, anglicky či rusky.
A. Dvořák: Dimitrij – 03.12.1948, Josef Matěj Gottlieb – scéna (foto Josef Heinrich / archiv ND)

Náměty z německy psané literatury
Kromě již zmíněné Fibichovy Nevěsty messinské vychází z díla německého dramatika a básníka Friedricha Schillera také opera Dimitrij Antonína Dvořáka. Libretistka Marie Červinková-Riegrová vycházela ale především ze hry Ferdinanda Břetislava Mikovce Dimitr Ivanovič (1856), která si brala za základ Schillerův dramatický fragment Demetrius (1804–1805). Dvořákův nejambicióznější pokus v žánru velké opery začíná v okamžiku, kterým končí Musorgského Boris Godunov; Dvořák ani Červinková však toto dílo v té době neznali.

Že se Dvořák s látkou dosti pral, o tom svědčí i postupné premiéry tří různých verzí Dimitrije: první verze Nové české divadlo v Praze 8. října 1882, druhá verze Národní divadlo 20. listopadu 1883 a třetí verze Národní divadlo 7. listopadu 1894. Vysoké inscenační nároky na toto dílo kladené jsou jednou z překážek v jeho častějším uvádění. I samotný Dvořák byl z neúspěchu Dimitrije zklamaný a delší dobu se pak komponování oper spíše vyhýbal.

Schillerův přítel a souputník Johann Wolfgang Goethe, básník, dramatik, prozaik a vědec širokého záběru, poskytl látku k mnoha operám světových autorů, u nás po jeho díle sáhl Pavel Bořkovec (1894–1972). Libreto k opeře Satyr si napsal sám podle Goethovy rané dramatické hříčky Satyros oder Der vergötterte Waldteufel. Děj se odehrává v antickém světě, v raných křesťanských dobách. Dílo vznikající za druhé světové války reaguje na danou skutečnost alegorií a jinotajem, jinak to tehdy ani nešlo. Panovačný a domýšlivý Satyr je typem falešného proroka a uzurpátora, který si přisvojuje božskou moc a slávu. Premiéra opery o pěti obrazech se konala v Národním divadle 8. října 1942.

Dalším velkým německým dramatikem a spisovatelem byl Heinrich von Kleist a v české opeře najdeme hned tři díla vycházející z jeho předloh, ve dvou případech se dokonce jedná o zpracování stejné látky. Vincenc Maixner (1888–1946) byl klavíristou a dirigentem, jeho kompoziční činnost není rozsáhlá. Životním dílem skladatele, jehož vzorem byla tvorba Richarda Strausse, je opera o třech dějstvích Penthesilea podle Kleistovy tragédie z roku 1807. Maixner viděl její inscenaci v roce 1914 ve Vinohradském divadle a byl dramatem tak nadšen, že se jej rozhodl zhudebnit – libreto si upravil podle překladu Otokara Fischera sám a operou se pak zabýval prakticky až do konce svého života. Opera na antický námět z okruhu trójské války nebyla bohužel dosud jevištně provedena, ukázky širokých symfonických ploch a nesmírně vypjatých „straussovských“ pěveckých partů byly poprvé provedeny v roce 1952 v pražském Divadle hudby; zkrácené koncertní provedení se konalo v roce 1968 v Gottwaldově (Zlíně). Další koncertní zkratka byla nastudována v roce 1973 v Rudolfinu a byla zaznamenána i na gramofonové desky. (Dodejme, že tutéž látku zpracoval už před Maixnerem švýcarský skladatel Othmar Schoeck, jeho jednoaktová strhující Penthesilea měla premiéru v Drážďanech v roce 1927.)

Kleistova slavná komedie Rozbitý džbán z roku 1808 se stala námětem opery Viktora Ullmanna (1898–1944). Ten si libreto zpracoval sám podle německého originálu Der zerbrochene Krug, přičemž o jeho smyslu pro dramatickou zkratku svědčí to, že pětiaktovou předlohu zredukoval do jednoho dějství. Na opeře Ullmann pracoval v letech 1941–1942, ale premiéry se dočkala až více než padesát let po jeho smrti, 17. května 1996 v Národním divadle ve Výmaru. Po stejné látce dvacet let po Ullmannovi sáhnul i Zbyněk Vostřák (1920–1985). Jeho opera o dvou dílech s prologem Rozbitý džbán na libreto Karla Jerneka měla premiéru nejprve jako nahrávka pod vedením autora v Československém rozhlase 13. září 1962, scénické premiéry se dočkala v pražském Divadle DISK o rok později, 8. listopadu 1963.

Vít Nejedlý (1912–1945), syn profesora a politika Zdeňka Nejedlého, se o operu pokoušel dvakrát, tato díla však nedokončil, až třetí operu Tkalci dovedl téměř do konce. Libreto si upravil sám podle stejnojmenného dramatu nositele Nobelovy ceny za literaturu Gerharta Hauptmanna z roku 1892. Opera se odehrává na německém maloměstě ve čtyřicátých letech 19. století a vypráví o těžkém a bídném životě tkalců a jejich zápasu za lepší život. Předčasně zesnulý Vít Nejedlý se premiéry svého díla nedožil, ta se konala až v květnu 1961 v plzeňském Divadle J. K. Tyla; nedopsaný poslední pátý obraz druhého dějství s pietou dokončil Jan Hanuš.

Jedinou operou Petra Ebena (1929–2007) je Jeremias podle dramatické básně rakouského spisovatele Stefana Zweiga z roku 1920. Eben je i autorem libreta. Jeremias, církevní opera o pěti obrazech, je první českou moderní operou speciálně určenou do chrámového prostoru. Premiéru měla v katedrále sv. Víta na Pražském hradě 25. května 1997.

Anglické a americké náměty
K anglické literatuře, konkrétně k Byronovi, se obrátil Zdeněk Fibich v opeře Hedy, o které jsme se už zmínili. Ještě před ním čerpal námět pro svou operu Lejla skladatel Karel Bendl (1838–1897) z novely anglického spisovatele Edwarda Bulwera-Lyttona Leila, or The Siege of Granada (1838). Velká romantická opera o pěti dějstvích se odehrává v Granadě a okolí v roce 1491, v době, kdy král Ferdinand Aragonský a královna Isabela Kastilská marně obléhají Granadu a poslední zbytky maurské moci ustupují Španělům. Libreto napsala tehdy sotva dvacetiletá Eliška Krásnohorská a Lejla měla premiéru v Prozatímním divadle 4. ledna 1868. Žádná další Bendlova opera už takový úspěch neměla.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na