Česko-německé Jarní dialogy

  1. 1
  2. 2

Spolek ARBOR – hlavní pořadatel Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica – se již pět let snaží v rámci tohoto festivalu rozvíjet česko-německé vztahy, a to nejen prezentací vynikajících německých umělců v Čechách, ale též setrvalým posilováním své přítomnosti v Sasku, kam vyváží nejlepší reprezentanty českého hudebního umění. Při příležitosti dvacátého výročí uzavření Česko-německé deklarace v roce 1997 připravil spolek speciální projekt Jarní dialogy – dubnový minifestival, který je součástí Česko-německého kulturního jara a který ideu česko-německého dialogu Lípy Musicy navíc dále rozvine v dialog odehrávající se přímo na jevišti.

Jana Boušková (foto archiv MHF Lípa Musica / Vojtěch Vlk)

Jarní dialogy nabídnou trojici projektů, které se uskuteční v průběhu dubna v Čechách i v Sasku. Projekt otevře dialog instrumentální za účasti renomovaných umělců z České republiky a Německa. Přední česká a světová harfistka Jana Boušková si ke spolupráci přizvala vynikající umělce – německého houslistu a violistu Floriana Donderera, violoncellistku Tanju Tetzlaff a českého flétnistu Jana Ostrého. Ti vystoupí na Zámku Děčín v neděli 9. dubna. O ideji tohoto projektu jsme si povídali s jeho tvůrkyní, harfistkou Janou Bouškovou.

„Ráda vymýšlím zajímavé programy, které jsou výjimečné, a právě nástrojové spojení flétny, houslí, violoncella a harfy, které jsem vybrala pro tento koncert, není běžné. Tato myšlenka byla také ovlivněna přátelstvím s manželi violoncellistkou Tanjou Tetzlaff a houslistou Florianem Dondererem, se kterými jsem již vystupovala na několika festivalech v zahraničí a chtěli jsme spolu vytvořit nějaký projekt.

Florian Donderer, Tanja Tetzlaff (foto archiv MHF Lípa Musica)

Oslovila jsem ještě našeho vynikajícího českého flétnistu Jana Ostrého, a tak myšlenka vytvořit toto neobvykle nástrojové složení byla na světě,“ říká Jana Boušková.

Jan Ostrý (foto archiv MHF Lípa Musica)

Dodává také: „Vzhledem k tomu, že možností je v takovém nástrojovém seskupení mnoho, chtěla jsem využít co nejvíce možných kombinací. Na koncertu zazní jak harfové skladby sólové, tak i různá dua, tria a samozřejmě se představíme i ve skladbách pro celý kvartet. Ne všechny skladby jsou původně psané pro harfu, přebírám většinou skladby původně pro klavír, který má stejnou notaci jako harfa, a tak není nutné dělat příliš velké transkripce. Ale sólové skladby jsou komponované přímo pro můj nástroj. Tanec skřítků od francouzské harfistky dvacátého století Henriette Renié je takový tříminutový ‘bonbonek’, kde během takto krátké skladby hráč musí sešlápnout pedály téměř třistakrát…“

Projekty, kdy se ke komorní spolupráci scházejí sóloví umělci z různých koutů světa, kladou vždy vysoké nároky na přípravu. „Takto mimořádné projekty se opravdu mohou uskutečnit pouze za předpokladu, že se sejdou výjimeční umělci, kteří nemusí zkoušet celé měsíce, aby si muzikantsky porozuměli. Takové koncerty jsou radostí, protože si všichni hudbu spolu užíváme a vzniká tak i pro nás na podiu neopakovatelně krásná atmosféra!“ uzavírá toto téma Jana Boušková.

Dále bude následovat dialog vokální s názvem Vidi speciosam, na němž bude spolupracovat český vokální soubor Tiburtina ensemble s německou renesanční kapelou Capella de la Torre. Tento projekt rozezní o Velikonoční neděli baziliku Všech svatých v České Lípě a představí mše k Panně Marii v podobě, v jaké byly provozované v ženských klášterech ve Španělsku kolem roku 1600.

Tiburtina ensemble (foto archiv MHF Lípa Musica)

„Projekt vznikl v roce 2015 na popud jednoho našeho společného známého, kulturního organizátora v Německu. Premiérovali jsme jej téhož roku na festivalu Uckermärkische Musikwochen, v Čechách však na první provedení teprve čeká a jsem moc ráda, že to naše české ‘poprvé’ bude právě v České Lípě na Boží hod velikonoční,“ upřesňuje umělecká vedoucí souboru Tiburtina ensemble Barbora Kabátková, která svůj projekt představila slovy:

„Katharina Bäuml, umělecká vedoucí Capelly de la Torre a hráčka na šalmaj (předchůdce hoboje), se již dlouhou dobu zajímá o historii dechových nástrojů. V podstatě náhodou nalezla ve španělských pramenech ženských klášterů spoustu dokladů o přítomnosti basových dechových nástrojů, opatřených za účelem provedení polyfonních mší největších autorů té doby – mezi nimi i Tomáse Luise de Victoria. Tato skutečnost nám tedy zřejmě dokazuje, že vícehlasé mše, které předpokládají mužské hlasy, jež však v ženských klášterech čekat nemůžeme, byly provozovány v kombinaci ženských hlasů, zpívajících soprány a alty, s dechovými nástroji, hrajícími tenory a basy. Nástroje byly samozřejmě obsluhované ženami!! A právě to nás inspirovalo k vytvoření programu, který jako kostru uvádí jednu z nejkrásnějších mší Vidi speciosam Tomáse Luise de Victoria ze sedmdesátých let šestnáctého století, doplněnou o dobový gregoriánský chorál a další polyfonní kusy. Vzniká tak něco unikátního, něco, co spojilo dva soubory, které by se možná vzhledem ke svému zaměření na interpretaci odlišných historických období hudby – zaměření Tiburtiny na středověk a Capelly na renesanci – nikdy nepotkaly.“

Capella de la Torre (foto archiv MHF Lípa Musica)
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Napsat komentář