Českokrumlovské festivalové zákulisí aneb Luboši, kdo to byl?!

Rozhovor s dramaturgem Lubomírem Herzou 

Kdy jste se vy osobně poprvé setkal s Mezinárodním hudebním festivalem Český Krumlov?

Je to již poměrně dlouho. Moje vnímání festivalu bych rozdělil do tří rovin. Poprvé jsem se s ním setkal jako hráč, violoncellista a zástupce koncertního mistra Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Později jako intendant stejného orchestru a před deseti lety mě oslovil prezident festivalu Jaromír Boháč a začal jsem s festivalem spolupracovat externě jako majitel agentury zastupující umělce.

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov si už více než dvacet let zachovává svůj osobitý styl. Co myslíte, že českokrumlovský festival odlišuje od ostatních českých hudebních festivalů?

Obrovskou devízou je samotné místo konání festivalu, město Český Krumlov. Jsem v Krumlově každé léto, a to již celou řadu let, a toto místo má pro mě magickou atmosféru. Postupem času zapojujeme do festivalových projektů nová místa tohoto historického města a stále přemýšlíme o dalších. A to odlišení? Hlavně mnohožánrovost v té vrcholné podobě a kvalitě a využití míst, která nám mohou ostatní závidět (Barokní divadlo, Otáčivé hlediště, Maškarní sál, Zámecká jízdárna, zahrady…).

Mohl byste stručně přestavit program letošního ročníku Mezinárodního hudebního festivalu?

Zahájení bude patřit operní hvězdě Jonasi Kaufmannovi a Symfonickému orchestru Českého rozhlasu pod vedením Jochena Riedera. Několika koncerty se hlásíme k projektu Rok české hudby – po mnoha letech na festivalu zazní Má vlast Bedřicha Smetany v provedení Severočeské filharmonie Teplice a Tomáše Braunera. Dvořákovským projektem bude koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu spolu s jedinečným dirigentem Ionem Marinem a sólistou Ivanem Ženatým. Z komorních koncertů bych vybral kompletní provedení komorních skladeb Antonína Dvořáka pro violoncello a klavír v podání Jiřího Bárty a Terezie Fialové, výběr z Lamentací proroka Jeremiáše Jana Dismase Zelenky v interpretaci Collegia 1704, který bude zasazen do krásného prostředí Barokního divadla, koncerty Pavel Haas Quartet a Škampova kvarteta nebo recitál Jany Bouškové a flétnistky Jae A Yoo. Crossoverovým projektem bude koncert The Classical Music Maniacs a koncert etno-džezového tria Pacora se skvělou Lindou Ballovou. Český večer jistě potěší typickou gastronomií a hudebním programem, který zahrnuje dechovou hudbu Jižani, Mladou dudáckou kapelu ze Strakonic, Rozhlasový Big Band Gustava Broma, Cimbálovou muziku Jiřího Janouška a B-Side Band Josefa Buchty s Vojtěchem Dykem. Letos nezavítáme na Broadway, ale zůstáváme „doma“ koncertem Pocta českým muzikálům. Závěrečný koncert bude patřit pěveckým hvězdám Velkého divadla v Moskvě.Jak snadné, či složité je rok co rok plnit po dramaturgické stránce festivalový program?

Především je to krásné a tvůrčí, někdy napínavé. Vlastně pořád sleduji a hledám, poslouchám a ukládám, cestuji. Z toho všeho pak vzniknou konkrétní návrhy, které konzultuji. Vždycky se snažím myslet na naše posluchače, návštěvníky koncertů, pro které festival děláme, a jejich reakce jsou pro mě to nejdůležitější.

Jednou ze stěžejních dramaturgických linií festivalu je zahajovací operní galakoncert, na němž vystupují největší hvězdy operního nebe. V předchozích ročnících to byli například Renée Fleming, José Cura, Ramón Vargas, Dmitri Hvorostovsky nebo Elīna Garanča, tento rok to bude Jonas Kaufmann. Podle čeho se ve výběru pěveckých hvězd rozhodujete a je tato studnice nevyčerpatelná?

Především přináším návrhy, a to na několik let dopředu. Při konečném výběru hraje roli několik hledisek. Samozřejmě špičková kvalita interpreta, ale i další, například zda ona hvězda již v České republice vystupovala, kdy to bylo, zda neplánuje v konkrétním roce u nás ještě jiný koncert, důležité je i mediální povědomí, chcete-li „marketingová hodnota“ interpreta, a samozřejmě také podmínky vystoupení. Ona „studnice“ se, díky bohu, stále doplňuje, a tak se objevují nová jména, nové a skvělé hlasy. A je opravdu ještě celá řada světových pěveckých hvězd, které jsou vnímány jako hvězdy za našimi hranicemi. S tím úzce souvisí, co jsem řekl výše, ono marketingové hledisko, finanční prostředky, které musíte investovat do propagace, do kampaně.

Může dramaturg hudebního festivalu občas ustoupit a zařadit koncert, který až tak úplně neodpovídá jeho hudebnímu vkusu?

Při zachování kritéria vysoké úrovně provedení ano.Zajdete si na nějaký koncert jen tak pro radost, nebo je to ve vašem případě vždy „pracovní expedice“?

Ono je to těžké definovat. Někdy jdu na koncert a vyklube se z toho pracovní výprava, ta deformace je pokročilá. Ideální je, když jdu na koncert s tím, že to je v zásadě pracovní výprava a odcházím naplněn radostí. Hudbu si ale nejvíce užívám z nahrávek, při jejich poslechu mě nikdo a nic neruší.

Napadá vás nějaký zážitek, kterým byste trochu „poodhrnul oponu“ krumlovského festivalu?

Těch příběhů je za ta léta celá řada. Mám to štěstí, že jsem s umělci v kontaktu, a po tu dobu co jsou zde, s nimi prožívám celý časový úsek jejich pobytu. A mnohdy se dějí věci. Jistě chápete, že nemohu být indiskrétní, ale abych odpověděl: úžasný Arturo Sandoval, společně vykouřený doutník v nejmenovaném podniku, kam dorazil José Cura, který se s ním chtěl vyfotografovat. Když Cura odešel, tak se mě Arturo ptá: „Luboši, kdo to byl?!“

Vím, že to bude obtížné, ale prosím zkuste to: váš osobní top tip letošního ročníku, večer, na který se nejvíc těšíte?

Chtělo by se mi říci, že se těším na ten poslední, až bude jisté, že všichni umělci dorazili, že vše vyšlo výborně, že se nikdo nezranil, a já si budu moci v klidu dát sklenku dobrého vína. Ale dobře, moc se těším na koncert Collegia 1704 v Barokním divadle a na Jana Dismase Zelenku. Ta hudba je mi moc blízká.Dvacátý třetí ročník ještě sice nezačal, ale přesto bych se vás již nyní ráda zeptala na vaši vizi festivalu do budoucna?

Bude to přání. Moc bych si přál, aby se nám dařilo úspěšně budovat prestiž festivalu, profilovat ho v rámci existujících festivalů, udržet vysokou úroveň zastoupených žánrů, stabilní rozpočet a spokojenost a přízeň našich partnerů a veřejnosti.

Poslouchá dramaturg hudebního festivalu jen klasickou hudbu? U jaké hudby relaxujete?

Mám-li relaxovat, a to s hudbou, pak to jsou šansony. Jinak nejraději v tichu na golfovém hřišti.

Děkuji za rozhovor!

Vizitka:
Lubomír Herza se narodil v Praze roku 1962. Vystudoval speciální jazykovou školu Ladislava Hanuse, Konzervatoř v Plzni obor violoncello (profesor Mirko Škampa), HAMU Praha (profesor Josef Chuchro), absolvoval studijní pobyt na Konzervatoři P. I. Čajkovského v Moskvě.

Cellista, koncertní mistr orchestru opery divadla v Plzni, koncertní mistr a první zástupce Symfonického orchestru Českého rozhlasu (do roku 2003), člen souboru Quartetto con flauto (osm let).

Manažer a později Intendant Rozhlasových symfoniků (Symfonický orchestr Českého rozhlasu).

V roce 1999 zakládá Agenturu Art Production Prague, činnost zastupování umělců, pořádání koncertů a turné. Producentská činnost – realizováno asi dvacet pro zahraniční společnosti (ERM Media USA, Sony Classic, EMI).

Dramaturg Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov.

www.festivalkrumlov.cz

Foto archiv, Libor Sváček