„Tento velmi komplikovaný rok byl těžký i pro všechny umělce, kteří se ze dne na den ocitli bez příjmů z tzv. živého hraní. O to více potěšitelné je, že publikum vyjadřuje podporu svým umělcům prostřednictvím nákupu jejich tvorby online, což dokládá i vývoj trhu. Hudební průmysl zažívá díky digitálním prodejům další růst trhu i navzdory tomu, že příjmy z veřejného provozování a z prodejů fyzických nosičů značně poklesly,“ sdělil zástupce IFPI Leoš Bednář.
Vedoucí pozici na českém hudebním trhu v roce 2020 obhájilo vydavatelství Universal Music, na druhém místě skončila firma Warner Music, třetí příčku zaujímá Sony Music. Pozici největšího domácího vydavatele si i nadále drží Supraphon. „Rok 2020 byl pro umělce rokem ztráty hlavního zdroje příjmů, koncertní činnosti. Mnoho z nich se ocitlo v existenčních problémech. Jsem proto velice rád, že prodej nahrávek přináší již viditelné peníze, které opravdu pomáhají,“ podotkl za vydavatelství Universal Music Tomáš Filip.
Vliv pandemie onemocnění covid-19 se podle IFPI citelněji projeví na stavu hudebního průmyslu až v příštích letech, kdy budou kolektivními správci rozúčtovány příjmy z veřejného provozování, které vlivem uzavřených provozoven dramaticky klesnou. Odhad propadu v tomto segmentu je až o 30 procent.
Po růstu prodejů fyzických nosičů v roce 2019 o osm procent, za kterým stojí krom jiného prodeje spojené s úmrtím Karla Gotta, zaznamenali v roce 2020 v těchto prodejích naopak osmiprocentní pokles. Prodeje CD a DVD nosičů poklesly o 17 procent, respektive o šest procent. Z údajů o trhu vyplývá, že digitální a fyzické prodeje jsou v poměru 75 : 25. V České republice jsou i nadále dostupné všechny významné streamingové služby Spotify, Apple Music, YouTube Music, Deezer a Amazon Music. Pokračuje trend poklesu příjmů z downloadu, ty meziročně poklesly o 18 procent. Příjmy z downloadů již představují pouze tři procenta z celkového objemu digitálních prodejů.
Situace ve vymáhání autorských práv a práv s autorským právem souvisejících na internetu by v roce 2021 měla v členských státech Evropské unie doznat zásadní změny. Do národních právních řádů by měla být implementována Směrnice o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu. Evropská komise i nadále věnuje pozornost on-line prostředí a začíná pracovat na legislativě, jež by měla dořešit odpovědnostní vztahy na internetu (Digital Services Act).
