Jedná se o krátkou jednoaktovou zpěvohru v českém jazyce, kterou složil český kantor a skladatel Karel Loos. Se čtyřmi zpěváky v doprovodu komorního ansámblu a patnáctiminutovou délkou trvání je tak vhodným dílem pro nastudování v době covidové i následnému zveřejnění v on-line formátu.
Zpěvohra je inscenována s mladým svěžím obsazením, známým z divácky úspěšné Figarovy svatby. Účinkují Jaromír Nosek, Eva Benett, Vojtěch Pelka a Vít Šantora. Komorní ansámbl je obsazen koncertními mistry Yelyzavetou Pruskou, Julií Ester Černou a Janem Zlámalem pod vedením šéfa opery Vojtěcha Spurného, který stojí i za hudebním nastudováním inscenace. Režie se ujala Jana Andělová Pletichová. Ta o zpěvohře napsala:
„Skladatel napsal tuto mini komickou operu pro své studenty. Tento fakt byl pro mě rozhodujícím inspiračním zdrojem a jedním z hlavních témat mini projektu k natáčení. Celé dílko jsem zasadila do prostředí chlapecké školní třídy, ve které kantor Karel Loos inscenuje operu.
Atmosféra školy nám umožnila navodit lehce úsměvnou atmosféru žáků, darebáků s náznakem doby vzniku díla. Mini orchestr se stal součástí dění mezi školními lavicemi a osobnosti studentů se více či méně prosadily i v jednotlivých rolích. Dámy si užily převleky studentů! Věřím, že diváci se na chvíli přenesou do vzpomínek na svá školní léta s aktivitami na různých vystoupeních a zažijí s námi příjemný čas.“
Dirigent Vojtěch Spurný k inscenaci uvedl: „Je vždycky velmi osvěžující jak pro orchestr, tak pro zpěváky vybočit z běžného divadelního stereotypu a zavedeného operního repertoáru. Mohli bychom říci, že nás k tomu takříkajíc donutil covid – a nebyli bychom daleko od pravdy. Oslovil jsem své milé kolegy, kteří se mnou studovali Mozartovu Figarovu svatbu (včetně paní režisérky a členů orchestru) s nápadem uvést Loosovu operu, která je typickou ukázkou žánru, jemuž se trochu nepřesně říká „lidová zpěvohra 18. století“.
Dílko se svým formátem velmi hodí pro inscenaci určenou takovému médiu, jako je internet – svojí délkou, vyzněním i charakterem by se jen těžko mohlo uvést v rámci běžného operního večera. Není to jen anekdota o odbyté práci, ale také satira na plané filozofování a nedostatek peněz. A to všichni dobře známe! Pokusili jsme se znovu uplatnit některé prvky tzv. historicky poučené interpretace (přestože koncertní mistři orchestru SDO nejsou žádní odborníci na starou hudbu) a s chutí jsme se zapojili do divadelního dění a stali se na necelou čtvrthodinu herci. V době, která nám moc příležitosti ke smíchu neposkytuje, se tedy obracíme především k těm, kteří jsou našimi věrnými diváky, a vzkazujeme: nebojte se zasmát a hlavně: držte se, bude lépe!“
Operu můžete zhlédnout na webu i Facebooku Slezského divadla.
