Chci, aby si u nás hudebníci mohli oddychnout, říká Bob Lord, producent PARMA Recordings

Studio Martínek sídlí nedaleko pražského Anděla a má za sebou dlouhou historii. V pozdně secesním sále v Plzeňské ulici vzniklo nahrávací studio v 50. letech, tehdy pod křídly vydavatelství PANTON. Od devadesátých let studio vystřídalo několik soukromých provozovatelů a po dobu rekonstrukce budovy na Vinohradské v něm často natáčel také Český rozhlas. Od letošního roku jej provozuje nahrávací společnost PARMA Recordings. Jejím generálním ředitelem je americký hudební producent Bob Lord, který přijel před pár týdny do Prahy. Poskytne nám rozhovor přímo ve studiu, abychom se o jejich společnosti dozvěděli více.

Stiskávám zvonek Studio Martínek – shodou okolností vyzváněcí tón zvonku v činžáku je naladěn na tón komorního A ve frekvenci 442 Hz. Asi půl minuty poslouchám krásné elektronické áčko, které brzy přechází do bzukotu. Vcházím dovnitř. V prostorném studiu mě vítají manažerka studia Magdaléna Samková, ředitel studia a hudební režisér Jan Košulič a již zmíněný Bob Lord.

Vaše společnost má sídlo v americkém státě New Hampshire. Jak vás napadlo otevřít si pobočku v Praze?
Do Čech jsem poprvé přijel nahrávat v roce 2007. Zdejší prostředí i spolupráce s hudebníky mě nadchly, a tak se sem od té doby vracím i několikrát ročně. Spolupracuji zde s orchestry, komorními soubory, sbory i sólisty. Dalo by se říct, že se Čechy pomalu stávají mým druhým domovem. A mezi těmi domovy převážím hudbu – do Čech přivážím převážně soudobou americkou hudbu a českým skladatelům a hudebníkům zase pomáhám prorazit ve světě.

Proč se zaměřujete převážně na soudobou hudbu?
Nejde o nějaký konkrétní žánr. Rád uvádím hudbu žijících autorů, protože chci, aby hudba na nahrávkách vyzněla přesně tak, jak si oni sami přejí. Zároveň je pro mě inspirující setkávat se se skladateli, kteří například studovali u někoho, kdo studoval u Beethovena a podobně. To platí i u hudebníků. Mohu se tak alespoň z druhé či třetí ruky přímo dotknout minulosti. Ale samozřejmě nahráváme a vydáváme i hudbu již nežijících skladatelů.

Řekněme, že se rozhodnu u vás natočit album. Jak to bude probíhat?
Nejprve bychom se samozřejmě rozhodli, jestli vaši nabídku vůbec přijmeme! A nejde jen o kvalitu, ale i o námět – aby se nenahrálo album, o které nebude zájem a na které se jen bude prášit ve sklepě. Nezáleží nám nutně na tom, jestli se album prodá v co největších nákladech, ale chceme, aby mělo nějaký přesah a našlo si své publikum. Dám vám příklad jednoho takového vydařeného projektu. Nedávno jsme vydali album Belfiato Quintet (Windswept, Vol.3). Obsahuje pouze díla amerických skladatelů. Několik z nich však studovalo skladbu u Karla Husy! Takové projekty s přesahem mám na mysli.

A jak je to s financováním takových projektů?
Nezáleží na tom, jestli autor osloví nás nebo naopak. Vůči nám jsou projekty vždy financovány ze strany autorů či interpretů. Naše projekty jsou ale často podporované granty, univerzitami a dalšími institucemi i soukromými sponzory. Vzhledem ke způsobu financování u našich nahrávek vždy zůstávají veškerá práva na straně autorů.

Nahrávacích společností je mnoho. Proč jste chtěl vytvořit další? Je ta vaše něčím výjimečná?
V hudebním průmyslu pracuji už dlouhou dobu. Navíc mám i svoji vlastní kapelu, kde hraju na baskytaru. A spolu s tím se vždy pojilo mnoho administrativních úkonů. Často jsem se dostával do situací, kdy jsem toho obstarával příliš a byl jsem z toho vyčerpaný. Přál jsem si rozdělit všechnu tu námahu mezi více lidí. Zároveň jsem jako hudební producent chtěl to samé i pro ostatní. Chtěl jsem, aby si hudebníci, kteří za námi přijdou se svými projekty, mohli oddychnout – kromě toho, že jejich hudbu nahrajeme, také obstaráme vše okolo, včetně produkce, postprodukce, plánování, grafiky, webové stránky, licencování, propagace a tak dále. A v tom jsme výjimeční, v tom se lišíme od jiných nahrávacích společností.

Jak se vaše společnost vyvíjí? Kdybych za vámi přišla s projektem před deseti lety, bylo by to jiné než dnes?
To se, myslím, vůbec nedá srovnat. Na začátku jsem měl jen pár zaměstnanců, všechno jsem chtěl buď dělat sám, nebo to mít alespoň plně pod kontrolou. Byl jsem pyšný a myslel si, že všechno udělám nejlépe sám. Od toho názoru už jsem naštěstí upustil. Dnes je nás ve firmě dohromady asi pětatřicet, rozmístěných po celém světě. Každý se specializuje na něco jiného. A funguje to mnohem lépe a rychleji. Máme za sebou tisíce projektů.

Jak dlouho celý proces trvá?
Záleží na typu projektu. Důležité pro nás je, aby bylo vše dopředu naplánované a aby se všechny termíny pokud možno dodržely. Je to tak lepší pro nás i pro klienta. Už od začátku ví, na čem je, kdy se co stane.

Je možné si u vás například zaplatit jen nahrávání, grafiku, nebo třeba samotnou propagaci?
Samozřejmě, ale ze své zkušenosti vím, že nejvýhodnější a nejúčinnější je, když se projekt vytvoří v jednom týmu, tedy najednou a „pod jednou střechou“.

Čím je právě Česko pro vás tak výjimečné?
Češi jsou špičkoví hudebníci. Je pravda, že to samo o sobě není tak výjimečné, pocházím z Bostonu a ani tam není o nadané hudebníky nouze. Čeští hudebníci ale mají často to „něco navíc“, což podle mě pramení z toho, že je zde opravdu dlouhá hudební tradice a celkově bohaté kulturní dědictví.

Děkuji za rozhovor a přeji vám (i nám jako posluchačům) do budoucna hodně obohacujících projektů!