Čínský aktivista Aj Wej-wej bude v Římě režírovat Turandot

Aj Wej-wej v minulých letech proslul jako kritik čínského komunistického režimu a toho, jak potlačuje svobodu projevu. Umělec, který žije od roku 2015 v Berlíně, uvedl, že jeho Turandot si nebude brát servítky: „Tato Turandot bude zpracována z mého úhlu pohledu. Bude to opera zasazená prostřednictvím Pucciniho příběhu do současného světa, do nynějších kulturních a politických problémů.“ Aj Wej-wej si dle organizátorů římskou scénu v tichosti obhlédl minulý měsíc.

Díla Aj Wej-weje často skrývají silná politická poselství. V posledních letech se výtvarník zaměřuje především na uprchlickou problematiku. Svá díla představil i v Praze. Kontroverze v zemích mimo Čínu mu není cizí. V dubnu odhalil v Mexiku svou instalaci z barevných kostek lega poukazující na osud 43 studentů, které zřejmě unesli v září 2014 v mexickém státě Guerrero zkorumpovaní policisté. Poté je nejspíš předali místnímu gangu, který je zavraždil. Částečnou inspirací k mexickému projektu Aj Wej-wejovi prý byla neuspokojivá reakce čínské vlády na zemětřesení v provincii S’-čchuan v roce 2008. Umělec se pokusil sepsat jména více než 5000 školáků, kteří při otřesech půdy zahynuli, a poukázat na nedostačující stavební úroveň školních budov, jež se řítily k zemi snáz než okolní objekty. „Připomnělo mi to Mexičany, kteří přišli o své děti.“

Děj opery Turandot se odehrává v Číně. Vznikla na podkladě divadelní hry Carla Gozziho, který byl ve své době zastáncem tradiční commedie dell’arte, i samotná Gozziho inscenace je inspirovaná starým čínským lidovým příběhem. Pojednává o princi Kalafovi, který se zamiluje do krásné, ale chladné a kruté čínské princezny Turandot. Aby získal její ruku, musí uhodnout tři hádanky. Neúspěch přitom znamená smrt. Světová premiéra nedokončené opery (Puccini zemřel dva roky před uvedením), která klade velké nároky na interprety i inscenátory, se konala roku 1926 v Miláně. Hned následující rok měla premiéru v pražském Národním divadle. Obsahuje jednu z nejznámějších árií Nessun dorma, které světovou slávu přinesl její přednes Lucianem Pavarottim na fotbalovém mistrovství světa v roce 1990.