Collegium 1704 a Jan Ostrý zahrají komorní skladby dvou významných osobností

16. května 2024 zazní v pražském Vzletu skladby dvou německých barokních velikánů Georga Philippa Telemanna a Johanna Sebastiana Bacha pro komorní uskupení. Společně se stálými členy Collegia 1704, kterými jsou koncertní mistryně Helena Zemanová, cembalista Pablo Kornfeld a violoncellista Petr Mašlaň, vystoupí v kvartetu jeden z nejvýznamnějších a nejvyhledávanějších českých flétnistů Jan Ostrý.
Jan Ostrý (zdroj Collegium 1704)
Jan Ostrý (zdroj Collegium 1704)

Z Telemannova díla zazní dva z tzv. Pařížských kvartetů, které zaujímají zvláštní místo v jeho tvorbě. Měly především upevnit jeho mezinárodní slávu a uznání. Jedná se o dvě sbírky po šesti skladbách, zamýšlené jako réunion de goûts, neboli setkání vkusu francouzského, italského a německého. Všech dvanáct skladeb mnohokrát provedli čtyři významní francouzští hudebníci (tři z nich byli velmi slavní: houslista Gignon, flétnista Blavet a gambista Forqueray; o čtvrtém, violoncellistovi jménem Prince Édouard, toho není mnoho známo), pravděpodobně s Telemannovým doprovodem na cembalo během jeho pařížského pobytu. Telemann ve své autobiografii přiznává, že mu chybí slova, kterými by popsal úžasný způsob, jakým čtveřice hudebníků tyto skladby provedla, a že právě díky tomu získal velkou prestiž a uznání u dvora i ve městě.

Bachovy hluboké skladby v programu pocházejí ze dvou velmi odlišných období skladatelova života. Sonáta pro housle a cembalo, první ze série šesti sonát, pochází pravděpodobně z posledních let Bachova působení na köthenském dvoře, tedy z doby kolem roku 1720. Tyto skladby jsou obecně méně známé než Bachovy sonáty a partity pro sólové housle, přesto však patří k nejlepším dílům, která kdy byla pro housle a cembalo napsána.

Další dvě skladby, Sonata sopr‘il soggetto reale a Ricercar a 6, pocházejí z Hudební obětiny, sbírky skladeb z posledních let Bachovy tvorby. Sbírka obsahuje deset kánonů různých typů, dvě velké fugy a Triosonátu. Všechny skladby jsou zkomponované na téma, které Bachovi zadal pruský král Fridrich, aby na něj improvizoval během své návštěvy u dvora v roce 1747. Bach byl závažností a složitostí tématu ohromen a pouhé čtyři měsíce po své návštěvě dílo vydal s věnováním Fridrichovi.

Jan Ostrý začal hrát na flétnu u profesora V. Žilky, poté pokračoval na Pražské konzervatoři (profesor F. Malotín), na CNR de Versailles (profesor Ch. Rayneau), a studia završil jako stipendista francouzské vlády na CNSM de Lyon (profesor Ph. Bernold) jednohlasným udělením 1. ceny. Zúčastnil se mistrovských kurzů u předních flétnistů, jakými jsou B. Kuijken, J. Zoon či K. Zoeller. Vystupoval na významných koncertech a festivalech, mimo jiné na Pražském jaru, festivalu Styriarte v Grazu, Mezinárodním flétnovém festivalu v Maastrichtu a řadě dalších. Spolupodílel se na nahrávkách pro vydavatelství Studio Matouš, Supraphon či Avro Klassiek. V letech 1999–2002 byl sólo-flétnistou v Orchestre National de Lyon a v Den Norske Operaen Oslo. Je předsedou České flétnové asociace a v současné době vyučuje na Musik und Kunst Privatuniversität der Stadt Wien, Fakultě umění Ostravské univerzity, Pražské konzervatoři a na Konzervatoři Plzeň.

Helena Zemanová studovala hru na housle na plzeňské konzervatoři u profesora Miloše Macháčka a Radky Beranové. Záhy po absolutoriu v roce 1993 odešla do Francie, aby se plně věnovala studiu barokních houslí nejprve na Conservatoire Eric Satie v Paříži a na Conservatoire National Superieur de Musique de Lyon ve třídě Odile Edouard. Na domácí scéně vystupuje především se souborem Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse. V zahraničí pravidelně spolupracuje se soubory Gli Incogniti (umělecká vedoucí Amandine Beyer), Gli Angeli Genève (umělecký vedoucí Stephan MacLeod), Accademia Ottoboni, L‘Onda Armonica (umělecký vedoucí Sergio Azzolini) a ansámblem Mala Punica, zaměřeným na interpretaci hudby pozdního středověku (umělecký vedoucí Pedro Memelsdorff).

Pablo Kornfeld se narodil v Buenos Aires a v tomto městě také studoval hru na klavír, cembalo, zobcovou flétnu a kompoziční techniky. V letech 1996–2000 studoval na Conservatoire National Superieur de Musique de Lyon v oboru basso continuo ve třídě profesora Y. Rechsteinera. V tomto oboru obdržel diplom s vyznamenáním a v letech 2001–2002 zde také vyučoval v oboru basso continuo. Je stálým členem souboru Mala Punica, zameřeným na hudbu italského trecenta, který vystupuje na pódiích významných evropských festivalů i v Americe. Od roku 2002 bydlí v Praze, kde pravidelně vystupuje jako hráč na klávesové nástroje se souborem Collegium 1704 v Čechách a po celé Evropě. Dále vystupuje se soubory L‘Onda Armonica a For several Friends. Od roku 2017 vyučuje generálbas a komorní hru na HAMU v Praze.

Petr Mašlaň absolvoval Gymnázium Jana Nerudy a Akademii múzických umění v Praze ve třídě profesora Daniela Veise, u kterého poté studoval na Park University v Parkville u Kansas City. Studia na AMU zakončil v roce 2014 pod vedením odb. as. Mikaela Ericssona. V roce 2016 absolvoval dvouletou formaci ve zpěvu gregoriánského chorálu a práci s dobovými manuskripty na École du Choeur Grégorien de Paris. Zároveň studoval violoncello na Conservatoire Nationale Supérieur de Musique et de Danse de Paris, kde byli jeho profesory Christophe Coin a Bruno Cocset. Účastnil se mnoha hudebních kurzů a festivalů, kde studoval u významných pedagogů (C. Onczay, A. Noras, J. P. Maintz, L. Claret). Jako orchestrální a komorní hráč spolupracuje s Českým komorním orchestrem, Czech Ensemble Baroque, Ensemble Inégal či Musicou Floreou.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments