Collegium 1704 na festivalu Hudební léto Kuks
V sobotu 11. července 2015 se v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu konal druhý koncert šestého ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudební léto Kuks. Tento festival si za krátkou dobu své existence vybudoval skvělé renomé, které je dané nejen doslova fascinujícím prostředím Šporkova kukského hospitalu milosrdných bratří (letos opět otevřen po náročné rekonstrukci), ale především sebevědomou dramaturgií jeho ředitele Víta Havlíčka. Nejenom že dokáže přilákat do Kuksu absolutní interpretační špičku evropského formátu (viz zahajovací koncert s Adamem Plachetkou), nejenom, že je dokáže přesvědčit, aby provedli „zapomenutá díla“ z rozsáhlé hudební sbírky kukských milosrdných bratří, ale dokonce zde každý rok zazní ve světové premiéře dílo některého současného renomovaného skladatele, tvořené v přímém vztahu ke geniu loci tohoto místa (inspiraci tvoří především tak zvané šporkovské árie, například v roce 2013 to byla Černá labuť Emila Viklického, vloni Hubertské převleky hraběte Šporka od Ivana Kurze, letos Fantazijní variace na Zaječí árii od Otomara Kvěcha).Protagonisty druhého festivalového koncertu byla polská sopranistka Natalia Rubiś a dnes již světově proslulé Collegium 1704 Václava Lukse. Snad právě tento soubor, který dnes patří doslova k „ikonám“ interpretace barokní hudby, naplnil nádherný, i když nevelký barokní kostel na jeho maximum. V úvodu zaznělo třívěté Concerto g moll Antonia Vivaldiho (RV 156) v šestičlenném obsazení Collegia 1704 (dvoje housle, viola, violoncello, kontrabas, přičemž Václav Luks řídil soubor od cembala). Zařazení tohoto autora snad nebylo náhodné. Je známým faktem, že Vivaldiho opery byly provozovány ve Šporkově opeře, vedené impresáriem Antoniem Denzim a kapelníkem Antoniem Bionim (podle některých zdrojů komponoval v roce 1726 Vivaldi operu přímo pro Šporkovo divadlo v Praze). Dokonalá interpretace, násobená ojedinělou akustikou a duchovním prostředím vytvořila okamžitě soustředěnou posluchačskou atmosféru. Poté se již publiku představila protagonistka koncertu, Natalia Rubiś. Jako první číslo provedla jak interpretačně, tak posluchačsky náročnou Händelovu kantátu Armida abbandonata (HWV 105) s typickým střídáním recitativních a ariózních částí. I když tato půvabná pěvkyně nepatří mezi koloraturní specialistky barokní interpretace, její příjemný, neagresivní soprán dokonale souzněl s poučenou hudební představou Collegia 1704 a publikum její výkon odměnilo bouřlivým potleskem. Následoval opět instrumentální Vivaldi, tentokrát Sonáta La Follia (op. 1, RV 63). Pochopitelně se jedná o variace na ve své době nesmírně populární dané harmonické schéma, původně portugalského tance, zpracované mnoha skladateli, nejen barokními (asi nejpopulárnější je houslisty oblíbená La Follia Arcangela Corelliho). Provedení bylo opět dokonalé. Zcela mimořádně svůj náročný part zvládla violoncellistka Hana Fleková (barokní držení nástroje bez bodce jistě hru neulehčí).
Po náročné Händelově kantátě si Natalia Rubiś doslova vychutnala árii Mater Christi Stephana Sailera (1741 – 1814). Jednalo se o očekávanou novodobou premiéru skladby z kukského hudebního archivu milosrdných bratří, který patří k největším sbírkám hudebnin z osmnáctého století u nás. Stephan Sailer, vzdálený příbuzný Josefa Haydna, vstoupil do řádu milosrdných bratří v roce 1761 a mimo jiné působil jako ředitel kůru ve Štýrském Hradci. Jeho třídílná árie, vycházející svou formou z italských vzorů, přes svou čitelnou melodickou linku rozhodně nepůsobí banálně a nese znaky zkušeného hudebního mistrovství a tvůrčí invence.
Dalším autorem, jehož opery byly s velkým úspěchem provozovány v polovině osmnáctého století v Praze a který zazněl na tomto koncertu, byl Baldassare Galuppi (1706 – 1785, tento italský skladatel působil kromě jiného i na dvoře Kateřiny II. v Petrohradu). Jeho třívěté Concerto c moll patřilo podle mého názoru k vrcholům instrumentální části večera. Především sestupná basová linka úvodního Larga vyzněla v „klenbové“ akustice kostela Nejsvětější Trojice až uhrančivě. Závěr koncertu patřil opět sólistce, která se ve dvou áriích vrátila k Händelovi. Nejprve zazněla virtuózní árie Combatuta da due venti z opery Faramondo (HWV 39) a poté jedna z nejpopulárnějších Händelových melodií – Lascia la spina z oratoria Il trifonto del Tempo e del Disinganno (HWV 46a). U obou provedení bylo znát, že Natalia Rubiś si je v interpretaci zcela jistá a vystoupení si doslova užívá. To bylo patrné i ve vkusném zapojení gestikulace v operní árii, což ve spojení s jejím půvabným zjevem a dokonalém souznění s hudebním projevem Collegia 1704 nemohlo skončit jinak, než bouřlivými ovacemi a malým přídavkem.Festival Hudební léto Kuks má před sebou ještě tři koncerty, jeho vyvrcholením bude vystoupení Ivana Ženatého. Myslím, že především zcela zaplněné auditorium kukského kostela na všech koncertech je důkazem toho, že festival již dávno překročil hranice regionu a dostal se do povědomí širokého hudbymilovného publika. Do budoucna lze jen popřát řediteli a dramaturgovi Vítu Havlíčkovi, aby dokázal udržet tuto vysokou úroveň festivalu, což při jeho mládí a erudici jistě nebude problém.
Hodnocení autora recenze: 90 %
Hudební léto Kuks 2015
Natalia Rubiś (soprán)
Václav Luks (umělecký vedoucí, cembalo)
Collegium 1704
11. července 2015 kostel Nejsvětější Trojice Kuks
program:
Antonio Vivaldi: Concerto g moll RV 156
Georg Friedrich Händel: Kantáta Armida abbandonata HWV 105
Antonio Vivaldi: Sonáta La Follia op. 1, č. 12 RV 63
Stephan Sailer: Mater Christi – novodobá premiéra
Baldassare Galuppi: Concerto c moll
Georg Friedrich Händel:
– árie Combattuta da due venti – opera Faramondo HWV 39
– árie Lascia la spina – oratorium Il trionfo del Tempo e del Disinganno HWV 46a
Foto Hudební léto Kuks
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]