Collegium 1704 zahájí novou sezonu strhujícím Händelovým oratoriem

Oratorium Izrael v Egyptě zaujímá mezi Händelovými oratorii výjimečné místo. Převažují v něm sborové části, chybějí jmenovitě označené jednající osoby a na rozdíl třeba od slavnějšího Mesiáše je epické.

„Sbor má v tomto díle hlavní úlohu, sólových částí je pomálu. Sborové části jsou nesmírně dramatické, nesmírně rozsáhlé a náročné, nejen v koloraturách, ale i na udržení fráze. Je to velká výzva, ale věřím, že se s ní popereme dobře,“ řekla po zkoušce před koncerty v Besançonu a Ostravě jedna ze sólistek a členka Collegia Vocale 1704, sopranistka Helena Hozová.

Dalšími sólisty večera v Rudolfinu budou sopranistka Tereza Zimková, původem britský, v Německu usazený kontratenorista Alex Potter, španělský tenorista Juan Sancho a basisté Tomáš Šelc a Tadeáš Hoza.

Ve svém ztvárnění starozákonního exodu Izraelitů z Egypta, které mělo premiéru v dubnu roku 1739, Händel dokázal zobrazit děj hudebními prostředky s takovou intenzitou, vynalézavostí a přesvědčivostí, že publikum doslova tajilo dech. K tomu přispívá i dvojsborová koncepce, použití pozounů a do té doby absolutně neslýchaný recitativ sboru na slova „He sent a thick darkness“. Dalším do značné míry experimentálním polem byly pro Händela árie, komponované nikoli na verše, nýbrž na biblické vyprávění v anglickém jazyce. Později vytvořil už jen jedno oratorium výhradně na biblickou prózu – jeho Mesiáš na libreto Charlese Jennense podle novozákonních textů měl premiéru během skladatelova pobytu v Dublinu, v dubnu roku 1742.

V oratoriu Izrael v Egyptě jsou zpracovány výlučně texty Starého zákona. V první části, sborovém eposu obsahujícím drastické popisy pohrom seslaných na Egypt, Händel zhudebnil převážně verše starozákonních žalmů. Předlohou druhé části, v níž Izraelité velebí Hospodinovy mocné činy, se stala prakticky celá 15. kapitola knihy Exodus. Při komponování hojně používal celé hudební věty nebo úseky vět z kompozic starších skladatelů, Alessandra Stradelly, Dionigiho Erby, Francesca Uria nebo Johanna Kaspara Kerlla. Z vlastních děl znovu upotřebil dvě klavírní fugy nebo jednotlivé věty z Dixit Dominus a z kantáty Armida abbandonata.

Lákavý program nabídnou i další koncerty Collegia 1704 v Rudolfinu. Ten listopadový ovládne poslední mešní kompozice Jana Dismase Zelenky Missa Omnium Sanctorum, na adventní čas naladí skladby Antonia Vivaldiho, Johanna Friedricha Fasche a Johanna Georga Pisendela. V jarní části sezóny zazní v provedení na historické nástroje poprvé v podání Collegia 1704 slavná Symfonie č. 7 A dur Ludwiga van Beethovena, jejíž výbušný charakter v závěrečné větě nazval Richard Wagner apoteózou tance, nebo třeba Zelenkova velikonoční mše Missa Paschalis.

Paralelně s pražskou sezónou se opět koná i její drážďanská mutace v akusticky jedinečném kostele Annenkirche. Svou podzimní částí pokračuje komorní série koncertů pod záštitou Collegia Vocale 1704 v pražském Vzletu.

Novou koncertní sezónu v Rudolfinu spojilo Collegium 1704 se změnou vizuálního stylu, v duchu svého předsevzetí představovat publiku české ilustrátory. Veškeré propagační materiály orchestru tentokrát oživí ilustrace Matěje Formana, mj. čerstvého držitele Řádu za umění a literaturu (Chevalier des Arts et Lettres), který mu a jeho bratru Petrovi udělil francouzský ministr kultury.