Cyklus koncertů souboru Collegium Marianum Barokní podvečery se letos soustředí na Řím jako hudební centrum. Žánry zvláště spjatými s Římem byly kantáta, serenáta a oratorium, a to i kvůli zákazům provádění opery, a právě jim patřil hned první koncert cyklu nazvaný „Il Pianto Amoroso“. Konal se v atraktivním prostředí Císařského sálu Lobkowiczkého paláce, který svojí freskovou výzdobou, krásným výhledem do zahrad kolem Pražského hradu i na město, ale též vhodnou akustikou pro sólový zpěv dojem z hudby umocňoval.
Koncert otevřela ukázka z díla Bernarda Pasquiniho (1637–1710). Pasquini je patrně nejvýznamnějším italským skladatelem hudby pro klávesové nástroje v druhé polovině 17. století a jako virtuos byl uznáván podobně jako Arcangelo Corelli v oblasti houslové hry. Stýkal se s největšími římskými mecenáši umění té doby, jako byli královna Kristina Švédská či kardinál Pietro Ottoboni. V sedmdesátých a osmdesátých letech však byl též žádaným skladatel oper a oratorií. Na jeho Sinfonii z oratoria Il Martiro dei santi Vito, Modesto e Crescenzia navázala árie Salome „Queste lagrime“ z oratoria San Giovanni Batttista Alessandra Stradelly (1643–1682). Tato árie, kterou otevírá zlověstně znějící basová linka, je jakousi rafinovaně vemlouvavou prosbou či předstíraným nářkem. Hana Blažíková tento její charakter prostředky spíše uměřenými dokázala zcela vystihnout.
Alessandro Scarlatti (1660–1725), který působil střídavě v Římě a v Neapoli, byl v programu zastoupen hned trojnásobně. První jeho zařazenou skladbou byla Sinfonia La Geniale ze sbírky Sinfonie di concerto grosso, jejíž druhá věta s fugou působila svou energičností v kontrastu s klidným, tklivým úvodem až divoce. S Římem je spjat i Benátčan Antonio Caldara (1670–1736) působením u Francesca Marii Ruspoliho. Z první části jeho oratoria Maddalena ai piedi di Cristo, které zkomponoval v roce 1699, působivě zazněla kajícná árie Magdaleny se sólovým violoncellem (Hana Fleková). Snad jen v rychlé pasáži („Ite a terra vili imaginini d’error…“/„Ustupte, bědná zobrazení pozemského bloudění…“) se tempo zdálo až poněkud překotné, takže se zde pěvecky sólistce nedařilo ideálně. Program před přestávkou uzavřela Sonata per l’organo Francesca Gaspariniho (1661–1727) v cembalovém podání Filipa Hrubého, poněkud podvratně narušovaná hudebním motivem vyzvánějícího mobilního telefonu z publika, a árie „Mi rivedi, o selva ombrosa“ ze Scarlattiho poslední opery Griselda.
Koncert d moll, S.Z799 Alessandra Marcella (1673–1747), který je znám také v Bachově přepracování pro cembalo, je známým kusem pro hoboj. V elegantním a vytříbeném podání umělecké vedoucí souboru Jany Semerádové hrající na traverso však vyzněl velmi dobře, na čemž měli mj. velkou zásluhu i skvěle frázující houslisté Stefano Barneschi a Magdalena Malá. Avizovaný program zakončila Scarlattiho kantáta L’Orfeo. Jde o poměrně rozměrné dílo čítající kromě předehry po pěti recitativech a áriích. Zaznělo ve výrazové plnosti podpořené až překvapivě vřelým projevem sólistky. Vděčnému publiku se pak dostalo ještě přídavku, jímž byla árie z Händelovy opery Arianna in Creta „Sò che non è più mio, abbandonò l’ingrato“.
Celkově se jednalo o velmi podařený (pod)večer, který ozvláštnila účast italského houslisty Stefana Barneschiho, který protentokrát nahradil Lenku Torgersen. Lze připomenout, že tento zkušený umělec, který je mj. koncertním mistrem souboru Il Giardino Armonico, se loni dvakrát představil v Praze ve zcela jiné roli, a to jako hostující člen orchestru pod vedením Giovanniho Antoniniho na společných koncertech České filharmonie a České studentské filharmonie. Barokní podvečery Collegia Mariana (již s Lenkou Torgersen) budou pokračovat 21. května večerem sólových a triových sonát Händela, Corelliho a Geminianiho, na němž zazní též Flétový koncert a moll Alessandra Scarlattiho. Jarní část cyklu uzavře o necelý měsíc později koncert s vokálně-instrumentální hudbou Händela a Rameaua, na kterém sopranistku Chantal Santon Jeffery doplní tenorista Vojtěch Semerád.
Hodnocení autora recenze: 80%
Barokní podvečery: Il Pianto Amoroso
18. dubna 2023, 19:00 hodin
Lobkowiczký palác na Pražském hradě, Císařský sál
Program:
Bernardo Pasquini: Sinfonia z oratoria Il Martirio dei santi Vito, Modesto e Crescenzia
Alessandro Stradella: Árie Samole „Queste lagrime“ z oratoria San Giovanni Battista (1676)
Alessandro Scarlatti: Sinfonia La Geniale (Adagio e staccato – Andante giusto – Adagio – Andante moderato)
Antonio Caldara: Árie Magdaleny „Pompe inutili“ z oratoria Maddalena ai piedi di Cristo (ca 1700)
Francesco Gasparini: Sonata per l’organo
Alessandro Scarlatti: Árie Griseldy „Mi rivedi, o selva ombrosa“ z opery Griselda, Op. 114, R. 357/66
Alessandro Marcello: Koncert d moll, S.Z799 (Andante e spiccato – Adagio – Presto)
Alessandro Scarlatii: Kantáta L’Orfeo, H. 173
Účinkující:
Hana Blažíková – soprán
Collegium Marianum
Jana Semerádová – umělecká vedoucí, flauto traverso
Stefano Barneschi – barokní housle
Magdalena Malá – barokní housle
Andreas Torgersen – barokní viola
Hana Fleková – barokní violoncello
Jan Krejča – teorba
Luděk Braný – kontrabas
Filip Hrubý – varhany, cembalo
