Čtení na léto: Mambo Cubano

Zlatý věk kubánské hudby v letech 1940 až 1960

Ne Las Vegas nebo Atlantic City, kam se dnes doslova valí milióny turistů za non stop zábavou kasin a nočních show, ale Havana! Ano, čtete dobře, Havana bylo město, kde se perfektně mísily starosvětské tradice s pulzujícími latinsko americkými rytmy. Na jedné straně sofistikované a kosmopolitní, na straně druhé eroticky dusné a exotické. V Havaně ještě před více než půl stoletím jste mohli mít skoro všechno a plnými doušky si užívat iluzorního světa elegance a fantazie.

Velmi podobný dojem jsem měl i já, když jsem očekával příchod třetího milénia v intimním nočním klubu Mambo hotelu Club Amigo na kubánské pláži Varadero. Poměrně rychle a rád jsem zapomněl, že jsem na návštěvě komunistické Kuby Fidela Castra.

Ono zmíněné místo představuje tradiční noční klub, jaký známe třeba z černobílých gangsterských filmů. Uprostřed sálu se nachází místo pro orchestr, po stranách je otevřené schodiště do poschodí, kde najdete další bar a místa k sezení. Hlavní taneční parket je přímo před orchestrem. Fantastická show s tradičním kubánským orchestrem, zpěváky a tanečnicemi začíná po třiadvacáté hodině večerní a můžete ji buď pouze sledovat a popíjet u ní mojito (tradiční kubánský nápoj s rumem, limetkou, třtinovým cukrem a mátou), anebo si jít na parket zatančit mambo. To ale vyžaduje jistou dávku odvahy a hodně vytrvalosti. Z mých přátel u stolu stačil rytmu vlnících se Kubánek jen jediný!

Mambo je typicky kubánská hudební forma a tanec, který se stal populární kolem roku 1940 v Havaně a později, díky emigrantům, též v Mexico City a také v New Yorku. Slovo mambo znamená konverzaci s pohanskými bohy v Kikongu (oblast dnešního Konga a Angoly) v jazyce středoafrických otroků, kteří byli za kolonizace odvezeni právě na Kubu. Mambo (později zahrnuté pod širší označení salsa) je spojeno s největším karibským ostrovem Kubou podobně nerozlučně, jako k sobě patří proslulé tamní pláže a rum.

Dámaso Pérez Prado je dodnes nazýván King of the Mambo (Král mamba) a jeho syn Pérez Prado jr. pokračuje v otcem založené tradici v Mexico City, kde řídí Pérez Prado Orchestra.

Xavier Cugat (1900-1990), americký dirigent orchestru typu big band, narozený ve Španělsku, studoval hudbu právě na Kubě. Jako šéf orchestru v legendárním newyorském hotelu Waldorf-Astoria se výraznou měrou zasloužil o popularizaci latinsko americké a především pak kubánské hudby v USA.

Tito Puente (1923-2000) patřil mezi další popularizátory latinsko americké hudby a mamba v New Yorku. Jeho rodiče pocházeli z území Puerto Rico, španělsky mluvící oblasti patřící k USA. Tento další král latinsko americké hudby je nejvíce známý tanečními kreacemi mamba a také jazzovými skladbami. Jeho kariéra trvala úctyhodných více než padesát let. Tito Puente je často nazýván El Rey (Král) nástroje timbales, což jsou malé kubánské bubny s kovovým obvodem. Jeden exemplář je dokonce uložen v muzeu Smithsosian ve Washingtonu.

 

Celia Cruz (1925-2003) se narodila v Havaně na Kubě jako Úrsula Hilaria Celia de la Caridad Cruz Alfonso a byla zdaleka nejúspěšnější a nejznámější interpretkou kubánské hudby typu salsa (Queen of Salsa) minulého století. Na svém kontě má třiadvacet zlatých alb. Po nástupu Castrova režimu se odmítla vrátit na Kubu a žila v New Jersey v USA.

Pěvecké umění Celie Cruz je skvěle zachyceno například při interpretaci skladby Mambo del amoro (z roku 1951, znovu vydáno v roce 2009). Nejen pro ni je charakteristické, že se neobejde bez slov jako je amor (láska), corazón (srdce) nebo señor (pan) se silně hrčícím r v latinsko americké španělštině.

 

 

Cereza Rosa a také – na připojené videoukázce – Cherry Pink and Apple Blossom White, jinak také Gummy Mambo, je důkazem geniality Péreze Prady jako aranžéra. Jeho orchestrální verze této polulární písně z roku 1955 dosáhla na vrchol žebříčku nejpopulárnějších skladeb.