Čtrnáctý ročník sborového zpívání na jihu Čech

Mezinárodní sborový festival hudebního romantismu vytváří důležité podhoubí pro vnímání hudby

V netypickém termínu konce tohoto měsíce, ve dnech 27.–29. listopadu, proběhl v jihočeském městečku Vlachovo Březí již čtrnáctý ročník Mezinárodního sborového festivalu hudebního romantismu. V netypickém termínu proto, že obvyklé datum po třináct předchozích ročníků bylo dosud vždy na počátku října. V této době se brána Šumavy, jíž se oblast Prachaticka nazývá, rozzáří babím létem osobitého kouzla krajiny pod majestátní dominantou Libína. V tomto roce ale vstoupila do hry příliš prozaicky opožděná kolaudace opravy hlavního festivalového prostoru, čímž se dospělo k zásadní otázce. Vzdát, nebo přesunout festival na termín pozdější, leč po léta netypický? Jistě, nejsnazší cestou je vždy všechno vzdát. Organizátoři ve Vlachově Březí však festival nevzdali a uskutečnili jej v komornějším vydání, tedy bez sborů, které změnu termínu nemohly z různých důvodů akceptovat. Je dobře, že se tento ročník uskutečnil. Jakmile se festival nekoná, vypadne z myšlení potenciálních zájemců a ohrožuje se tím ročník příští.

Druhou, pro mne osobně podstatnou otázkou, je obecněji vytvářené podhoubí pro profesionální hudební oblasti, pro vnímání artificiální hudby, nad čímž vládnou nářky. Neboť krom velkých hudebních center není u nás situace s publikem v těchto sférách hudby nikterak růžová. Až bude opět pan redaktor Fišer koncipovat na ČT art zajímavé otázky osobnostem české hudební kultury na téma hudebního vnímání, třeba proč právě u nás je hudba dvacátého století v jisté nemilosti u publika, zatímco údajně v okolních zemích a ve vyspělém světě tomu tak není, asi by měl začít s otázkami u tohoto typu festivalu. Aniž bych toto téma více rozvíjel (je jistě složitější), je pravdou, že právě zde, na tomto typu akcí, onen zápas o hudební vnímání probíhá. Protože hudební výchova v rámci základních škol již dávno neplní funkci, pro niž existuje ve školních osnovách. A vůbec nejde jen o hudbu moderní, zjednodušeně řečeno dvacátého století (do tohoto století ovšem náleží také vrchol velmi populárního díla Giacoma Pucciniho), jejíž vnímání potřebuje určitou hudební erudici. Ta se získává obvykle tím, že sám hudbu amatérsky pěstuji. Slavný maďarský Kodályho systém hudební výchovy, aplikovaný mimo jiné i v USA a Kanadě, dokonce vlastní produkci pro hudební vnímání přímo předpokládá.

Náplní festivalu ve Vlachově Březí je hudební romantismus. Je to stylová epocha, která nikde jinde v Čechách na sborových festivalech zastoupena přímo není. Důraz na romantismus je obsažen ve finále festivalu, kde vystupují všechny zúčastněné sbory festivalu po společném nácviku vokálně instrumentálních skladeb. Základ zde po léta tvoří amatérský orchestr – Pošumavská komorní filharmonie – pod vedením dirigenta Karla Haymanna, který vede metodicky nácvik sborů s orchestrem ve sborové dílně. Na závěr festivalu se provádí Smetanova kantáta Česká píseň, Verdiho sbor otroků z opery Nabucco, letos byl zastoupen ve společném pilném nácviku vybraných skladeb pro finální slavnostní koncert dvěma ukázkami také Johann Sebastian Bach a Georg Friedrich Händel. Jako potvrzení, že vytyčený styl romantismu není žádné dogma. Na festivalu zaznělo v programech sborů také mnoho děl autorů dvacátého století, které tvoří právě u sborů značnou část jejich repertoáru.

Festival byl zahájen koncertem v Kostele Zvěstování Páně ve Vlachově Březí, po pietní vzpomínce před rodným domkem skladatele a pedagoga – profesora Václava Matouška.

Ve velmi pěkném světle se představil chrámový sbor Schola Všech svatých z Volyně se sbormistryní Václavou Veselou. Zaujal zejména přednesem povinné skladby z minulých ročníků festivalu – Locus iste Antona Brucknera a půvabnou Missou brevis Zdeňka Lukáše. Sbor komorního typu zaujal sourodým sborovým zvukem a velmi dobrými, pěvecky se jistě prezentujícími mladými sopránovými hlasy.

Tradičním hostem festivalu je Smíšený sbor Slavík Pacov, vedený Lenkou Klátilovou. Na vstupním koncertu se představil také Suchovrbenský chrámový sbor České Budějovice s dirigentem Janem Járou. Je moc dobře, že se chrámové sbory nebojí vystoupit na koncertech i mimo svůj obvyklý repertoár skladeb s doprovodem varhan, ale prezentují se i ve sborové hudbě a capella, tedy bez nástrojového doprovodu.

Obvyklou soutěž, v níž je typickou povinná nebo doporučená skladba ze sborové literatury romantického stylu, nahradila letos přehlídka nesoutěžního charakteru. Odborná porota měla za úkol udělit cenu za nejpřesvědčivější celkový sborový výkon v rámci přehlídky, na druhém místě vybrat technicky a interpretačně dvě nejzdařileji realizované skladby, pro něž byly vymezeny dvě speciální ceny. V hudební vizitce sborů, která po odřeknutí několika favoritů dostala celkově více společenský charakter, vynikly dva sbory. Ženský pěvecký sbor Vox Novus z Českých Budějovic se sbormistryní Petrou Novou a Smíšený pěvecký sbor Slavík Pacov se sbormistryní Lenkou Klátilovou. Petra Nová vede v současnosti dětský pěvecký sbor Canzonetta (po dlouholetých sbormistrech Vladimíru Vačkářovi a Anně Knotkové), který má pro celý region zásadní význam. Dívčí sbor Vox Novus tvoří zejména absolventky Canzonetty, což dává ansámblu samo o sobě solidní technickou bázi především v dobré intonaci.

Sbor získal od poroty poměrně jednoznačně Cenu za výbornou interpretaci skladby Jiřího Churáčka Odešlý milý, kde byl jednak technicky plně „nad věcí“, předvedl pěknou plynulost kultivovaných hudebních frází a dobré odlišení tempických kontrastů. Současně si se sborem Slavík z Pacova odvezl důležitou Cenu za celkový výborný dojem z výkonu mezi zúčastněnými sbory přehlídky, neboť porota se rozhodla udělit tuto cenu dvěma sborům. V tvrdším konkurenčním prostředí by ovšem obě vnější skladby programu (Palestrina a Hanuš), jinak velmi vhodně celkově koncipované dramaturgie, potřebovaly ještě vycizelovat styl, plynulost v návaznosti frází, v krásném Hanušově Magnificatu pak zejména postupnější dynamický vývoj celku k závěrečné gradaci vrcholu. Mladý sbor se svěžími, pružnými hlasy zanechal celkově velmi pěkný dojem. Sbor Slavík Pacov odvádí pro svoji oblast velký kus práce již po dlouhá léta. Z nabídnutého dramaturgického vějíře vynikl sextet v interpretaci skladby Miroslava Raichla Škoda ťa, synečku, za pěvecké účasti hlasově disponované sbormistryně.

Za ni dostal Cenu za pěkné provedení skladby. Sbor se ale předvedl rovněž velmi dobře ve vyrovnané harmonii celku také v Hrušovského skladbě Zahučaly chladné vetry, která rovněž na ocenění aspirovala. Přehlídka sborů byla nesoutěžní, nešlo tedy o soutěž, podmíněnou obvykle povinnou skladbou, nastavující pomyslnou technickou laťku všem bez rozdílu. Tudíž záměrně nechci rozebírat výkony ostatních zúčastněných ansámblů. Radost z vlastního tvoření byla patrná u většiny účastníků.

Hlavním bodem festivalu se dle předpokladů stal závěrečný koncert za účasti jednoho z úspěšných amatérských symfonických orchestrů v Čechách – Pošumavské komorní filharmonie – s osvědčeným dirigentem Karlem Haymannem. Po úvodním vystoupení oceněných sborů – Slavíku Pacov a Vox Novus, o nichž je referováno výše v souvislosti s hudební přehlídkou – zazpívaly všechny zúčastněné sbory festivalu tradiční Smetanovu kantátu Česká píseň (letos první část kantáty), Händelovo Hallelujah z oratoria Mesiáš, Chorál Jesus bleibet meine Freunde Johanna Sebastiana Bacha. Na závěr slavnostního večera zazněl již tradičně sbory tolik oblíbený populární sbor z Verdiho Nabucca.

Festival ve Vlachově Březí je již čtrnáct let nejdůležitějším sborovým festivalem na jihu Čech. V době, kdy již nepokračuje po dlouhá léta pěstovaný tradiční Chodurův sborový festival v Českých Budějovicích, je pro jižní Čechy festival hudebního romantismu ve Vlachově Březí obzvláště důležitý. Existuje díky ředitelce místní Základní umělecké školy Tatjaně Tláskalové a kolektivu jejích spolupracovnic. Není v tomto směru dosti slov chvály, která by doopravdy ocenila toto úsilí drobné každodenní mravenčí práce.

Právě proto, že v Českých Budějovicích se po rozpadu Unie českých pěveckých sborů de facto nenašel nikdo, kdo by měl vůli zorganizovat zmíněný Chodurův festival, kdo by byl ochoten podstoupit onu drobnou, nikdy nikým nedoceněnou práci a poskládat dohromady mozaiku mnoha maličkostí „na oltář vlasti“, tak tento festival přestal existovat. Ve Vlachově Březí se to jistě nestane, obětaví organizátoři se naopak již nyní těší na jubilejní patnáctý ročník v příštím roce 2016, který bude opět tradičně na začátku října. Očekávají oprávněně patřičný zájem ze strany nejen mnoha českých pěveckých sborů.

Mezinárodní festival hudebního romantismu 2015

Zahajovací koncert MSFHR
Chrámový sbor Schola Všech svatých
Sbormistryně: Václava Veselá
Smíšený sbor Slavík Pacov
Sbormistryně: Lenka Klátilová
Suchovrbenský chrámový sbor České Budějovice
Sbormistr: Jan Jára
27. listopadu 2015 Kostel Zvěstování Páně Vlachovo Březí

Přehlídka pěveckých sborů MSFHR 2015
Hudební vizitky sborů
Účinkují všechny pěvecké sbory 14. ročníku
28. listopadu 2015 Koncertní sál ZUMŠ Vlachovo Březí

Závěrečný koncert MSFHR s orchestrem
Dirigent: Karel Haymann
Pošumavská komorní filharmonie Prachatice
Účinkují všechny pěvecké sbory 14. ročníku
28. listopadu 2015 19 hod., Sportovní hala ZŠ PJB Vlachovo Březí

www.zums-vb.cz

Foto MSFHR / Marian Kováč