Čtvrthodinka s Emilem Viklickým

  1. 1
  2. 2

Emil Viklický je v povědomí širší veřejnosti zapsán především jako jazzový pianista. Původně vystudoval matematiku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1977–1978 pak studoval jazz na Berklee College v USA. Již od sedmdesátých let působil v řadě orchestrů a seskupení. Vedle nahrávek s předními světovými jazzmany se soustavně věnuje soudobé hudbě, je autorem několika oper, filmové hudby a řady dalších kompozic.
V současné době jste u širší veřejnosti v povědomí zejména jako jazzový pianista. Méně se již možná ví, že se věnujete i soudobé „vážné“ hudbě. Zajímal jste se o tuto oblast vždy, nebo vás až později nasměroval nějaký kompoziční styl či autor?

Soudobá muzika mě zajímala vždy. Po maturitě jsem zvažoval kompozici na JAMU nebo Univerzitě Palackého Olomouc. Matematika těsně zvítězila. Chtěl jsem psát diplomku z matematické statistiky (téma Všeintervalové řady – viz Webern). Fakulta nenašla oponenta na toto téma. Takže jsem psal o symetrických polynomech.

Jste autorem hudby k řadě filmů. Bral jste psaní hudby jako okrajovou záležitost, nebo vás něčím filmová hudba zásadně ovlivnila?

Filmová muzika je samostatná disciplina. Je to závislá činnost, autor nemá volné ruce. Komunikace s režisérem, skladba filmového střihu a tak dále. Napsal jsem o této činnosti asi sedmdesát stránek. Přednášku – esej, vydalo nakladatelství Univerzity Palackého Olomouc.Váš kompoziční rozptyl je vskutku obrovský. Je přece jen nějaký žánr či typ skladby, který vás láká a který byste ještě chtěl napsat?

Nemám pocit kompozičního rozptylu, spíše vnímám moje částečná omezení. I když píšu tak zvaně „jazz“, vychází mi z toho soudobá muzika. Při zkouškách jazzového melodramu The Mystery of Man, který jsem na text Václava Havla napsal pro Lincoln Center New York, mi Wynton Marsalis říkal: „Emil, ty první dvě věty jsou skvělé, ale proč tam máš ve třetí větě tu ‚contemporary music‘ “?

V polovině srpna, před pár dny, měla v rámci festivalu Hudební léto Kuks světovou premiéru vaše skladba Černá labuť s podtitulem Variace na bonreposkou árii. Komponoval jste již někdy předtím skladbu na barokní téma?

Ano, psal jsem někdy v osmdesátých letech hudbu ke krátkému filmu Igora Ševčíka Lovec. Tři horny – barokní fanfára. Ve filmu Andrey Sedláčkové Rytmus v patách (2009) jsem dostal za úkol napsat variace na Jeana-Philippe Rameaua. Monika Knoblochová je skvěle nahrála na cembalo.

Ovlivnil nějak komponování fakt, že tuto skladbu premiéroval fenomenální hráč, jakým je hornista Radek Baborák?

Ano, skladatel tuší, že se nemusí nijak omezovat. Přesto jsem s panem Baborákem part horny konzultoval a provedli jsme jednu drobnou změnu. Snažím se vždy o spolupráci s interpretem. Ve druhé větě harfového koncertu mám pedálové glissando, které mi předvedla Jana Boušková. Ostatně v jazzové praxi je to zcela obvyklé. Úvodní fráze slavné Ellingtonovy Sofisticated Lady údajně vznikla z motivu, kterým saxofonista Harry Carney procvičoval horní (hůř ladící) tóny svého nástroje…

Jak jste byl spokojen s prvním provedením?

Velmi, Radek Baborák a Aleš Bárta byli naprosto perfektní.Měl jste také to štěstí, že jednu z vašich kompozic – Pocta Josipu Plečnikovi – premiérovala Magdalena Kožená, která se soudobé hudbě příliš nevěnuje. Má to pro vás zvláštní význam? Jste s ní stále v kontaktu?

Mám velikou radost, že moje Dopisy Plečnikovi Magda Kožená tak skvěle nazpívala. Uvedli jsme je i živě, další provedení s německými interprety jsem neslyšel.

Jste považován za osobnost, která ve své umělecké činnosti syntetizuje řadu stylů. Vyhýbáte se přesto nějakému?

Naprosto neuvažuji o kombinaci stylů, to je spíš pohled některých muzikologů na moje věci.

Uvažoval jste někdy o pedagogické činnosti? Jistě byste měl svým žákům co předat.

Byl jsem deset let ředitelem Jazzové dílny Karla Velebného ve Frýdlantu, 1989-2000. Při současném vytížení mi bohužel na učení nezbývá čas.Přestože na podzim oslavíte 65. narozeniny, působíte mladistvým a energickým dojmem. Pečujete o své zdraví zvláštním způsobem? Sportujete?

Ano, občas v Průhonicích chodím běhat, také plavu. Musím, moje žena dříve plavala závodně.

A co vás čeká v nejbližší době?

Tento podzim bude nabitý. V září mám týden s mým triem v Pekingu a Hongkongu, v říjnu jsem v Los Angeles – European Jazz Festival. V listopadu budu mít koncerty s norským kytaristou Gisle Torvikem. V prosinci (5. 12.) bude mít Moravská filharmonie Olomouc koncert z mých skladeb, dirigent Maestro Timothy Hankewich – premiéra orchestrální věci Obrazy pro orchestr.

Díky za rozhovor!

Vizitka:
Emil Viklický se narodil v roce 1948 v Olomouci. Od dětství se věnoval hře na klavír, takže ho po ukončení studia matematiky na Přírodovědecké fakultě  Univerzity Palackého čekala vojenská služba v Armádním uměleckém souboru (AUS). Záhy přešel na profesionální dráhu, v první polovině sedmdesátých let hrál v Jazz Sanatoriu Luďka Hulana, SHQ Karla Velebného a byl členem jazzrockového Energitu. Mezinárodně se prosadil v roce 1976, kdy zvítězil v soutěži improvizujících jazzových klavíristů v Lyonu a vyhrál první cenu v autorské soutěži Monacké konzervatoře se skladbou Zelený satén.

První sólová deska V Holomóci městě, vydaná v roce 1977, představovala jednu ze základních linií Viklického tvorby, pro kterou je typické využití folklorních motivů v kombinaci s jazzovými postupy, a to jak v rytmice, tak zejména v rozvíjení tématu improvizacemi. Tento přístup dále pokračoval na uznávaných albech Za horama, za lesama s primášem Hradišťanu Jurou Pavlicou, Prší déšť, na němž se vedle Pavlici už objevila i zpěvačka a cimbalistka Zuzana Lapčíková, a na sólové desce Zuzany Lapčíkové. Ta se ještě spolu s kontrabasistou českého původu Jiřím Georgem Mrazem podílí na další Viklického nahrávce, která se natáčela v roce 2000 v USA pro firmu Fantasy/Milestone (číslo desky MCD 9309-2) a jež představuje zatím nejintegrálnější propojení jazzu s moravským folklorem.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na