Ve čtvrtek 5. května 2016 se v kostele sv. Šimona a Judy v Dušní ulici na Praze 1 koná závěrečný koncert sborového cyklu Pražského filharmonického sboru v této sezoně. Pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka zazní tři díla Leoše Janáčka – Hradčanské písničky, Kantor Halfar, Potulný šílenec – a Requiem Zdeňka Lukáše. S Pražským filharmonickým sborem vystoupí jako sólisté sopranistka Lucie Silkenová (Hradčanské písničky, Potulný šílenec), altistka Marcela Melková (Hradčanské písničky), tenorista Martin Slavík (Kantor Halfar a Potulný šílenec), barytonista Jiří Brückler (Potulný šílenec), flétnista Daniel Havel (Hradčanské písničky) a harfenistka Kateřina Englichová (Hradčanské písničky). Koncert začíná v 19:30, vstupenky je možné zakoupit na GoOut.cz.
Sborové dílo Leoše Janáčka (1854–1928) obsahuje některé z nejnáročnějších kompozic v tomto oboru. Většina jeho skladeb je určena smíšeným a mužským sborům. Během první světové války, kdy byla velká část mužů odvedena na frontu, vznikla i tři díla určená pouze pro ženský sbor. Jedním z nich je i cyklus Hradčanské písničky pro sóla, ženský sbor, flétnu a harfu, JW IV/40, který vznikl na texty básníka Františka S. Procházky. Jeho tři části (Zlatá ulička, Plačící fontána a Belveder) odkazují na známá zákoutí Hradčan. Kantora Halfara pro mužský sbor bez doprovodu, JWIV/33, inspirovala stejnojmenná balada ze sbírky Slezské písně Petra Bezruče, vycházející z pravděpodobně skutečného příběhu učitelského mládence v Těšíně, který doplatil na svou neústupnou snahu vyučovat česky místo polsky. Posledním Janáčkovým sborovým dílem na programu koncertu je Potulný šílenec pro sóla a mužský sbor bez doprovodu, JW IV/43. Skladbu, která se dotýká závažných problémů lidské existence, zkomponoval Janáček na překlad textu bengálského básníka Rabíndranátha Thákura. Skladatel slyšel básníka recitovat své verše v červnu 1921 v Praze a vystoupení v něm zanechalo hluboký dojem. Dílo mělo premiéru v září 1924.
Druhá polovina koncertu patří Requiem op. 252 pro smíšený sbor a cappella Zdeňka Lukáše (1928–2007). Sedmidílnou mši za zemřelé z roku 1992 jako celek o tři roky později premiéroval sbormistr Miroslav Košler s Pěveckým sborem ČKD Praha – shodou okolností rovněž v kostele sv. Šimona a Judy. V rámci bohaté vokální tvorby autora jde bezpochyby o jednu z jeho nejvýznamnějších skladeb.
Zřizovatelem Pražského filharmonického sboru je Ministerstvo kultury České republiky.
