Poslední zářijový čtvrtek tohoto roku se stal významným i pro čtyřiatřicetiletého maltského tenoristu Josepha Calleju. Slavnostní vyhlášení cen Gramophone Awards v londýnském Dorchester Hotel totiž tohoto dne přineslo i udělení jediné z cen, o níž rozhoduje hlasování čtenářů. A právě touhle cenou byl letos poctěn Joseph Calleja, když mezi jejími favority byly takové osobnosti, jako jsou dirigenti Stéphane Denève, Daniel Barenboim a Andris Nelsons, sopranistka Natalie Dessay, mezzosopranistka Magdalena Kožená, kontratenorista Philippe Jaroussky, klavíristé Jean-Efflam Bavouzet a Andreas Staier a houslistka Isabelle Faust. “Všichni kanditáti jsou velcí umělci, tím více jsem velmi poctěn, že jsem tento titul získal já. Toto září bylo pro mně osobně báječným měsícem. Rád bych z celého srdce poděkoval všem, kteří mi dali svůj hlas,” nechal se vzápětí slyšet Joseph Calleja. V předchozích dvou letech tento prestižní titul získali dirigent Gustavo Dudamel a mezzosopranistka Joyce DiDonato.
Titul “Umělec roku” teď tedy ozdobil velmi úspěšný začátek Callejovy nejnovější sezony, kdy počátkem záři vystoupil na závěrečném koncertě proslulého londýnského festivalu BBC Proms v Royal Albert Hall a o pouhý týden později pak bylo vydáno jeho čtvrté sólové album u firmy Decca s názvem Be My Love: A Tribute to Mario Lanza, které se stalo hitem č. 1 v žebříčku Danish Pop Chart – jako první nahrávka klasické hudby od roku 1994, kdy této příčky dosáhlo CD The Three Tenors. Právě dnes Joseph Calleja zpívá svého Pinkertona v Madamě Butterfly ve Vídeňské státní opeře, na listopad pak chystá Vévodu do nové inscenace Rigoletta v mnichovské Bavorské státní opeře. A v lednu jej přivítá Praha, kde společně s Navarrským symfonickým orchestrem a za řízení Frédérica Chaslina představí zmíněné album – svou osobní poctu legendárnímu tenoristovi Mariu Lanzovi.
Zatím naposledy se Joseph Calleja v Praze objevil loni se svým recitálem na Dvořákově Praze, kde společně s klavíristou Martinem Katzem slavil v Dvořákově síni Rudolfina ohromný úspěch.
