Daria Klimentová, svěží Giselle v umírající Státní opeře

Šéfka baletu pražské Státní opery Hana Vláčilová má v krátké době už druhý důvod k oslavě: Po nadmíru úspěšné dubnové premiéře romantického baletního skvostu – Adamovy Giselle, kterou se svým souborem nastudovala za věru nelehkých podmínek v klasické choreografii Jeana Corralliho, Julese Perrota a Maria Petipy, se jí podařilo získat do titulní role pro jednu z prvních repríz českou baletní superstar Dariu Klimentovou.

Psát cokoli o tanečním mistrovství české primabaleríny, už léta působící v Anglickém národním baletu, je vlastně zbytečné. Přesto, že za pár týdnů oslaví čtyřicítku, je stále v až neuvěřitelně skvělé formě. Zvlášť ten, kdo Dariu Klimentovou sleduje pravidelněji, musel s potěšením konstatovat, že včerejší večer se jí povedl vskutku mimořádně. Její Giselle je sice o poznání méně senzitivní a přitom o dost temperamentnější, než třeba někdejší legendární představitelka téhle role Marta Drottnerová, avšak co do výrazové přesvědčivosti, technické bravury a stylové čistoty si s ní v ničem nezadá. Prostě vrcholný výkon, jaký se zdaleka nejen v Praze jen tak nevidí.

fota ze zkoušek: Státní opera Praha

Technicky i výrazově naprosto precizní a noblesní tanečník, dokonalá „partneřina“, i jemu bezpochyby patřil závěrečný potlesk vyprodaného hlediště ve stoje. Další důkaz toho, že hlad po klasickém romantickém baletu je v Praze opravdu veliký a dlouhodobě neuspokojený.

Vedle hostujícího páru se domácí tanečníci rozhodně neměli za co stydět. Rebecca King je velmi dobrou Myrthou, stejně jako i Richard Hlinka Hilarionem. Ocenit je nutno i sborové tanečníky a především tanečnice, například tak bezchybná rytmizace Vinařek byla v našich poměrech nečekanou potěchou pro oko. Pokud k něčemu mít výhradu, tak snad jen k malé technické jistotě Veaceslava Burlaca ve svatebním páru, až příliš umírněná se ve svých gestech zdála být (především v závěru prvního jednání) Olga Kyndlová coby Berthe. Naši premiérovou recenzi nové inscenace Giselle v pražské Státní opeře najdete zde.

Jedinou, zato však výraznou pachutí na celém jinak výjimečném večeru byl tak orchestr Státní opery. Být dirigentem Pavlem Šnajdrem, raději se především kvůli hanebnému výkonu houslové sekce snad ani neukazuji na jevišti při závěrečné děkovačce. Ano, mnohatýdenní nejistota v tom, co bude s druhým pražským operním domem dál, má na včerejším nevalném dojmu z orchestru bezpochyby svůj nemalý podíl. Nejen ty správné noty a rytmus jdou ale určitě uhlídat i teď. Již tradiční úvodní protestní projev před začátkem představení, přednesený stylem žáčka poprvé čtoucího text na veřejnosti, kdy nakonec oponář snad zaspal, byl tak završen smíchem publika. Přinejmenším také rozpaky vzbuzuje třeba hned za hlavním vchodem do divadla sklad starého nábytku a jakýchsi tiskovin (přímo přede dveřmi inspektora hlediště!), kolem kterého chtě nechtě musíte projít, pokud máte lístky na balkón. O hluku opozdilců v hledišti, s jakým se dnes už nesetkáte snad ani ve vesnickém kině, ani nemluvě. Nejen Giselle umírá. Umírá nejspíš i pražská Státní opera. Bohužel.

Adolph Charles Adam:
Giselle
Choreografie: Hana Vláčilová podle Jeana Coralliho, Julese Perrota a Maria Petipy
Dirigent: Pavel Šnajdr
Scéna: Martin Černý
Kostýmy: Josef Jelínek
Asistenti choreografie: Marie Hybešová, Michar Šebor, Jurij Slypyč
Balet Státní opery Praha
Orchestr Státní opery Praha
Violové sólo ve 2.jednání: Vít Kubík
Premiéra 7.dubna 2011 Státní opera Praha
(Psáno z reprízy 4.5.2011)

Giselle – Daria Klimentová
Vévoda Albert – Vadim Muntagirov
Hilarion – Richard Hlinka
Berthe – Olga Kyndlová
Princ z Courlandu – Milan Boček
Bathilde – Kamila Madejová
Wilfrid – Jan Kadlec
Svatební pár – Daria Lazucova, Veaceslav Burlac
Myrtha – Rebecca King
Družky Myrthy – Petra Nálevková, Phillippine se Sevin

www.opera.cz