David Mareček o budoucnosti Pražského filharmonického sboru

  1. 1
  2. 2
Řízením Pražského filharmonického sboru byl ministrem kultury na konci května dočasně pověřen generální ředitel České filharmonie, David Mareček. Co se konkrétně během léta v Pražském filharmonickém sboru, který je významným reprezentantem české kultury v zahraničí, změnilo a jakým způsobem bude sbor fungovat od nové sezony, nám David Mareček prozradil v prvním rozhovoru, kde vystupuje jako ředitel dvou příspěvkových organizací Ministerstva kultury ČR.

David Mareček (foto Karel Šanda)
David Mareček (foto Karel Šanda)

Sbor po úspěšném působení na letních festivalech ve švýcarském St. Gallenu a rakouském Bregenzu čeká zahájení sezony na Beethovenfest v Bonnu s Mahler Chamber Orchestra a na festivalu Dvořákova Praha s Českou filharmonií. Celou sezonu představí nové vedení PFS na začátku října v prostorách nového sídla v Melantrichově ulici.

Od konce května letošního roku jste byl Ministerstvem kultury ČR pověřen dočasným vedením Pražského filharmonického sboru. Co je vaším úkolem a jak dlouhé má být vaše působení při PFS?
Mým úkolem v Pražském filharmonickém sboru je vybudování samostatného produkčního a manažerského týmu a stabilizace uměleckého vedení sboru. V praxi to znamená obsazení uvolněných pozic po odchodu týmu pana ředitele Dolanského, jednání o prodloužení smluv s hlavním sbormistrem Lukášem Vasilkem a druhým sbormistrem Lukášem Kozubíkem a dokončení příprav sezony 2021/2022. O délce mého pověření rozhodne příští ministr kultury.

Budete během svého působení v PFS usilovat o jeho bližší spolupráci s Českou filharmonií?
Spolupráce Pražského filharmonického sboru a České filharmonie je za svoji dlouhou historii nastavena vyváženě a není třeba na tom nic měnit. Za klíčové považuji vytvoření vlastní abonentní řady PFS v Praze. Můžeme se přitom opřít o tradici sborových koncertů v kostele sv. Šimona a Judy a vybudovat stálou síť předplatitelů, podobně jako ČF, FOK nebo SOČR. Vlastní abonentní řada umožní sboru oslovit silné finanční a mediální partnery, představit českému publiku mimořádné umělce, s nimiž spolupracuje v zahraničí, a především ukázat celou šíři svého repertoáru od skladeb a cappella až po velká vokálně instrumentální díla. Při vytváření tohoto cyklu chceme spolupracovat s PKF – Prague Philharmonia, která se nám jeví jako ideální umělecký partner. Spolupráci s dalšími českými orchestry a festivaly chceme rozvíjet v podobnému duchu jako za působení Evy Sedlákové a Radima Dolanského.

David Mareček (zdroj Pražský filharmonický sbor)
David Mareček (zdroj Pražský filharmonický sbor)

V době vašeho pověření vedením PFS se objevily spekulace o jeho sloučení s Českou filharmonií. Je sloučení obou těles jednou z možností, o nichž ministerstvo kultury uvažuje?
Tuto možnost ministerstvo kultury jednoznačně vyloučilo. Nejsou jí nakloněny umělecké složky orchestru ani sboru. Chceme v managementu Pražského filharmonického sboru vytvořit malý flexibilní tým, jehož hlavními konkurenčními výhodami bude úzké propojení se zpěváky a sbormistry a dynamické plánování umělecké činnosti. Těžiště činnosti PFS bude vždy spočívat ve spolupráci s renomovanými symfonickými orchestry a mezinárodními hudebními festivaly. K tomu potřebuje administrativní zázemí, které dokonale zná umělecké přednosti tělesa a dokáže s nimi efektivně pracovat.

Během pandemie přišel sbor o řadu významných zahraničních koncertů, například v Berlíně, Baden-Badenu, Budapešti, Hong Kongu, Salcburku, Hamburku a jinde. Budete se během vašeho působení ve funkci ředitele snažit tyto kontakty obnovit, popřípadě je přeložit na další sezony?
Práce na obnovení a rozvinutí zahraničních kontaktů Pražského filharmonického sboru je naprosto zásadním úkolem. Uměleckou strategii pro zahraničí chceme vytvořit v nejbližších měsících v úzké spolupráci s Lukášem Vasilkem a uměleckou radou sboru. Její uskutečnění bude úkolem současného produkčního oddělení PFS, které se bude moci opřít o zkušenosti a kontakty, jež se nám podařilo vybudovat s kolegy ve vedení České filharmonie. Tento typ synergie naopak považuji za velmi šťastný a prospěšný pro obě instituce, protože povede k prohloubení a rozšíření mezinárodní sítě kontaktů a prospěje tak propagaci české hudby jako celku. Pandemie Covidu zasadila koncertnímu provozu v celém světě citelnou ránu a jeho obnovení v rozsahu, na který jsme byli zvyklí, si vyžádá několik let.

David Mareček (foto Česká filharmonie)
David Mareček (foto Česká filharmonie)

Jak bude vypadat nadcházející sezona sboru pod vaším vedením? Na co byste již nyní pozval publikum v Praze i mimo ČR?
Přesnou podobu nové sezony chceme s kolegy zveřejnit až na přelomu září a října. Už teď mohu prozradit, že posluchače čekají atraktivní koncerty v Praze, na nichž PFS vystoupí samostatně i ve spolupráci s PKF – Prague Philharmonia. Na konec roku připravujeme vánoční program, o němž se domníváme, že by mohl zahájit v Praze novou tradici a získat sboru nové posluchače. Zahraniční aktivity PFS by mělo otevřít provedení Mahlerovy Druhé symfonie s Mahler Chamber Orchestra v Bonnu, nepřijdou-li na podzim nová zásadní omezení. Čeká nás také jedno důležité nahrávání. PFS loni začal točit Stravinského Svatbu, kvůli pandemickým omezením však nahrávku nedokončil. Lukáš Vasilek nyní obměnil původní dramaturgii tak, aby spojila díla Stravinského, Janáčka a Bartóka. Doufáme, že se nahrávku podaří v této sezoně uskutečnit. Ke špičkovým vokálním sólistům, s nimiž PFS loni natáčení zahájil, se nám podařilo připojit také mimořádné zahraniční instrumentalisty a věříme, že výsledek bude stát za to.

Sbor se letos po roční pauze vrátil na letní festivaly ve švýcarském St. Gallenu a rakouském Bregenzu. Měl jste možnost tato vystoupení vidět a odnesl jste si nějaké osobní zážitky z letošních inscenací?
Viděl jsem představení Boitovy opery Nero a Verdiho Rigoletta v rakouském Bregenzu, obě s účastí Pražského filharmonického sboru. Atmosféra v Bregenz byla mimořádně silná především díky tomu, že se po roční přestávce mohl festival vůbec konat. Bylo to znát již na zahajovacím koncertu jak z reakcí publika, tak v projevech politiků, z nichž mne mimořádně oslovil proslov rakouského prezidenta Alexandera van der Bellena. Hovořil bezprostředně a uvolněně, přitom se nevyhýbal závažným tématům a reakce publika byla nesmírně srdečná. Na každém kroku bylo vidět, jak si Rakušané váží živé kultury, která je přirozenou a nedílnou součástí jejich života. Výkony PFS byly v obou představeních mimořádné a dočkaly se vřelé odezvy diváků i ocenění obou dirigentů, Dirka Kaftana a Julie Jones.

Lukáš Vasilek a Pražský filharmonický sbor (foto Martina Kritznerová)
Lukáš Vasilek a Pražský filharmonický sbor (foto Martina Kritznerová)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


5 3 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments