„Těší nás, že s Jakubem Hrůšou můžeme představit dirigenta mladší generace, kterého měl orchestr možnost poznat už při premiéře Janáčkovy opery Věc Makropulos ve Wiener Staatsoper,“ uvedl Michael Bladerer, jednatel Vídeňských filharmoniků.
Na čtyřech koncertech od 29. listopadu do 2. prosince 2019 Jakub Hrůša zastoupí původně oznámeného lotyšského dirigenta Marisse Jansonse, který si zranil Achillovu šlachu. Na programu koncertů bude Dvořákova předehra Karneval, Bartókovův Koncert pro orchestr a Čajkovského První klavírní koncert b moll s Denisem Matsuevem.
„Po nedávném vzrušujícím zážitku při první historické Janáčkově Věci Makropulos ve Vídeňské státní opeře – s týmiž hudebníky v orchestřišti – mám teď tu čest být pozván i ke čtyřem filharmonickým koncertům ve Zlatém sále Musikvereinu,“ říká Jakub Hrůša a dodává: „Naše probíhající jednání o brzkém hostování v některé z příštích sezon se nyní – bohužel ovšem kvůli indispozici pana dirigenta Jansonse – uspíšila. Jsem samozřejmě nesmírně rád, že mohu takto rychlým záskokem orchestru s jen částečnou změnou programu pomoci, a Maestru Jansonsovi přeji co nejrychlejší uzdravení. Těším se teď na návrat do hudebních metropolí Vídně, Paříže, Londýna i Berlína!“
Pozvání k Vídeňským filharmonikům završuje zcela mimořádnou řadu prestižních hostování Jakuba Hrůši, šéfdirigenta Bamberger Symphoniker a hlavního hostujícího dirigenta Philharmonia Orchestra a České filharmonie, u předních světových orchestrů během posledních dvou měsíců letošního roku.
V rámci svého sedmého hostování u Cleveland Orchestra provedl Jakub Hrůša v první polovině listopadu celkem sedm koncertů. Tento týden (21., 22. a 23. listopadu) řídí na třech koncertech New York Philharmonic. A po vystoupeních v New Yorku a ve Vídni ještě do konce roku provede deset koncertů v Paříži (Orchestre philharmonique de Radio France), Londýně (Philharmonia Orchestra), Berlíně (Berliner Philharmoniker), Hamburku, Düsseldorfu, Hannoveru (Bamberger Symphoniker) a Praze (Česká filharmonie).
Program těchto koncertů zahrnuje vedle velkých skladeb světového repertoáru (Musorgskij: Obrázky z výstavy, Brahms: Symfonie č. 1 a 4, Bruch: Houslový koncert č. 1, Dvořák: Symfonie č. 8, Smetana: Má vlast, Beethoven: Symfonie č. 3 „Eroica“ a č. 4, Mahler: Symfonie č. 1 a 4, Šostakovič: Houslový koncert č. 1) i méně známá díla českých autorů (Janáček: Žárlivost, Martinů: Paraboly, Suk: Asrael, Janáček: Taras Bulba, Kabeláč: Mysterium času), o jejich propagaci se Jakub Hrůša usilovně snaží.
