Jedna z nejuznávanějších sopranistek současnosti Diana Damrau bude v úterý 16. května na koncertu v rámci festivalu Pražské jaro propagovat tvorbu méně známého skladatele Giacoma Meyerbeera. Pěvkyně v Praze vystoupí spolu se svým manželem, francouzským basbarytonistou Nicolasem Testé. Koncert je součástí jejich evropského turné Belcanto Drammatico, na němž představuje výběr árií ze slavných operních titulů devatenáctého století století i nové album Grand Opera s tvorbou skladatele francouzského původu Meyerbeera. Diana Damrau to dnes uvedla v Praze na setkání se zástupci médií. „Nahrávka Grand Opera je mým splněným snem, do tvorby skladatele Meyerbeera jsem se opravdu zamilovala,“ uvedla německá pěvkyně.
Spolu s Nicolasem Testé, jehož hlavní parketou je interpretace francouzské hudby, Diana Damrau představí v Praze publiku za doprovodu PKF – Prague Philharmonia árie z Meyerbeerových Hugenotů, Verdiho Dona Carlose či Manon od Julese Masseneta. Pod taktovkou šéfdirigenta PKF Emmanuela Villauma zazní i díla Richarda Wagnera, Amilcare Ponchielliho a Vincenza Belliniho.
„Není možné poslouchat celý večer jen Meyerbeera, proto jsme se rozhodli zařadit i díla dalších autorů,“ uvedl dirigent Emmanuel Villaume. „Je možné nahrát CD s jeho tvorbou, ale postavit na ní celý koncert je něco jiného,“ dodal.
Podle Testého je nejblíže tvorbě Meyerbeera dílo Verdiho. „Meyerbeer toho pro mě jako pro basbarytonistu moc nenapsal, proto jsem rád, že jako proklad zazní třeba Wagner,“ podotkl.
Giacomo Meyerbeer, rodným jménem Jacob Liebmann Beer, německo-francouzský operní skladatel a dirigent žijící převážně ve Francii, svá díla psal v italštině, němčině a francouzštině. „Z jeho tvorby mám pocit, jako by ji také psali tři skladatelé. Dokázal se přizpůsobit prostředí, ve kterém žil. Nebylo to, jako když Němec napíše italskou operu. Osobně mám nejraději jeho jedinečné francouzské skladby s krásnými melodiemi,“ uvedla dnes v Praze Diana Damrau.
Hudební kritici dali Dianě Damrau přezdívku „slavík z Günzburgu“ podle jejího bavorského rodiště a jasného sopránu. Mezinárodní kariéra půvabné blondýnky odstartovala na přelomu tisíciletí, v roce 2000 poprvé zazpívala roli Královny noci v Mozartově Kouzelné flétně ve Vídni a o dva roky později ztvárnila tuto roli v londýnské Královské opeře Covent Garden. Pozornost vzbudila i v roce 2004 při znovuotevření milánské La Scaly. Sopranistka v roce 2005 účinkovala v soudobé opeře 1984 podle známého Orwellova románu, kde ve dvojroli vedle svého výkonu vzbudila pozornost i tím, že předvedla gymnastický provaz. Tentýž rok se s úspěchem poprvé představila i v prestižní newyorské Metropolitní opeře.
