Již tento pátek 2. října a v neděli 4. října 2015 uvede Státní opera premiéry inscenace Belliniho Normy, která spojuje mezinárodní inscenační tým a obsazení českými sólisty. V titulní roli se představí Marie Fajtová, v roli Polliona Aleš Briscein a Adalgisou bude Jana Horáková Levicová. Hudebního nastudování se ujal italský dirigent Enrico Dovico, pro nějž je Norma oslavou dvaceti let spolupráce se Státní operou; režisérem inscenace je mladý japonský režisér Tomo Sugao, scénografem slovenský tvůrce Boris Kudlička a působivý světelný design připravil Němec Wolfgang Göbbel. Státní opera, resp. Nové německé divadlo, uvedlo Normu v premiéře pouze jedinkrát, a to v německém překladu v roce 1899, kdy se režie ujal sám první ředitel divadla Angelo Neumann.
Pro Toma Sugaa je Norma debutem na pražských operních scénách. Mezi jeho dřívější práce patří vedle několika inscenací v rodném Japonsku mj. režie Ravelovy opery Dítě a kouzla v Kolíně nebo Robina Hooda současného německého skladatele Franka Schwemmera v Curychu. „Norma obsahuje množství archetypálních situací,“ říká Tomo Sugao a pokračuje: „Najdeme zde motiv lásky k nenáviděnému nepříteli, upomínající na Romea a Julii, anebo motiv vnitřního konfliktu citů zrazené manželky s city mateřskými, známý od Médey. Navíc se zde také do působivého celku složitě propojuje mnoho dalších situací, z nichž by se každá mohla stát námětem mistrovského dramatu anebo úspěšného filmu – jako třeba motiv rozhodování lidí, kteří vedou určitou společnost, anebo motiv dvou přátel, kteří milují stejnou ženu a jsou si navzájem soky v lásce.“ Nejvíce si ovšem Tomo Sugao považuje hudební stránky Belliniho díla: „Hudba, která nám umožňuje prožívat s Normou její vnitřní boj, má v sobě takové napětí, že se z toho posluchačům málem potí ruce. Není téměř možné zůstat při poslechu klidný.“
Předverdiovský bellcantový repertoár reprezentuje ve Státní opeře pouze Rossiniho Lazebník sevillský, rovněž v hudebním nastudování Enrica Dovica. Dirigent na něj nyní navazuje Belliniho Normou. „To, že se Norma dostala na repertoár Státní opery, je rozhodně velmi přínosné pro orchestr, pro sólisty, a samozřejmě i pro diváky. Pokud zde máme hudební rozptyl od Mozarta k Straussovi, pak toto Belliniho dílo s velmi precizní partiturou je dalším obohacením. Norma má mimořádné nároky právě na sólisty a Marie Fajtová, Jana Levicová Horáková a Aleš Briscein jsou velmi dobří pěvci. Všichni tři ve svých rolích debutují, nenechávají nic náhodě, tvrdě na sobě pracují a zkoušení s nimi je velmi inspirativní,“ říká dirigent Enrico Dovico. „Státní opera stála na počátku mé kariéry, hudebníci tohoto orchestru mě velmi ovlivnili, a já se cítím Praze zavázán. Věřím, že teď mohu Normou alespoň částečně splatit svůj dluh,“ dodává dirigent.
Slovenský scénograf Boris Kudlička se do Státní opery vrací po úspěšné inscenaci Straussovy Salome loni v říjnu. Mezitím vytvořil scénu pro Čajkovského Jolantu a Bartókův Modrovousův hrad letos v lednu v Metropolitní opeře v New Yorku nebo pro Juliettu Bohuslava Martinů ve frankfurtské opeře. S nejúspěšnějším slovenským scénografem své generace se ve Státní opeře setkáme opět na konci této sezony, kdy připraví scénu pro Straussovu Elektru v režii Keitha Warnera.
Belliniho Norma zazní ve Státní opeře po premiérách ještě pětkrát do konce této sezony a za rok bude Prahu a Českou republiku reprezentovat na hostování v Japonsku.
Následující operní premiérou Národního divadla budou dva tituly ruských skladatelů: Stravinského Slavík a Čajkovského Jolanta v hudebním nastudování anglického dirigenta Jana Lathama Koeniga a v režii Dominika Beneše na scéně historické budovy Národního divadla 22. a 23. října 2015.
