Dirigent John Axelrod: Koncertní síně symbolizují to nejlepší, co může lidstvo nabídnout

  1. 1
  2. 2
Skladby oscarového skladatele Ericha Korngolda, který to z Brna dotáhl až do Hollywoodu, uvede v Rudolfinu 28. listopadu 2022 americký dirigent John Axelrod se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Při té příležitosti jsme se jej zeptali, jaký má vztah k tomuto českému autorovi i k filmové hudbě. A na jeho spolupráci s Leonardem Bernsteinem.

John Axelrod (zdroj John Axelrod)
John Axelrod (zdroj John Axelrod)

Znáte životní příběh Ericha Korngolda? Co vás na této osobnosti přitahuje?
Byl zázračné dítě. Jeho otec, vlivný hudební kritik Julius Korngold znal každého na pravděpodobně nejvýznamnější hudební scéně v historii. Vídeň byla na přelomu století centrem hudebního světa a Korngold byl ve svých dětských letech vystaven všemu, co se tam odehrávalo. Studoval u Zemlinského a byl ovlivněn hudbou Wagnera, Mahlera, Strausse či Brucknera. Měl přirozeně velmi bohatý a harmonický hudební jazyk.

Co byste o jeho hudbě chtěl říct?
Dirigoval jsem většinu Korngoldových skladeb. Odkazy na Straussovu, Mahlerovu a Zemlinského hudbu považuji za velmi důležité, ale především mi jeho hudba připadá velmi narativní. Není divu, že se stal jedním z největších filmových skladatelů všech dob.

Jeho hudba má piktoriální kvalitu, umožňuje dotáhnout programní hudbu až na samý kraj. Pokud je na plátně hrdinská bitva nebo romantický polibek, Korngold věděl přesně, jak zachytit emoci a tento obraz promítnout do zvukové krajiny. A protože patřil mezi „otce“ filmové hudby jako byli Max Steiner a Miklós Rózsa, tak ve scénách jako bitva nebo romantický polibek slyšíme i u dalších skladatelů nadále jeho vliv.  Jedním z nejznámějších skladatelů v tomto smyslu je zřejmě John Williams.

John Axelrod (zdroj John Axelrod)
John Axelrod (zdroj John Axelrod)

Nemyslíte si, že skutečně slavné symfonické melodie dnes vznikají ve filmu, mimo koncertní síně? Že autoři jako Williams, Zimmer, Nyman nebo Morricone jsou pro dnešní publikum tím, čím byli dříve Beethoven, Schumann, Berlioz… ?
Myslím, že tak se na to nelze dívat. Skladatelé jsou potřební v každé době kvůli schopnosti komunikovat. V dobách Beethovena a Berlioze byla tato schopnost omezená, jak z hlediska přístupu k hudbě, tak z hlediska orchestrace (Berlioz tyto hranice rozšířil). Díky technologii jsme nyní schopní vytvořit více zvuků než kdykoli předtím a máme přístup k většímu množství hudby než kdykoli v minulosti. Od dob rádia, přes televizi až po internet se hudba šířila k mnohem většímu počtu posluchačů. A dnes je to youtube a streamování, které už 25 let upoutává pozornost široké veřejnosti.

Koncertní sál bohužel zůstává volbou pro privilegované. Je drahý a je reliktem starší doby. Proč chodit do koncertní síně, když si skladby můžete vychutnat z pohodlí domova nebo na svém telefonu s kvalitními sluchátky.  Roky jsem argumentoval, že neexistuje žádná náhrada za živé představení klasické hudby a za kvality dnešních koncertních síní (a odvážná programová nabídka organizací mimo koncertní síně), a že umožňují stále většímu množství lidí zažít klasickou hudbu naživo. Ale soupeříme s technologiemi. Je proto logické, že lidé, jak lidé sledují více filmy a televizi, jsou vystaveni soundtrackům filmových skladatelů. S tím přichází i odlišné očekávání a symfonický orchestr nalezne více posluchačů, když hraje tento typ hudby.

A tak se také stalo. Koncert s nejvyšší návštěvností, který jsem kdy dirigoval, byly Star Wars Johna Williamse, bylo to v Concertgebouw, a to hned dvakrát. A stejný program jsem zopakoval nedávno v Miláně. Takže abych odpověděl na vaši původní otázku – neměli bychom Williamse a Zimmera a Morriconeho bez Beethovena, Berlioze, Stravinského, Prokofjeva a Kongolda…

John Axelrod (zdroj John Axelrod)
John Axelrod (zdroj John Axelrod)

Když jsme u filmů – jaké jsou vaše oblíbené? 
Excalibur. A to nejen příběh o králi Artušovi a svatém grálu, ale i hudba od Wagnera a Orffa. Miluji také Somewhere in the time (Kdysi dávno) s Rachmaninovem a filmy s hudbou Johna Barryho. A v neposlední řadě všechny kreslené grotesky s Bugs Bunnym nebo Toma & Jerryho. Tyto kreslené filmy jsou nejlepší hudební výchova.

Jak se vám spolupracuje s rozhlasovým orchestrem SOČR?
Jsem velmi rád, že se mohu vrátit k tomuto orchestru. Jsou to hudebníci světové úrovně, kteří jsou hluboce oddáni tvorbě nejvyšší kvality a odvážné dramaturgii.

John Axelrod (foto Stefan Bottesi)
John Axelrod (foto Stefan Bottesi)

Dirigoval jste mnoho vynikajících světových orchestrů, na prestižních festivalech a v operních domech. Je něco, nějaký sen, který jste si zatím nesplnil?
Ano, Mahlerova Osmá symfonie. Je tak velkolepá, velké obsazení a drahá na provedení (říká se jí Symfonie tisíců – poznámka autorky), takže zatím jsem neměl tu možnost ji někde hrát. Ale byl bych ochoten se do toho pustit kdekoli a kdykoli. Už jsme se SOČRem dělali Mahlerovu Čtvrtou, možná by příště mohlo přijít pozvání na Osmou? (úsměv)

Jste rodák z Texasu, Houstonu. Přesto je vaše kariéra v posledních 20 letech spojena především s Evropou. Jak k tomu došlo? Cítíte se v evropském prostředí více jako doma?
Nyní jsem „Ameropean“. Do Evropy jsem přijel před 28 lety studovat do České republiky. Byl jsem ve Zlíně, Opavě, Olomouci, v Karlových Varech a na dalších místech. No, a žiju v Evropě od roku 2003, dávám přednost zdejší kultuře a kvalitě života. Často se vracím do Houstonu za rodinou a zrovna nedávno jsem tam také koncertoval. Shledání s rodinou bylo pro mě velice obohacující. Ale domov je tam, kde je srdce. A mé srdce je s mojí ženou, synem a dcerou na této straně Atlantiku.

John Axelrod (zdroj John Axelrod)
John Axelrod (zdroj John Axelrod)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2
5 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments